V analýze společnost porovnávala inflační vývoj v zahraničí s inflačním vývojem v ČR. Následně tento inflační rozdíl očistila o pohyb měnového kurzu, aby zjistila, jak se spotřebitelský koš pro české turisty změnil ve vyjádření v korunách. Zlevnění o téměř 19 procent může přilákat české turisty do Brazílie, uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Podobně tomu může být podle něj na Novém Zélandu. V meziročním srovnání vychází zajímavě i Jižní Korea, Tchaj-wan, Kanada a Austrálie.

Česká měna v meziročním srovnání posílila podle Peterky proti celé řadě dalších měn, jako je turecká lira, korejský won, novozélandský, kanadský a australský dolar. Oslabila ale například ve srovnání se švýcarským frankem.

Luis Fernando Sanchez je 35letý popelář z brazilského města Araras. Nevadí mu, že denně musí uběhnout přes 20 kilometrů a u toho sbírá odpadky. Svou práci totiž spojil s hudbou, tancem a trochu i atletikou, což mu vyneslo mimořádnou popularitu na sociálních sítích. „Vzhledem k tomu, že naše práce byla velmi vyčerpávající, na slunci i v dešti, pouštěli jsme si v kabině hudbu, která by nás trochu rozptýlila. Pak jsme vyvedli malý reproduktor ven a lidé si nás začali všímat,“ popsal začátky Luis Fernando, který se na stupátku pouští i do vyzývavějších póz a figur.

Popelář své kreace zveřejňuje na Instagramu, kde má už přes 850 tisíc sledujících. Doprovodnou hudbu volí tak, aby chytla za srdce co nejvíce lidí, mladé i starší. Dělá to prý jen proto, že se mu lépe pracuje a že rád rozdává radost. Obyvatelé ulic, kudy při svozu projíždí, někdy i čekají, jen aby se mohli na tančícího popeláře opět podívat. „Odstranili jsme několik předsudků. Dříve k nám lidé přicházeli a zacpávali si nosy. Dnes se za na námi honí a natáčejí si nás. Je to pro nás čest,“ tvrdí Luis Fernando.

„Ve chvíli, kdy jsme našli cesmínu Pernambuco, se zdálo, že se svět přestal točit,“ popisuje objev rostliny výzkumnice Juliana Alencarová. „Příroda nás překvapuje. Najít druh, o kterém nebylo skoro dvě století slyšet, to se nestává každý den.“ Strom, který může dosahovat až 12 metrů, tým nalezl na místě bývalého hustého tropického pralesa. V současnosti jsou však na tomto území městské části a plantáže cukrové třtiny.

Cesmínu Pernambuco poprvé našel pro západní vědu přírodovědec George Gardner v roce 1838 na expedici a později ji oficiálně popsal Siegfried Reissek v roce 1861. Až do nedávného znovuobjevení byla Gardnerova sbírka jediným známým potvrzeným pozorováním tohoto druhu. Expediční tým v čele s ekologem Gustavem Martinellim po cesmíně pátral od roku 2017, kdy byl projekt 25 nejhledanějších ztracených druhů zahájen.

Hledání dalších stromů cesmíny Pernambuco ještě neskončilo. Martinelli doufá, že zorganizuje další pátrání s dalšími místními partnery, aby našli více jedinců tohoto druhu. Rád by s nimi také spolupracoval na lepší ochraně lesů v Recife, kde byla cesmína Pernambuco nalezena, a zavést program pěstování tohoto stromu v zajetí.

„Je neuvěřitelné, že cesmína Pernambuco byla znovu objevena v metropolitní oblasti, která je domovem téměř šesti milionů lidí,“ doplňuje programová ředitelka ztracených druhů Re:wild Christina Biggsová. „Často si nemyslíme, že rostliny jsou pro vědu ztraceny, protože se nepohybují jako zvířata, ale jsou stejně nedílnou součástí ekosystémů, ve kterých jsou původní. I když rostlina nebyla 186 let potvrzena, stále může někde viset v posledních zbytcích divočiny. A tento strom je dokonalým příkladem toho, proč je důležité neustále hledat,“ uzavírá Biggsová.

Lutana Ribeiro je náčelnice a členka etnické skupiny Kokoma v jedné z domorodých čtvrtí Parque das Tribos v Manausu, hlavním městě největšího brazilského státu Amazonas. Ve své komunitě je Ribeiro známá jako neochvějná obhájkyně lidských práv a v minulém roce zprostředkovala sérii workshopů pro oběti genderově podmíněného násilí. „První den mluvil málokdo. Dnes už promluvila většina,“ říká Ribiero o workshopech, kterých se zúčastnilo padesát místních žen.

„Workshopy vytvořily pro ženy bezpečný prostor, kde mohou společně přemýšlet o různých formách násilí, které ovlivňují jejich každodenní život, a o možnostech, jak je zvládat,“ říká Débora Rodrigues, vedoucí kanceláře UNFPA v Manausu.

Vzdělání v oblasti genderově podmíněného násilí se V této oblasti stále vyvíjí. Zlomový byl zákon, který přišel v roce 2006. Prosadila jej brazilská aktivistka za práva žen Maria da Penha. Tento zákon v brazilském trestním zákoníku umožňuje nejen zatčení agresorů za násilný čin proti ženě, ale také jejich zadržení v případě rizika, že se něčeho takového můžou dopustit.

Návrh přišel po zvolení brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, jehož cílem je bojovat proti dalšímu kácení lesů v Amazonii. Právě na území tří výše zmíněných států se nachází polovina všech deštných pralesů na světě. Státy nyní chtějí předložit společné řešení ohledně uhlíkové stopy, což je dlouhodobý sporný bod při jednáních o klimatu s Organizací spojených národů. K alianci by se výhledově mohly přidružit další země, jako je Peru a Kambodža.

„Dohoda by mohla být slibným krokem vpřed, kromě pralesů ale musíme chránit i původní obyvatele a místní komunity, které v nich žijí,“ uvedl Oscar Soria z neziskové organizace Avaaz, která patří k největším na světě a věnuje se klimatickým změnám, lidským právům nebo ochraně zvířat. Probíhající jednání jsou velkou nadějí, jelikož Brazílie, Demokratická republika Kongo a Indonésie patřily v roce 2021 mezi pět zemí s největším úbytkem deštných pralesů.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

Podle nové studie, kterou vedla University of Nebraska-Lincoln, by Brazílie mohla dokonce posílit zemědělství a zároveň chránit deštný prales. Podle výzkumníků může země pomocí pečlivě řízené strategie zintenzivnění produkce na stávající půdě do roku 2035 zvýšit svou roční produkci sóji o 36 procent a zároveň snížit emise skleníkových plynů o 58 procent. K chovu dobytka by sloužily menší pastviny, aby se uvolnilo více půdy pro pěstování sóji. Nebylo by tedy nutné kácet další lesy.

Tato strategie by mohla omezit odlesňování a snížit množství ekvivalentů oxidu uhličitého uvolňovaného do atmosféry. Tím by mohlo dojít ke zmírnění změn klimatu. „Tento přístup posiluje zemědělství a zároveň chrání křehké ekosystémy, které jsou důležité z hlediska zmírňování změn klimatu a zachování biologické rozmanitosti,“ uvedl hlavní autor studie Patricio Grassini, docent zemědělství a zahradnictví v Nebrasce. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Nature Sustainability

„Nabídli jsme tento seznam kongresu a nyní nastal čas, aby reflektovali vůli Brazilců,“ uvedla představitelka brazilské pobočky Greenpeace Cristiane Mazzetti. „Naše ekonomika se může rozvíjet, aniž bychom museli kácet lesy. I příští generace by měli mít přístup k přírodním zdrojům. To je důvod, proč je zastavení kácení lesů tak zásadní,“ doplnila Mazzetti.

Od počátku 21. století zpomalil roční úbytek Amazonského pralesa o 75 procent, přesto zhruba 5 000 kilometrů čtverečních lesa je každým rokem zničeno. To představuje plochu zhruba sedmi set tisíc fotbalových hřišť.

Několik politiků se k hnutí přidalo s tím, že nyní je ten pravý čas na to, aby se oficiální politikou země stal ekonomický vývoj nezávislý na množství vytěžených stromů. „Podepsal jsem petici v roce 2012 a považuji ji za důležitý krok k tomu, aby se v Brazílii zastavilo odlesňování a současně se spustily projekty pro rozvoj země, které nebudou založené na environmentálním ničení,“ uvedl senátor João Capiberibe.

Podle analýzy Paula Moutinho z Institu amazonského environmentálního výzkumu je pro Brazílii možné, aby dosáhla rozvoje bez negativního vlivu na růst země. „Brazílie dokázala od roku 2005 snížit odlesňování Amazonských pralesů o více než 80 procent, zatímco udržela robustní růst v produkci hovězího a sóji,“ napsal v analýze Moutinho.

Prezidentka Brazília Dilma Roussoeff se zaručila, že sníží nezákonné odlesňování a uchová 12 milionů hektarů lesa do roku 2030 jako část širších snah o zastavení klimatickým změn. Představitelé Greenpeace však chtějí mnohem ambicióznější kroky od vlády, které by zastavily odlesňování pralesů. I nadále o to budou velmi důrazně usilovat.

Zdroj: positivenews.org.uk