Výzkumníci se zabývali třemi hlavními oblastmi tropických deštných lesů, data tedy pochází z okruhů Amazonské nížiny v Jižní Americe, středoafrické Konžské pánve a také z třetího největšího ostrova světa –Bornea. Odborníci měřili míru obnovy po odlesňování a ničení zeleně a určovali tak i množství uhlíku, které lesy mohly přijmout.

Výsledky ukazují, že v letech 1984 až 2018 tyto tropické lesy absorbovaly až 107 megatun oxidu uhličitého ročně, což kompenzovalo průměrně 26% emisí, které vznikaly v důsledku degradace pralesů. K největšímu opětovnému růstu flory v poměru s ničením pralesa došlo v oblasti Střední Afriky. Tam se obnovilo 50 % zeleně. Co se však týče celkového objemu regenerace, pak vyhrává Amazonská nížina. Ačkoliv je uváděno, že se z celého odlesnění obnovila jen z 24 %, pořád se tak jedná o nejvyšší číslo v hodnotách megatun uhlíku.

Oxid uhličitý je běžnou součástí naší atmosféry, jeho koncentrace se však zvedá zejména v důsledku průmyslu a těžby fosilních paliv. Tropické lesy hrají v globálním uhlíkovém cyklu hlavní roli. Prostřednictvím fotosyntézy přijímají obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají ho v kmenech, kořenech i větvích stromů. Úbytek těchto lesů pak naopak způsobuje uvolňování oxidu zpět do atmosféry. Podle vědců je toto vypouštěné množství srovnatelné s deseti procenty ročních celosvětových emisí fosilních paliv. Obnova tropických pralesů je tedy důležitou součástí boje proti klimatickým změnám.

V dnešní Bolívii bylo nalezeno 26 lokalit roztroušených na přibližně 4 500 km² s pozůstatky patřících civilizaci Casarabe. Povodí řeky Amazonie a jeho lesy byly osídleny téměř tisíciletí, mezi lety 500 a 1 400 našeho letopočtu. Dvě největší nalezené kolonie – Cotoca a Landiva – byly v té době důležitými místy regionu. Jak ekonomicky, tak kulturně.

Archeologové našli stopy valů nebo hydraulických systémů. Dlouho unikaly pozornosti, protože hustota zalesnění v amazonském lese je vysoká a stopy dávných civilizací hravě skryla. K nalezení těchto pozůstatků byla použita technologie LIDAR. Jedná se o kameru umístěnou na letadle nebo vrtulníku, která skenuje místa jako radar, aby vytvořila podrobnou kartografii, což pomohlo archeologům tento objev učinit.

Zdroj: Nature, PepsNews

Amazonský kmen Huaorani (známý též jako Waorani) si může oddychnout. Léta trvající právní bitva o území v ekvádorské provincii Pastaza o rozloze půl milionu akrů, na kterém kmen po staletí žil, je u konce. Soudní rozhodnutí potvrdilo ochranu této oblasti, a tak musí ekvádorská vláda od svých plánů na rozvoj ropného průmyslu ustoupit.

Podle aktivistů se jedná o historické vítězství a naději pro další domorodé kmeny, které se s ropnými vrty na svém území nehodlají smířit. Historickou významnost tohoto úspěchu zdůraznil i ředitel organizace Amazon Frontlines Mitch Anderson, podle nějž se „opět ukazuje, že osud amazonského deštného pralesa a našeho klimatu závisí na tom, zda původní obyvatelé mohou i nadále chránit svá území a kultury v deštných pralesích“.

Zdroj: Seznam Zprávy

„Nabídli jsme tento seznam kongresu a nyní nastal čas, aby reflektovali vůli Brazilců,“ uvedla představitelka brazilské pobočky Greenpeace Cristiane Mazzetti. „Naše ekonomika se může rozvíjet, aniž bychom museli kácet lesy. I příští generace by měli mít přístup k přírodním zdrojům. To je důvod, proč je zastavení kácení lesů tak zásadní,“ doplnila Mazzetti.

Od počátku 21. století zpomalil roční úbytek Amazonského pralesa o 75 procent, přesto zhruba 5 000 kilometrů čtverečních lesa je každým rokem zničeno. To představuje plochu zhruba sedmi set tisíc fotbalových hřišť.

Několik politiků se k hnutí přidalo s tím, že nyní je ten pravý čas na to, aby se oficiální politikou země stal ekonomický vývoj nezávislý na množství vytěžených stromů. „Podepsal jsem petici v roce 2012 a považuji ji za důležitý krok k tomu, aby se v Brazílii zastavilo odlesňování a současně se spustily projekty pro rozvoj země, které nebudou založené na environmentálním ničení,“ uvedl senátor João Capiberibe.

Podle analýzy Paula Moutinho z Institu amazonského environmentálního výzkumu je pro Brazílii možné, aby dosáhla rozvoje bez negativního vlivu na růst země. „Brazílie dokázala od roku 2005 snížit odlesňování Amazonských pralesů o více než 80 procent, zatímco udržela robustní růst v produkci hovězího a sóji,“ napsal v analýze Moutinho.

Prezidentka Brazília Dilma Roussoeff se zaručila, že sníží nezákonné odlesňování a uchová 12 milionů hektarů lesa do roku 2030 jako část širších snah o zastavení klimatickým změn. Představitelé Greenpeace však chtějí mnohem ambicióznější kroky od vlády, které by zastavily odlesňování pralesů. I nadále o to budou velmi důrazně usilovat.

Zdroj: positivenews.org.uk