Studie přináší nový pohled na naše vnímání toho, jak zásadní roli hraje strava v kardiovaskulárním zdraví. Ukázalo se, že karoteny, bioaktivní sloučeniny přítomné zejména ve žlutém, oranžovém a zeleném ovoci a zelenině, jako je mrkev, špenát, hlávkový salát, rajčata, sladké brambory, brokolice, paprika, mango, meruňky a dýně, zastávají skutečně významnou roli.

Studie zahrnovala vzorek 200 účastníků ve věku 50 až 70 let. Odborníci mezi účastníky pečlivě zkoumali dva parametry: koncentraci karotenů v krvi a přítomnost aterosklerotických plátů v krční tepně – ty v těle vznikají v důsledku hromadění „špatného“ LDL cholesterolu. Toho bylo dosaženo pomocí ultrazvukového zobrazování. „Studie dochází k závěru, že čím vyšší je koncentrace karotenů v krvi, tím menší je aterosklerotická zátěž, zejména u žen,“ řekla Gemma Chiva Blanch, která studii vedla. „Můžeme tedy potvrdit, že strava bohatá na ovoce a zeleninu a tím i na karoteny snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ doplnila.

Výzkumníci porovnali 30 souborů dat nasbíraných od roku 1982. Celkem 2 400 lidí z celého světa dodržovali různé diety a vědci sledovali jejich vliv na srdeční zdraví. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že vegetariánská nebo veganská strava dokáže snížit hladinu „špatného“ LDL cholesterolu až o deset procent a celkového cholesterolu o sedm procent, tím pádem tedy snižují riziko infarktu a mrtvice. Získaná data poukazují na to, že konzumace rostlinné stravy po dobu 15 let by mohla vést ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění o 20 procent.

Dobrou zprávou je, že se člověkem nemusí stát zapřisáhlým vegetariánem nebo veganem. Není totiž nutné jíst výlučně rostlinnou stravu, ale je důležité, aby byla v jídelníčku bohatě zastoupena kvůli zdraví i životnímu prostředí. Účastníci studií konzumovali převážně zeleninu, ořechy, luštěniny, jako je cizrna, a celozrnné obiloviny. Z jídelníčku ale vynechali nezdravé vegetariánské pokrmy, jako jsou různé sladkosti, brambůrky či sladké nápoje, které by nepřispěly k lepšímu zdraví.

Odborníci provedli studii, ve které zjistili, že dospívající, kteří jsou optimističtí, sebevědomí, zažívají pocity štěstí, sounáležitosti a lásky, mají větší pravděpodobnost, že budou mít mezi 20 a 30 lety lepší kardiometabolické zdraví než náctiletí, kterým tyto emoce chybí. „Tato práce naznačuje, že včasná investice do duševního zdraví mládeže může být pro zdraví mladých lidí zásadní,“ uvedla hlavní autorka studie Farah Qureshi, odborná asistentka sociální epidemiologie na Hopkins Bloomberg School of Public Health. 

Vědci zkoumali údaje týkající se zdraví a pohody od téměř tři a půl tisíce amerických teenagerů od roku 1994 do roku 2018. Pomocí odpovědí z doby, kdy byli účastníci teenageři, vědci identifikovali pět aspektů duševního zdraví souvisejících s lepším kardiometabolickým zdravím: optimismus, štěstí, sebevědomí, sounáležitost a pocit, že jsou milováni. Kromě toho odborníci do výzkumu zahrnuli zdravotní hlediska související s kardiometabolickým zdravím, která se podařilo shromáždit ve věku 20 až 30 let, jako je hladina cukru v krvi nebo míra zánětu v těle. Analýza následně odhalila, že dospívající se čtyřmi až pěti pozitivními aspekty duševního zdraví měli o 69 procent vyšší pravděpodobnost, že si udrží dobré výsledky kardiometabolického zdraví jako mladí dospělí, přičemž dosažení každého dalšího aspektu zvyšuje tuto pravděpodobnost o 12 procent.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a JAHA

V praxi to znamená, že konzumace této sladkosti pozitivně ovlivňuje hladinu krevního cukru i cholesterolu a snižuje některé ukazatele zánětu. Odborníci to zjistili pomocí systematického přehledu a metaanalýze klinických studií s medem. „Tyto výsledky jsou překvapivé, protože med obsahuje asi 80 procent cukru,“ řekl autor studie Tauseef Khan, odborník na nutriční vědy na University of Toronto. „Ale med je také komplexním složením běžných a vzácných cukrů, bílkovin i organických kyselin,“ doplnil.

V klinických studiích respondenti dodržovali zdravé stravovací návyky, přidané cukry představovaly méně než deset procent jejich denního kalorického příjmu. Vědci upozorňují, že to neznamená, že by měli lidé ve velkém začít konzumovat med. Podle nich by se mělo jednat spíš o náhradu klasického rafinovaného cukru, sirupů nebo jiných sladidel. Podle vědců by denní dávka medu neměla překročit 40 gramů (asi dvě polévkové lžíce), přičemž aby byl prospěšný, měl by být konzumován nejlépe syrový.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Nutrition Reviews