Nyní Košík původní bezobalový koncept ještě více posune – a to přímo do spižíren domácností. Také zvýší jeho efektivitu, která by měla ve výsledku ušetřit další tuny odpadu navíc. S nákupem nově přiveze skleněné dózy na bezpečné uskladnění potravin a položky z “bezobalové sekce” bude prodávat v několika hmotnostních variantách, které vychází z nejčastějších zákaznických preferencí.

“Zákazníci si teď nově mohou kupovat oblíbené zboží v několika gramážích. Ty jsme vybrali na základě analýzy třech let nákupů a měly by pokrýt 90 % nejčastěji kupovaných objemů od jednotlivých položek. Díky tomu můžeme zvolit přesně velikost sáčku a ušetřit asi 30 % papíru. K balení jsme zároveň připravili i skleněné dózy, které je možné koupit spolu s nákupem a které by měly novým sáčkům objemově odpovídat,” vysvětluje Tomáš Jeřábek, šéf online supermarketu Košík.cz.

Hledání ideálního obalu skončilo kde začalo – u papíru. Sklo je emisní propadák

Po třech letech hledání ideálního obalu tak Košík uzavírá pomyslný kruh. A od původního papíru, který měl sloužit jen jako dočasné řešení, se vrací k papíru definitivnímu. S tím rozdílem, že se zásadním způsobem změní nakládání s papírovým obalem. Z běžného sáčku se tak stává – podobně jako u tašek – sáček cirkulární, ze kterého budou šetrnými metodami vznikat nové potravinářské obaly.

Sáčky bude možné vrátit spolu s taškami kurýrům, kteří je odvezou do skladu k recyklaci. Domácnosti s kompostéry nebo zahradním kompostem budou moci sáčky díky složení jednoduše kompostovat. Anebo pochopitelně dále využívat, třeba pro zabalení svačin nebo uchování potravin. Papír jako takový má FCS certifikaci, která zaručuje, že pochází z šetrně obhospodařovaných lesů v souladu s ekologickými, sociálními a ekonomickými kritérii.

Papír tak poměrně paradoxně vyhrál i nad dalšími obaly, které Košík testoval. Ekologickým “propadákem” se stalo například opakovaně využívané sklo, jako neudržitelné se ukázaly také současné technologie vymývání hliníkových nebo plastových dóziček, které původně patřily mezi horké favority opakovaně využitelných obalů. V případě uvažovaných mikrotenových sáčků pak Košík bojuje s jejich negativním dopadem na životní prostředí, pokud se dostanou do volné přírody.

“Strávili jsme tři roky hledáním obalu, který by bylo možné opakovaně využívat. Ve kterém bychom zákazníkovi přivezli potraviny a prázdný obal opět odvezli. A nakonec se ukázalo, že pokud si nechceme na ekologii jen hrát, nemáme šanci ho najít,” vysvětluje Tomáš Jeřábek. “Emise aut, které musí vozit těžké skleněné dózy na vymytí, každý litr vody a saponátu, který je potřeba k čištění, to všechno původní myšlenku znehodnocuje.”

Jeřábek však slibuje, že řešení bude Košík hledat i nadále. Ať už dalším zlepšením cirkulace papírové hmoty, ze které chce vyrábět další druhy obalů nebo testováním nových možností, které jednorázové obaly nabízí. Ještě letos by online supermarket chtěl vyzkoušet například rozpustné obaly vyrobené z přírodních látek, jejichž vývoj za poslední dva roky významně pokročil. Rozvíjet hodlá také svůj program náhrady PET obalů za takzvané rPET, které vznikají právě s využitím recyklovaných vloček plastového materiálu.

Proč se Košík pustil do bezobalového nakupování?

V ČR se každoročně vyprodukuje více než jeden milion tun plastového odpadu, přičemž v naprosté většině se jedná o obalový materiál na jedno použití. Zároveň klesá schopnost takzvané reálné recyklace, na kterou nemá vliv ani disciplína Čechů při třídění domácího odpadu. Podle informací Ministerstva životního prostředí bylo Česko schopno zrecyklovat až o třetinu méně plastů, než v předchozím roce.

Problémem plastů je především jejich opětovné využití. Pouze minimum z potravinářských obalů je možné využít opět v potravinářství. Pokud se dostanou do přírody, trvá desítky (a u některých až stovky) let, než se rozloží.

Zároveň mají zatím nevyzpytatelný dopad na životní prostředí ve formě takzvaných mikroplastů – částic, které se objevují například v pitné vodě nebo dokonce lidském organismu.

Jen v sortimentu prodejen drogerie dm je aktuálně asi sto padesát produktů, které jsou rostlinného původu, neobsahují složky vyrobené z ropy, mají minimální vliv na vodní organismy, jsou biologicky rozložitelné a netestované na zvířatech. Další výrobky pak nabízí třeba také americká značka ekologického praní a čištění The Laundress, která v Česku a na Slovensku nově spustila svůj e-shop.

Češi mají čím dál větší zájem i o stáčené, tedy bezobalové přípravky. Dokládá to například manažer komunikace dm drogerie Jiří Peroutka, podle kterého vzrostl v meziročním srovnání prodej stáčené ekodrogerie o více než dvacet procent. „Poptávka po stáčené certifikované ekodrogerii Yellow & Blue je obrovská, od začátku roku 2021 si naši zákazníci stočili více než sedm tisíc litrů těchto prostředků, od zavedení plnicích stanic v roce 2019 pak více než pětadvacet tisíc litrů,“ dodal.

Zdroj: ekolist.cz

Olomouc se podle Hájovské dočkala v posledních letech mnoha nových obchodů a služeb usilujících o udržitelný a ekologický přístup. V mapě tak mohou zájemci najít bezobalové obchody, antikvariáty, second handy nebo třeba podniky, které nabízejí slevu při zabalení jídla do vlastních obalů. „Náš nápad vycházel z toho, že noví lidé, kteří se třeba do Olomouce přistěhují, nemusí mít přehled o všech podnicích. Chtěli jsme proto podniky s udržitelnými alternativami sjednotit na jedno místo,“ vysvětluje důvod vytvoření aplikace studentka.

Mapa je určená všem, kteří chtějí nakupovat s ohledem na životní prostředí a rádi by objevili nové podniky v Olomouci. Využijí ji tak například studenti, kteří shánějí učebnice za dobrou cenu, nebo lidé, kteří rádi vaří z lokálních surovin. „Do budoucna chceme mapu zpřístupnit všem tak, aby mohli přidávat nové podniky sami uživatelé,“ dodává Hájovská.

Narůstající zájem o biopotraviny a bezobalový způsob života je dlouhodobým trendem, který ustál i těžkou zkoušku v podobě protipandemických opatření. „Češi se obecně v roce 2020 naučili ještě ve větší míře kupovat zboží on-line a byl jsem překvapen, že jsme tento trend pozorovali i v našem odvětví. Výrazně se nám zvýšily prodeje skrze náš vlastní e-shop,“ řekl pro portál CZECHSIGHT majitel Biopekárny Zemanka Jan Zeman. „U koncových zákazníků vidíme velký zájem o naše bezobalové produkty, je pravděpodobné, že v karanténě lidé přemýšlejí také o vlastní ekologické stopě,” dodal.

Podobný trend pozorují i české on-line supermarkety. „Segmentu pod značkou Otoč obal se u nás daří. Poptávka vzrostla o 70 procent v porovnání s loňským rokem a my určitě plánujeme další rozšiřování portfolia,“ prozradila Zdeňka Svoboda Kuhnová, vedoucí PR oddělení společnosti Rohlík.cz.

Ochotu hledat různé cesty k udržitelnějším nákupům potvrzuje také Ingrid Poppe ze zlínského Bezobaláče. „U našich zákazníků evidujeme větší zájem o nákup on-line. Ten u nás vypadá tak, že zboží předem nachystáme k vyzvednutí, případně jednou týdně rozvezeme sami po Zlíně. Balíme do nádob zákazníků, nebo do našich, které se dál využívají,“ vysvětluje Ingrid, která bezobalový obchod vede spolu s manželem. Věrní zákazníci je navíc v této náročné době podpořili prostřednictvím předplatného, které jim umožnilo zaplatit zboží dodavatelům.

Začnu zpříma – žijete Vy sama stoprocentně bez obalu?

Tak to je skvělá otázka! Směřuje přímo k tomu, abych vysvětlila, co je bezobalový život a jak se vztahuje k zero waste. Bezobalový život sám o sobě je totiž pouhou výsečí velkých možností, které zero waste neboli cesta za nulovým odpadem nabízí, a přiznám se, že sám o sobě by mi přišel dost bezzubý. Smysl mi dává teprve v celém kontextu zero waste uvažování, kdy se člověk snaží žít celý život úplně od základu jinak. Udržitelně, odpovědně a tím pádem i mnohem šťastněji. Základem konceptu je změna návyků v oblasti celého našeho života a to mě baví nejvíc. Jasné pak je, že nulový odpad je sice pomyslným cílem, daleko důležitější ale je otevřít vůbec oči a vydat se na tuto cestu. Odpovím tedy, že nežiji stoprocentně bezobalově, ale snažím se, seč mohu, neplýtvat zbytečně, znovu používat a vážit si věcí, odmítat jednorázové a nahrazovat znovupoužitelným. Někdy to jde lépe, někdy hůře.

S jakými úskalími se vy sama při tomto snažení potýkáte?

Mám rodinu a pokrýt veškerý náš život pouze bezobalově je velmi složité, v mnoha ohledech se to ale dá. Pokud to jde, nakupuji bezobalově, do vlastních nádob, u nás v obchodech i jinde. Pokud to nejde, snažím se nakupovat produkty balené alespoň ve skle nebo v papíru. Nebo alespoň ne v obalech z kompozitních materiálů, které se nedají recyklovat. Pokud to jde a má to smysl, nakupuji věci z druhé ruky a neberu si ani nenakupuji zbytečnosti. Sem tam si ale děti přejí něco, co je v obalu, nebo jsme někde na cestách a není možnost jinak nakoupit. Pak zvažuji, co smysl má a co ne, co skutečně potřebujeme a bez čeho se obejdeme. Co je nejdůležitější – celé mě to baví a dává mi to smysl.

Jak jste se Vy osobně ke konceptu zero waste dostala?

Dalo by se říct, že jsem se k bezobalovému způsobu života dostala jak slepý k houslím (smích), a to až během vzniku naší organizace. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti a naplno jsem se mohla věnovat věcem, které mě bavily. Vracela jsem se k přirozené a zdravé stravě, používala jsem látkové plenky, nosila jsem děti v šátku. Jednoduše jsem se vracela ke kořenům a chtěla jsem, aby taková byla i má budoucí práce. Tak jsem se s kamarády bavila, co podnikneme, až jsem se setkala s jednou slečnou, která přišla právě s myšlenkou bezobalového obchodu.

Kolik obchodů v tuto chvíli máte? Chystáte další?

Aktuálně provozujeme tři prodejny v Praze. Všechny jsou samoobslužné a najdete v nich široký výběr kvalitních potravin, stáčenou eko drogerii i přírodní kosmetiku. Nebráníme se řízenému pomalému růstu, ale v současné době jsme natolik finančně destabilizovaní kvůli situaci okolo Covid-19, že si pravděpodobně na další prodejnu počkáme déle, než jsme počítali.

Jak citelně zasáhl koronavirus vaše obchody? Například zprvu byli lidé hodně obezřetní při nakupování nebaleného zboží, projevilo se to i u vás?

Jako obchod s potravinami jsme mohli zůstat celou dobu otevření, ale není to tak skvělé, jak by to mohlo vypadat. Na začátku vyhlášení nouzového stavu jsme zažili nebývalý zájem o velké nákupy, několik dní jsme zákazníky skoro nestíhali odbavovat. Pak velké nákupní horečky ustaly a četnost se výrazně snížila. Musím přiznat, že dodnes stále pociťujeme menší příliv zákazníků i tržeb, než tomu bylo před obdobím koronavirové krize. Co se týče obav o hygienu v bezobalovém obchodě, musím říci, že jsme vždy měli velmi přísné hygienické standardy. Ty jsme v době koronaviru navíc preventivně posílili. Ač mluvíme o bezobalovém obchodě, téměř vše kromě pečiva, ovoce a zeleniny je u nás v zakrytých nádobách. V dodržování hygienických pravidel, časté desinfekci všech madel a nástrojů na nabírání by se dalo v jistém smyslu říct, že bezobalové nakupování do vlastních nádob je vlastně hygieničtější než nákup v běžném obchodě.

Jak vnímáte Česko a nakupování bez obalu v horizontu posledních let?

V rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím, kde je bezobalový koncept dobře nastartovaný. Před šesti lety tu nebyl jediný kompletně bezobalový obchod – otevírali jsme ten první testovací v malé prodejničce ve dvorku v Bělehradské ulici. Teď je podobných obchodů více jak stovka a naše prodejny se posunuly o notný kus dál k samoobslužným prodejnám se širokým výběrem zboží.

Vedle obchodů provozujete i web bezobalu.org. Co je jeho záměrem?

Bezobalu má vedle prodejen i svoji neziskovou část, která si klade za cíl šířit myšlenky zero waste a šetrného nakupování mezi lidi. Děláme to různými způsoby – působíme ve školách, přednášíme na veřejnosti, do firem zavítáme se svými workshopy, přednáškami nebo kvízem. Také jsme zajistili způsob, jak předávat know how ostatním zájemcům o otevření bezobalového obchodu. Webové stránky slouží pro veškeré naše příznivce, aby měli po ruce potřebné informace. Nově je zde třeba umístěná obalová kalkulačka, díky které je možné sledovat, jaké množství obalů šetříte při svých nákupech. K naší radosti brzy přibude i blog, který naplníme informacemi a tipy o zero waste. Je to super kousek do skládanky toho, co teď děláme.

Jaký je největší mýtus, který v souvislosti se zero waste registrujete?

V minulosti proběhla v Česku masivní osvěta ohledně významu třídění odpadu. Dopadla na výbornou – jsme vynikající třídiči. Napříč společností se ale usadil mýtus, že stěžejní je odpad třídit. Skutečnost je, že třídění vzniklého odpadu je jeden z několika kroků, a rozhodně ne ten na prvním místě. Ideální je odpad netvořit. Čím méně věcí potřebujeme a využíváme, tím méně vzniká odpadu. Tím méně se musí vyrábět i následně likvidovat.
Jak udržitelně fungovat v tomto ohledu, vysvětluje pyramida zero waste. Pět sloves, která si lze zapamatovat díky stejnému počátečnímu písmenu, jsou takovou mantrou, která usnadňuje rozhodování. Na prvním místě ZAMÍTNOUT (co skutečně nepotřebujeme), ZREDUKOVAT, ZNOVUPOUŽÍT, ZRECYKLOVAT, ZKOMPOSTOVAT. Vidíte – zrecyklovat rozhodně není na prvním místě. A tím se dostáváme ještě k jednomu zádrhelu. Mnoho Čechů nevnímá rozdíl mezi procesem třídění a recyklace.

Můžete ho našim čtenářům nastínit?

Pokud odpad roztřídíme podle materiálů, ze kterých je složen, a umístíme ho do sběrných nádob na tříděný odpad, putuje pak na třídící linky. To je proces třídění. Pouze část vytříděného odpadu má ale bohužel potenciál být zrecyklována a znovu využita při výrobě obalových materiálů nebo produktů. Z další části se vyrábí například palivová drť. Pouze tu část odpadu, která je uvedena zpět do výrobního cyklu, je možné považovat za odpad recyklovaný. Pro představu – podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 zrecyklováno 27 procent celkového objemu komunálního odpadu. Sedm procent bylo zkompostováno, 17 procent spáleno a zbylých 49 procent skládkováno.

Pokud někoho téma zero waste zajímá, ale ještě k němu osobně nepřičichl, jaký je podle Vás nejlepší první krok?

Každý jsme jiný… Pro někoho to bude plátěná taška a pytlíky, které jsou připravené v kabelce či batohu, aby nahradily ty jednorázové. Stejně tak může být mezi prvními kroky nahradit jednorázové nádobí – kelímky, krabičky i příbory si můžete nosit vlastní. Z úplně jiného soudku – z kategorie ZAMÍTNOUT, je tu třeba jednoznačné NE reklamním materiálům a předmětům – ať už se jedná o leták ve schránce nebo zbytečnou propisku a klíčenku z konference. Víte, co bude nejlepší? Prohlédněte si jedenatřicet tipů, které nabízíme na našich stránkách, a vyberte si, co je vám vlastní. Je totiž moc fajn postupovat tak, aby vás to bavilo, naplňovalo a motivovalo k dalším krokům. Když si vytyčíte příliš přísný cíl a budete se chtít obratem zbavit 90 procent svého odpadu, nedojdete daleko, pokud nemáte železnou vůli a není pro vás zero waste objevem století.

Medailonek:

Veronika Nováčková vystudovala Teorii a filosofii komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 2012 stála u zrodu iniciativy Bezobalu, aby se o pět let později stala její ředitelkou. Nyní se stará o to, aby organizace naplňovala vizi Slušné firmy, tj. aby fungovala odpovědně směrem k planetě, zákazníkům i zaměstnancům, a aby stála za svými hodnotami a naplňovala je. Kromě toho vystupuje v médiích a na přednáškách, kde hovoří o tom, jak minimalizovat vznik odpadů, žít udržitelně a nakupovat vědomě.

Nezisková organizace Bezobalu nově spustila aplikaci s názvem Obalová kalkulačka. Novinka uživatelům prozradí, kolik odpadu ušetřili při nákupu v bezobalovém i běžném obchodě. Každému tak nabízí možnost měřit svůj pozitivní dopad na životní prostředí, dozvědět se, jak to dělat ještě lépe a zároveň motivovat ostatní. Jedním kliknutím se totiž svými pokroky můžete snadno a rychle pochlubit na sociálních sítích.

Aplikace funguje na bázi unikátního výpočtu, který vyvinul analytický tým Bezobalu. „Zvážili jsme obaly výrobků z běžných obchodů a údaje propojili se seznamem produktů, které Bezobalu nabízí. Výsledná čísla o ušetřených obalech se pak vážou na objem prodaného zboží,“ vysvětluje fungování kalkulačky její autorka Jana Jarošová. Do aplikace tak stačí zadat částku, kterou jste zaplatili v obchodě s nebaleným zbožím, nebo počet sáčků a tašek, kterým jste se při nákupu dokázali vyhnout.

Kalkulačka následně spočítá, jaké množství odpadu díky tomu nemusí skončit na skládce, ve spalovně nebo v recyklaci. Navíc dodá podrobnější informace o jednotlivých materiálech.

Organizace Bezobalu přitom jen za rok 2019 ušetřila prostřednictvím zákazníků svých tří prodejen úctyhodných 15,5 tun odpadu.

Zákazníci si ve vybraných prodejnách drogerie Rossmann mohou nově opakovaně doplňovat výrobky společnosti Henkel od pracího gelu až po vlasovou kosmetiku Nature Box. „Drogerie bez obalu nabízí jednoduché a efektivní řešení, jak skutečně pomoci přírodě a jak mít radost z šetrného nákupu. Přispět může úplně každý a svým rozhodnutím ušetřit nejen naši planetu, ale i peníze,“ dodala manažerka komunikace drogerie Rossmann Olga Stanley. Projekt se zavádí nejen v Praze, ale i v Brně, Liberci nebo Českých Budějovicích.

Společnost Rossmann tak následuje dm drogerii, která na jaře spustila pilotní provoz bezobalové drogerie. Postup nákupu v případě tohoto typu zboží je jednoduchý. „Při příchodu do prodejny si zákazník vybere prázdnou láhev libovolného výrobku a naskenuje její kód přímo v plnicí stanici. Ta mu zároveň vygeneruje etiketu, která zákazníka upozorní na datum spotřeby daného produktu. Pak už zbývá pouze naplnit láhev a odejít s pocitem, že jsme zase o krok blíž regulaci nadměrné spotřeby plastu,“ přiblížila průběh nákupu Stanley.

Jeden z největších německých drogistických řetězců Rossmann provozuje v sedmi evropských zemích téměř čtyři tisíce prodejen a zaměstnává 56 tisíc pracovníků. Přičemž bezobalový prodej je dostupný zatím pouze v pobočkách v Česku. „Česká republika byla vybrána jako vhodný trh pro tento pilotní projekt i proto, že jsou spotřebitelé zde otevřenější novým věcem a také mají rostoucí ekologické smýšlení – například jsou čtvrtí v Evropské unii v třídění odpadu,“ objasnila Stanley.

Společnost Rossmann expandovala na český trh v roce 1994, kde v současnosti provozuje 138 prodejen s více než 800 zaměstnanci. V tomto roce oslaví 25 let působení na českém trhu.

Cílem mezinárodního Týdne bez odpadu je zvýšit povědomí o hromadění odpadu a nenásilně inspirovat k jeho omezování. Ten letošní proběhne od 2. do 8. září, a to již tradičně pod taktovkou známého blogerského tria Czech Zero Waste, které se šíření informací o benefitech (skoro) bezodpadového života v českém prostředí dlouhodobě věnuje.

Pod záštitou Týdne bez odpadu se uskuteční pikniky, promítání, workshopy, besedy či přátelská setkání napříč celou republikou. Zapojit se přitom může kdokoliv – do podpůrných akcí se pouští jednotlivci, sousedské komunity i pracovní či školní kolektivy. Příležitost k osvětě si často nenechají ujít ani některé obchody, kavárny a restaurace, jejichž filozofie se s péčí o životní prostředí jakkoliv pojí. Snaží se tak zákazníky motivovat a edukovat – ať už zajímavou slevou, nebo zavedením nových bezodpadových opatření. Plánované akce postupně přibývají. Na mapě můžete sledovat, zda se nějaká neobjeví ve vašem okolí nebo rovnou zaregistrovat akci vlastní.

Samoobslužná bezobalová prodejna v Radhošťské ulici se stala třetí prodejnou Bezobalu na trase metra linky A. Do vlastních nádob si zde mohou zákazníci nakoupit nejen potraviny, ale i drogerii. Vše je navíc v souladu s filozofií zodpovědné spotřeby, a tak jsou potraviny výhradně v biokvalitě a drogerie ekologická.

Nezisková organizace Bezobalu se ale o šíření myšlenky zero waste zasazuje i jinak – přednáškami pro veřejnost, praktickými workshopy, bezobalovými pikniky nebo školením zájemců o otevření dalších bezobalových prodejen na jiných místech. „Za kvalitu všech bezobalových obchodů, které po celé České republice vznikají, ručit nemůžeme, za naši práci ale ručíme stoprocentně. V našich prodejnách neslevujeme v oblasti bezobalového dodávání, stejně tak jako v oblasti kvality potravin a aspektech lokálnosti. K tomuto přístupu se snažíme aktivně vybízet i při školeních pro další zájemce o otevření bezobalových obchodů,” dodávají členové týmu Bezobalu.

Svou kávu s sebou si nyní můžete dopřát ekologičtěji. První český systém zálohovaných vratných kelímků nadchnul už několik desítek kaváren a další se postupně přidávají. Kelímek si jednoduše půjčíte spolu se zakoupenou kávu a následně jej vrátíte v kterémkoliv partnerském podniku.

Vratná záloha činí symbolických 50 Kč. Pro vrácení není nutná účtenka, a dokonce ani kelímek nemusíte přinést čistý. Kelímky jsou plně recyklovatelné a bez škodlivého Bisfenolu A. Každý z nich údajně dokáže nahradit až 500 jednorázových.

Kromě Olomouce, kde se projekt zrodil, se tato iniciativa šíří také Prahou a Brnem, ale i dalšími městy, jako je Ostrava nebo Zlín. Seznam zapojených kaváren najdete přímo na webu projektu.

O problematice odpadu – a zdaleka ne pouze toho plastového – se (nejen) v Česku mluví čím dál více. Řady subjektů už také podnikají konkrétní kroky – některé řetězce se chystají přestat nabízet plastové příbory, kavárny nahrazují jednorázová brčka a k ministerské antiplastové kampani se připojilo prvních 7 společností. Ovšem i tak je cesta k výraznému snížení odpadu ještě dlouhá.

Týden bez odpadu se snaží především poskytnout o problematice potřebné informace a nastolit ve společnosti debatu. Mezinárodní akce se v českém prostředí uskuteční potřetí. V rámci týdne může konkrétní akci uspořádat kdokoliv – jednotlivec, organizace i firma.

V programu letošního ročníku nechybí bezobalové pikniky nebo závod spojující běh a sběr odpadků. Aktivně se k akci připojily i bezobalové obchody. Pořadatelé také oslovili konkrétní kavárny s výzvou pokusit se v příštím týdnu ve svých provozech omezit či úplně eliminovat odpad. Drobnou ale vítanou změnu může udělat každý jedinec u sebe – pro začátek stačí třeba používat vlastní kelímek na kávu s sebou, krabičku na obědy nebo sáčky na nákupy.

Řetězec Lidl plánuje snížit množství plastu u svých privátních značek o jednu pětinu. Kaufland chce do roku 2025 nabízet zboží od svých vlastních značek pouze v recyklovatelných obalech. O podobném kroku nyní uvažují i řetězce IKEA, Tesco i Albert. IKEA hodlá do roku 2020 zrušit prodej plastového zboží na jedno použití. Tesco přistoupilo k podobným krokům v Londýně, nyní zvažuje, jaký přístup zvolit v České republice. Obchodní řetězec Albert zase hledá přírodní a papírové alternativy plastů, který by mohl nabídnout ve svých obchodech.

Obchodní řetězce tak navázaly na rozhodnutí Evropské komise, která navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí, balónků a dalšího zboží na jedno použití. Cílem je snížit množství nabízených jednorázových plastů, které zatěžují planetu a hromadí se na některých místech v moři i na pevnině.

Zdroj: ceskatelevize.cz

V bezobalových prodejnách mohou zákazníci nakoupit drogérii a potraviny na váhu do vlastních nádob, případně si mohou na místě koupit papírové či plátěné sáčky. Pro životní prostředí je tento způsob nakupování šetrnější, neboť je možné ušetřit několik kilogramů odpadu ročně. Zároveň si mohou zákazníci koupit přesně tolik množství dané suroviny, kolik potřebují. Neleží jim pak v domácnosti zbytky a nevyužité prostředky.

Majitelka litoměřické bezobalové prodejny zavedla i možnost objednání si zboží dopředu. ,,Pro zákazníky, kteří nám předem dodají své nádoby a nákupní seznam, nákup připravíme a oni si jej pak pouze vyzvednou. Kompletní přehled sortimentu najdou zájemci na facebookové stránce Meloun-ani jeden obal,“ uvedla majitelka firmy Martina Válková.

Bezobalové prodejny reflektují současný trend, kdy se lidé zajímají více o životní prostředí a snaží se využívat šetrnější přípravky, aby přírodu ochránili. Vznikají i podniky, kde se přešívají látky a znovu prodávají jako moderní oblečení. ,,Jsem nadšená, že takové prodejny vznikají. Navštěvuji jednu v Praze a jsem spokojená s nabídkou. Zároveň mám ze svých nákupů i ze sebe lepší pocit, protože zbytečně nezatěžuji přírodu,“ uvedla psycholožka Hana Drtilová.

Zdroj: enviweb.cz

Iniciativa Bezobalu šíří v Česku koncept tzv. Zero Waste, tedy předcházení vzniku odpadu. Záměrem organizace i startující kampaně je informovat širokou veřejnost o problematice produkování velkého množství odpadu a zároveň nabídnout možnosti, jak tomu předcházet.

Na internetu běží crowdfundingová sbírka s cílem sehnat dostatek prostředků na nový pražský bezobalový obchod, který bude zároveň sloužit jako školicí centrum. V ulicích českých měst zase bude možné potkat tzv. „lidi obalové“ – protagonisty oblečené do 3 kilogramů odpadků, tedy průměrného množství vyprodukovaného občanem Česka za tři dny.