Hned čtyřikrát má Česká republika na seznamu kulturního dědictví zastoupena historická centra měst. Centra Prahy, Českého Krumlova a Telče byla v roce 1992 vůbec prvními zápisy na seznamu památek UNESCO. O tři roky později přibylo také historické jádro Kutné Hory, která má kromě centra města na seznamu zapsán také Chrám sv. Barbory a Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

V roce 1994 dostal ocenění památka UNESCO i Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Stavba ve stylu barokní gotiky pochází z počátku osmnáctého století a je charakteristická svým tvarem pěticípé hvězdy.

Dvakrát jsou na seznamu zastoupeny zámky. Starší z nich se nachází v Litomyšli a pochází z druhé poloviny šestnáctého století. Druhým je zámek v Kroměříži, kde jsou kromě barokní stavby oceněny také rozsáhlé zahrady. V souvislosti se zámky je pak třeba zmínit také Lednicko-valtický areál, což je panství sestávající z architektury zámků, drobných staveb v romantickém duchu a krajiny v anglickém stylu.  

Protipólem honosných zámků je vesnická rezervace v Holašovicích. V této tradiční středoevropské vesnici lze najít množství kvalitních venkovských staveb z osmnáctého a devatenáctého století, jež jsou postaveny ve stylu zvaném jihočeské selské baroko.

Z dalších historických staveb na seznamu figuruje pětatřicet metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, které symbolizují blízké soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do dvacátého století.

Novodobá architektura je pak zastoupena brněnskou vilou Tugendhat. Stavba z přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Díky více než osm set let trvající soustavné těžbě a zpracování rud se oceněním UNESCO může chlubit také Hornický region Erzgebirge, česky Krušnohoří. Jedinečnost zdejší hornické krajiny tkví v množství památek v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst.

Jiná lidská činnost, a sice chov koní, je pak na seznamu zastoupena památkou nazvanou Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem. Místo zahrnuje kromě hřebčínů také okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Hřebčín po staletí slouží k chovu takzvaných starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, jenž se nevyskytuje nikde jinde na světě.

V letošním roce na seznam přibyl Západočeský lázeňský trojúhelník. Lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly na seznam UNESCO zapsány spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy, a souhrnně se tak tyto přírůstky označují jako Slavné lázně Evropy.

Druhým letošním přírůstkem jsou Jizerskohorské bučiny. Území rozkládající se na necelých třiceti kilometrech čtverečných vyniká smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Jedná se o vůbec první českou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Zdroj: unesco-czech.cz, aktualne.cz