Výzkum Floridské univerzity a Wildlife Conservation Society ukázal, že kombinace dronových snímků a statistických modelů je přesnější a šetrnější než tradiční metody. Studie zveřejněná v Journal of Applied Ecology přináší nový způsob, jak sledovat ohrožené druhy bez zásahu do jejich prostředí.

Želvy amazonské, dorůstající až 90 cm a 80 kg, hnízdí každoročně v tisících na písečných březích řek během suché sezóny. I přes právní ochranu čelí pytláctví a ztrátě stanovišť, proto je přesné sledování jejich populace zásadní.

Nový přístup umožnil vědcům upřesnit dříve nepřesné odhady – od 16 000 po 79 000 – na realistických 41 000 jedinců. Tento způsob lze využít i u jiných živočichů, například tuleňů či horských koz.

Želvy hrají klíčovou roli v ekosystému Amazonie: rozšiřují semena a udržují rovnováhu říčních systémů. Díky dronům a inovativnímu přístupu mají ochranáři přesnější nástroje, jak jejich populaci účinně chránit.

Geoglify objevili peruánští specialisté a japonští vědci z Jamagatské univerzity na počátku loňského prosince. Objevu předcházel výzkum oblasti trvající celé dva roky, během kterých v terénu pátraly letadla i drony. Starodávné obrazce, které se na planině nacházejí, jsou totiž dobře zřetelné zejména z ptačí perspektivy. 

Nový objev by mohl poskytnout více informací nejen k probádání celé oblasti, ale i k původu samotných peruánských geoglyfů. Vědci budou ve výzkumu pokračovat a zapojí do něj i umělou inteligenci. Výsledky by měly být využity také na ochranu záhadné archeologické památky. „Některým geoglyfům hrozí, že budou zničeny, a to kvůli nedávnému rozšíření dílen souvisejících s těžbou v archeologickém parku,“ řekl Masato Sakai, vedoucí výzkumník z Jamagatské univerzity.

Obrazce na planině Nazca, která se nachází na jižním pobřeží Tichého oceánu, patří na seznam světového dědictví UNESCO. Dohromady oblast ukrývala více než 300 obrazců. K jejich prvnímu objevení došlo v roce 2004, kdy výzkumníci nalezli asi 190 figur. Obrazce přitom vědci odkrývali postupně. Jak je vidět, stále je co objevovat.

Zdroj: Radio Wave, The Guardian

V dnešní Bolívii bylo nalezeno 26 lokalit roztroušených na přibližně 4 500 km² s pozůstatky patřících civilizaci Casarabe. Povodí řeky Amazonie a jeho lesy byly osídleny téměř tisíciletí, mezi lety 500 a 1 400 našeho letopočtu. Dvě největší nalezené kolonie – Cotoca a Landiva – byly v té době důležitými místy regionu. Jak ekonomicky, tak kulturně.

Archeologové našli stopy valů nebo hydraulických systémů. Dlouho unikaly pozornosti, protože hustota zalesnění v amazonském lese je vysoká a stopy dávných civilizací hravě skryla. K nalezení těchto pozůstatků byla použita technologie LIDAR. Jedná se o kameru umístěnou na letadle nebo vrtulníku, která skenuje místa jako radar, aby vytvořila podrobnou kartografii, což pomohlo archeologům tento objev učinit.

Zdroj: Nature, PepsNews

Databáze obsahuje přes 120 000 snímků z fotopastí mapujících na 289 druhů zvířat. Amazonská nížina se rozkládá na ploše 8,5 milionů čtverečních kilometrů. Snímky tak výzkumníci a ochránci zvířat pořizovali v 8 jihoamerických zemích –⁠ Brazílii, Venezuele, Kolumbii, Peru, Bolívii, Ekvádoru, Francouzské Guyaně a Surinamu.

Jedná se o dosud největší fotografickou databázi amazonské divočiny. Snímky zachycují například jaguáry a jejich mláďata, obrovské mravenečníky, psy krátkouché, typíry, orly, tukany, pumy, medvědy a desítky dalších druhů.

Zdroj: Phys.org, Optimistdaily

Žába je velká asi 1–2 centimetry, je velmi rychlá a žije pod zemí. I kvůli čokoládově hnědému zbarvení je tak velmi komplikované ji spatřit. „Protože je opravdu obtížné tyto miniaturní žáby najít, máme o nich velmi málo informací. Jsou příkladem skryté rozmanitosti amazonského pralesa a jejich poznání nám umožňuje lépe pochopit fungování místního ekosystému,“ uvedla Michelle Thompson z Fieldova muzea.

Meet Synapturanus danta: a tiny, new-to-science burrowing frog named for its long, tapir-like nose.

: Germán Chávez pic.twitter.com/IcVz54CoEb

— Field Museum (@FieldMuseum) February 24, 2022

Nový druh získal název Synapturanus danta, tedy tapíří žába. Zasloužil si jej díky svému vzhledu. S nafouklým tělem a malou špičatou hlavou totiž připomíná karikaturu tapíra. Žába plní v pralesním ekosystému nezastupitelnou roli, neboť svým životem pod zemí přispívá k obměně půdní struktury a živin obsažených v zemině.

Zdroj: Field Museum of Chicago, Goodnewsnetwork

Prostředky na obnovování tamější flóry získávají z darů západních investorů, a tyto pak putují do nově vznikající iniciativy ArBoliva. Ta má za cíl nejen ochránil amazonský ekosystém, ale také prostřednictvím sázení stromů obnovit lokální podmínky života a vytvořit do budoucnosti životaschopné investiční příležitosti.

„Myšlenkou je vytvořit byznys model, který poskytne farmářům nepřetržitý finanční tok, aby nemuseli přijímat nabídky velkých společností na vypalování lesů a využití půdy, dokud se nevyčerpá. Následně se už vyčerpaná půda nechává ladem a odlesňování pokračuje,“ vysvětluje spoluzakladatel britské fundraisingové sekce John Fleetwood. Investoři dosud vložili do projektu více než 5 milionů liber, investice se jim však navrátí až po roce 2021 při prvních lesních probírkách.

Farmáři zasadí stromy na vyhrazené ploše. Až bude strom dost starý, pokácí se, investoři i farmáři získají z prodeje lesa peníze, a na jeho místě se vysázejí nové stromy. „Je to něco unikátního – je to obchodní řešení, které může zmírnit problém odlesňování v Jižní Americe,“ dodává Fleetwood, který chce tímto projektem udržet také bolivijskou biodiverzitu.

ArBolivia už pomohla více než tisíci farmářů kultivovat více než 1 400 hektarů půdy a zasadit více než 1,5 milionů stromů, které se v dané oblasti přirozeně vyskytují. Farmářům jsou placeny malé pravidelné platby, aby se o vysázené stromy starali. Zároveň získají padesát procent ze zisku ze dřeva. Podle očekávání se mezi ně v příštích čtyřech dekádách rozdělí 49 až 82 milionů liber.

Očekává se, že v následujících letech si farmáři vydělají v průměru každý 58 tisíc liber a to v zemi, kde se průměrný příjem pohybuje stěží okolo 1 500 liber. „Obvykle chtějí farmáři použít získané peníze pro své děti a vnoučata, aby se mohly vzdělávat a utekly z kruhu chudoby,“ říká Fleetwood.

Zdroj: positivenews.org.uk