Zásadním pozitivem je, že pracovníci s nemocí z povolání mají nárok na finanční odškodnění. To by mohlo pomoci mnoha lidem, kteří si v důsledku své práce zničili záda. Bederní páteř se totiž přetěžuje nejen při těžké manuální práci a zvedání břemen, ale i dlouhým sezením. „Problémy se zády mám především z práce, kde musím manipulovat s těžkými krabicemi. Nyní jsem už dlouho na neschopence. Novinku vítám. Dává mi to klid v nynější situaci, kdy nevím, co bude dál,“ uvedl pro Pozitivní zprávy programátor Richard.

Kritéria pro posuzování nové nemoci z povolání vznikla před lety v grantovém projektu ministerstva zdravotnictví. Tým vyvinul metodu pro hodnocení zátěže v pracovních podmínkách. Podkladem pro hodnocení by měl být i výsledek neurologického vyšetření a magnetické rezonance.

Mezi nemoci z povolání patří i choroby způsobené při práci, kdy je zaměstnanec vystaven určitému typu záření, nebo dýchací problémy. Pracovník s nemocí z povolání má nárok na odškodnění a náhradu za ztrátu výdělku, bolest, ztížení uplatnění i náklady za léčbu.

Zdroj: Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Seznamu nemocí z povolání

Zařízení o tloušťce lidského vlasu lze srolovat do malého válečku, který se vloží do jehly a její pomocí je implantován do epidurálního prostoru v páteři. Jakmile je umístěn, naplní s vodou nebo vzduchem a jako lehátko se rozvine okolo páteře. Po napojení na pulzní generátor jeho ultratenké elektrody začnou vysílat elektrický proud, který naruší signály bolesti.

Podle prvotních testů může být efektivní léčbou pro těžké bolesti v zádech a nohou, na které už nepomáhá medikace. Dá se také adaptovat na léčbu ochrnutí po Parkinsonově nemoci, infarktu nebo zraněních páteře. „Tato technologie má potenciál změnit klinickou léčbu. Může zásadně zlepšit zvládání bolesti pro mnoho lidí a pomoci i těm, kteří nemohou být léčeni současnými implantáty,“ řekla Rachel Artfield z Cambridge Enterprise, která komercializuje univerzitní objevy.

Jeho hlavními výhodami jsou jeho miniaturní velikost a to, že není třeba operace, kterou ostatní  – mnohem větší a méně účinné – implantáty vyžadují. „Naše dřívější verze byly tak tenké, že byly neviditelné pro rentgenové paprsky, které chirurg potřebuje použít k potvrzení jejich umístění před nafouknutím,“ popisuje jeden z autorů Ben Woodington s tím, že proto do implantátu přidali částice bismutu, který je kontrastní látka.

Zakladatelka Fitgee Katarína Železná upozorňuje, že zdraví jednotlivých zaměstnanců by nemělo být vedení společností jedno. „Nedostatek pohybu a nadměrný stres patří mezi hlavní příčiny zvýšené pracovní neschopnosti a snížení produktivity zaměstnanců. Společnostem se výrazně zvyšují náklady a snižuje výkonnost,“ uvádí na stránkách projektu. Věnovat preventivně pozornost budování správných návyků u zaměstnanců se proto podle ní v konečném důsledku mnohonásobně vyplatí.

Fitgee chytře vyzrálo na výmluvy pracujících, že jim na pravidelný pohyb nezbývá čas. Zkušené lektorky je totiž přijedou rozhýbat přímo do firmy. Mezi nabízené služby Fitgee patří krátká pohybová a relaxační cvičení přímo v prostorách firem i delší individuální či skupinové lekce jógy nebo posilování. Zaměřuje se ale i na edukaci prostřednictvím seminářů například o správné ergonomii pracoviště nebo technikách pro zvládání stresu.

Ani v době práce z domova ve Fitgee nezahálí. Firmám na dálku radí, jak zvládnout home office bez následků v podobě bolesti zad nebo karpálních tunelů. Webinář s praktickými radami na to, jak si správně uspořádat pracovní stůl nebo se protahovat, je dostupný také pro širokou veřejnost. Užitečné informace mohou zájemci získat i z několika videí.

Základní zásadou při práci z domu je zajištění takové pozice, která nenamáhá naše svalstvo. Roli hraje výška židle a stolu, pozice monitoru i tvrdost povrchu, na kterém sedíme. Špatná výška židle či stolu namáhá svalstvo krku i předloktí a může způsobit bolesti zad a pohybového aparátu. Pro spodní část zad jsou důležité i vhodně umístěné opěrky na ruce.

Nejhorším zlozvykem je podle fyzioterapeutů práce z postele či pohovky. Měkký povrch namáhá krk, záda i boky a z dlouhodobého hlediska může způsobit bolesti hlavy, ztuhlost páteře, artritidu i bolesti kostí. Práce z postele navíc přispívá k nespavosti, protože mozek si lůžko místo odpočinku spojuje s produktivitou. Z postele či pohovky přitom pracuje každý desátý Čech.

Jak si tedy zajistit správnou pracovní polohu?

1. Správnou výšku židle nastavte tak, abyste měli pravý úhel v kolenou i v pase, nohy se musí dotýkat země.
2. Pokud nemáte polohovatelnou židli, můžete svoji výšku upravit pomocí polštáře.
3. Polštář se hodí i pro podporu zad. Vždy bychom se při práci měli opírat, abychom nenamáhali záda a krční páteř.
4. Monitor umístěte do vzdálenosti zhruba na délku paže. Pomůžete tak svým očím.
5. Obrazovka by vždy měla být jen o něco málo níže, než je výška očí. Skláněním hlavy totiž namáháme krční páteř.
6. Klávesnici mějte tak blízko, abyste se po ní nemuseli natahovat. Ulevíte tak svalům předloktí i zad.
7. Počítač si nasměrujte tak, aby vám světlo z oken nesvítilo přímo do monitoru.
8. Každých 30 minut změňte pozici, protáhněte se, projděte se do kuchyně nebo na balkon. Dlouhodobé sezení v jedné pozici není zdravé pro naše tělo.
9. Nikdy nepracujte v posteli, na pohovce, na zemi ani u jídelního stolu. Dlouhodobý diskomfort může vyústit ve vážné zdravotní problémy.
10. Rozvrhněte si pracovní prostor tak, aby byl oddělen od míst určených k odpočinku. Zamezíte tak riziku rozvoje nespavosti a zhoršené kvality spánku.