Vědci objevili novou metodu získávání vodíku, která by mohla výrazně zvýšit zásoby plynu získaného z biomasy. Toho je mimo jiné možné dosáhnout i s užitím kukuřičných klasů, kávových zrn a kokosových skořápek.

Snahy o alternativní způsoby získávání energie přichází zejména proto, že Evropa směřuje k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Podle vodíkové politiky EU lze „obnovitelný“ vodík vyrábět z biomasy (rostlinné a živočišné hmoty), pokud jsou splněna určitá kritéria udržitelnosti. Jedním z hlavních problémů s biomasou je to, že v určitých situacích může uvolňovat více CO2, například tam, kde se těží lesy.

Jak dochází k přeměně banánu na biopalivo?

Jedná se o proces zvaný fotopyrolýza, ke kterému dochází pomocí speciální lampy. Ta vyzařuje jasné bílé světlo. Jeden silný výstřel baterky může spustit přeměnu na obnovitelnou energii během několika milisekund.

Nejprve je třeba banánové slupky sušit při teplotě kolem 100 °C po dobu 24 hodin, poté rozemlít a prosít na jemný prášek, přičemž se poté umístí do reaktoru z nerezové oceli. Každý kilogram sušené biomasy může generovat přibližně 100 litrů vodíku a 330 g biouhlí. Toto štěpení přírodní biomasy na plyn a dřevěné uhlí se nabízí jako chytré, rychlé a ekologické řešení výroby vodíku. Dřevěné uhlí je cenné, protože může být přidáno do půdy pro zlepšení zdraví rostlin nebo skladováno k použití při zachycování uhlíku.

Využití do budoucna

Vědci doufají, že by jejich metoda mohla být rozšířena a aplikována na průmyslový odpad, jako jsou pneumatiky. Mohlo by to dokonce do budoucna usnadnit cestu pro rozvoj užití solární fotopyrolýzy – využití sluneční energie tak, aby byla ještě udržitelnější.

Zdroj: Euro News

V konkurenci 123 produktů zvítězil Bio tvaroh z Ekofarmy Javorník. Vyhrál také v kategorii biopotraviny živočišného původu. Výroba zdravé pochoutky trvá podle šéfa Ekofarmy Javorník Josefa Tománka kolem 24 hodin, uvedl server Ekolist. Tománek přitom upřednostňuje prodej přímo koncovým zákazníkům. Produkty z jeho farmy je možné sehnat třeba ve Zlínském kraji, Praze nebo v e-shopu.

V soutěži, které se účastní pouze tuzemští producenti biopotravin, hodnotí produkty odborná porota. Ta letošní měla 18 členů, přičemž volila nejlepší produkty v pěti různých kategoriích a vybírala celkového vítěze. V dalších kategoriích tak zvítězil Mošt Bio Jablko Jadernička od Marka Šenkeříka z Moštárky Valašské klobouky,  Bio cibulové chutney z Ekofarmy Lejčkov v Jihočeském kraji, Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2019 z Vinařství Barabáš a Jehněčí T-Bonek steak BIO z Farmy Rudimov.

Zdroj: Ekolist, Měsíc biopotravin

Jedlé květiny přitom nejsou žhavou novinkou. V gastronomii se tento trend šíří několik posledních let. Přesto je zatím pěstitelů jedlých květin poměrně málo. Není to totiž jen tak. S jedlými květinami se při jejich produkci musí zacházet stejně důsledně jako s jinými potravinami. „Podléhá to potravinářskému zákonu se vším všudy, musíte znát původ, musíte vědět, čím to bylo ošetřované, jak to rostlo, v čem to rostlo, musíte mít provoz na to speciálně upravený, musíte mít speciální oblečení,“ uvedla pro České noviny Hana Neckářová, jednatelka společnosti Ekoimpex Vysočina, pod kterou farma spadá.

Ve výsledku mohou jedlé květiny zkrášlit dorty, zákusky nebo třeba ochutit saláty. Chuť lichořeřišnice připomíná ředkvičky, sedmikrásky se hodí do polévek, pampeliškami zase zdobily saláty už naše babičky.

Podle Petra Hlubočka, náměstka pražského primátora se starostí o oblast životního prostředí, Praha zemědělskou půdu pronajme klidně za korunu. Stačí, když na ní nový nájemce bude hospodařit ekologicky. „V ideálním případě bychom chtěli z polí zcela odstranit veškerou chemii, která se tam nyní používá, nebo ji výrazně omezit. Za podmínku budeme mít také rozdělení velkých lánů minimálně na sedmihektarová pole,“ řekl Hlubuček pro iHned.cz.

Právě symbolickým nájemným může město vyvážit fakt, že na území Prahy nemohou biozemědělci dostat takovou podporu z evropských dotací jako jinde v republice. Praha je totiž bohatý region. V případě, že by se některou půdu nepodařilo pronajmout, město ji zatravní nebo zde vysadí remízky a vybuduje opatření pro zadržení vody v krajině.

Zdroj: iHned.cz

Odborníci na výživu mohou jásat. Podle nového průzkumu zabírají tzv. zdravé potraviny v nákupních taškách Čechů čím dál větší prostor. Podíl na tom má rostoucí popularita zdravého životního stylu, ale i vyšší příjmy, které nám umožňují vybírat si potraviny také podle jiných kritérií než jen na základě nejnižší ceny. Změnám v nákupním chování se přizpůsobují i výrobci a prodejci – rozšiřování nabídky zdravé výživy se už nebojí.

V posledních letech roste zájem hlavně o rostlinné alternativy mléčných výrobků a také o cereální výrobky, jako je müsli nebo cereální tyčinky. Prodává se také více ovoce a zeleniny, ať už od lokálních pěstitelů, či dříve neznámé exotické druhy. Řetězce průběžně rozšiřují i nabídku biopotravin. Spotřebitelé totiž intenzivněji řeší kvalitu potravin a více se zajímají o jejich původ.

Zdroj: ČT24

Nejnovější studie evropského think tanku IDDRI dokázala, že i zemědělství bez intenzivní produkce a použití pesticidů, umělých hnojiv a škodlivých chemikálií může rostoucí evropskou populaci uživit. Autoři studie tuto situaci namodelovali až do roku 2050 a ve srovnání se stavem v roce 2010 jsou výsledky ohromující.

Nejen, že by takto vyprodukované potraviny Evropany nasytily, jako bonus by došlo k výraznému snížení produkce emisí, obnovení přírodní rozmanitosti a ochraně kvality vody a půdy. Změny, s nimiž se počítá, jsou nasnadě – postupné omezování pesticidů a syntetických hnojiv, rozšíření trvalých travních porostů, rybníků a remízků, nebo třeba omezení spotřeby masa ze zvířat závislých na intenzivním výkrmu.

Zdroj: bio-info.cz

Cílem online mapy je propojit lidi se zájmem o lokální potraviny, domácí kompostování a městské zahradničení. Zájemci do ní mohou zanést různé body – komunitní zahradu, žížalí vermikompostér nebo farmu. Zároveň zde mohou nabídnout své produkty.

Mapa je výsledkem spolupráce 2 subjektů – mapového portálu Mapotic a propagátora městského pěstování Kokoza. Kokoza by ráda skrze mapu podpořila setkávání lidí za účelem předávání zkušeností z kompostování nebo sdílení domácích dobrot. Aktuálně je v mapě přes 500 aktivních uživatelů a 200 zaregistrovaných míst.

„V některých domácnostech tvoří bioodpad až dvě třetiny hmotnosti odpadkových košů. Zbytečně. Kuchyňský odpad totiž nemusí končit ve spalovně, ale dá se snadno zužitkovat v kompostérech. Město proto tento způsob snižování množství dopadu podporuje,“ uvedl náměstek pro životní prostředí Martin Ander. Jeden ze 440 kompostérů ve 2 velikostech může získat každý občas Brna, který nemá u města dluh za komunální odpad a absolvuje školení na téma kompostování.

Projekt je ve své třetí fázi, v jejím závěru bude za podpory města rozmístěno po Brně 1170 kompostérů. Zkrátka nepřijde ani samotné město. Tímto krokem totiž ušetří za likvidaci odpadu ve spalovnách.

„Cílem je omezit podíl biologicky rozložitelného odpadu ve směsném komunálním odpadu ukládaném na skládku a přispět k ochraně životního prostředí,“ vysvětlila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Město tak aktuálně rozváží občanům hnědé popelnice, bezplatné je nejen jejich pořízení, ale i pravidelný svoz. Služba je hrazena z klasického poplatku za komunální odpad. Do bioodpadu patří například zbytky ovoce a zeleniny, skořápky od ořechů i vajíček, čaj, káva nebo tráva, listí, kůra a další přírodní materiál.