Ucho se lékařům podařilo transplantovat již v březnu. U orgánu se přitom bude dál vyvíjet chrupavčitá tkáň, díky čemuž by měl vypadat přirozeně. Protože buňky pocházejí z pacientčiny vlastní tkáně, je jen malá šance, že tělo implantát odmítne. U první klinické studie tohoto druhu se tedy očekává úspěch. Využití 3D technologie v lékařství přitom představuje obrovský pokrok v oblasti tkáňového inženýrství. Odborníci na něm pracovali sedm let.

Vědci také vyvíjí techniky, jak prodloužit životnost dárcovských orgánů, aby nepřišly nazmar. Švýcarští lékaři minulý týden oznámili, že pacient, který dostal tři dny uchovávaná lidská játra, je i o rok později zdravý. Uvidíme tedy, jaké pokroky ještě věda na tomto poli udělá.

Zdroj: Radio Wave, The New York Times

„Naše technologie zcela precizně zachycuje strukturu jednotlivých materiálů, propustnost a odrazivost světla či barevnost skenovaných předmětů. Veškeré snímané předměty fotíme ze stovek různých úhlů, v různorodých světelných podmínkách a s použitím nejkvalitnější optiky, která je v současnosti na trhu,“ uvedl jeden ze zakladatelů startupu Zdeněk Glazer. Technologie dokáže naskenovat prakticky jakýkoliv předmět. Jeho digitální kopii pak lze ihned použít ve virtuálním světě.

„3D modelování objeví i povrchové defekty a praskliny, které výrobci při aktuálně používaných optických kontrolách nemají šanci odhalit,“ doplnil Glazer. Metoda je vhodná především pro prodej zboží, které si zákazníci potřebují pečlivě a zblízka prohlédnout. Má však i celou řadu dalších využití. Přínosná by podle autorů mohla být při tvorbě filmových efektů, počítačových her a aplikací nebo při výrobě automobilů či letadel.

O využití 3D tisku ve zdravotnictví nebo výrobě jste už asi slyšeli. S nápadem vytisknout celý dům patří ale firma SQ4D k průkopníkům. Ke stavbě využívá unikátní systém Autonomous Robotic Construction System (ARCS), který roboticky vrství beton a staví základy, vnější i vnitřní stěny i inženýrské sítě. To vše během několika hodin. K obsluze digitálně řízeného procesu stačí tři lidé, výrazně se tak sníží náklady na dělníky, čas strávený na stavbě i nebezpečí pracovních úrazů. Také ekologická stopa stavby domu je díky nové technologii minimální. Podle provozního ředitele společnosti SQ4D Kirka Andersena je nová metoda budoucností stavebnictví. Technologii jde podle něj využít také k řešení problému bezdomovectví nebo rychlé a šetrné náhradě škod po přírodních katastrofách.

Zájemci, kteří si chtějí první oficiálně schválený dům z 3D tiskárny prohlédnout nebo dokonce koupit, mají šanci. K dispozici je za 299 tisíc dolarů (přibližně 6,5 milionu korun), což je o zhruba 100 tisíc dolarů méně, než je průměrná katalogová cena domů v sousedství. Firma tak dokazuje, že využití tiskáren výrazně snižuje náklady na stavbu domu. Dům má přibližně 170 metrů čtverečních, disponuje 3 ložnicemi a 2 koupelnami. Společnost garantuje jeho kvalitu a odolnost, nový majitel získá na stavbu dokonce padesátiletou záruku.

V červenci instalovali vědci dlaždice ve třech oblastech mořského parku Hoi Ha Wan. Následující rok a půl budou monitorovat zdejší populaci korálů. Dlaždice jsou vytištěny z ekologicky přívětivé kombinace jílu a keramiky. Poskytují komplexní strukturu pro uchycení korálů a brání organismy před sedimentací, která výrazně přispívá k degradaci korálových útesů.

Populace mořských žahavců se výrazně snižuje v důsledku oteplování a zvyšování kyselosti moří. Podíl na úbytku má i pozemní industrializace a kácení lesů, kvůli kterým dochází ke zmíněné sedimentaci. Jakmile se korál odpojí od útesu, nemá moc šancí na přežití. Vědci z univerzity doufají, že nová metoda poskytne korálům druhou šanci na život a předejde degradaci útesů.

Zdroj: Honk Kong University

„Stereoskopické, též 3D planetárium, přidává našim projekcím další rozměr. Jedná se o nenahraditelný zážitek, za kterým nyní nemusíte cestovat nijak daleko,“ říká ředitel planetária Jiří Dušek. Celý princip digitária je docela jednoduchý. Několik projektorů promítá celkem 120 snímků za vteřinu, polovinu pro levé a polovinu pro pravé oko. Speciální chytré brýle návštěvníků pak 60krát za vteřinu střídavě oči zakryjí a lidskému mozku se tak zdá, že vidí plastický obraz.

Kromě projektorů má nyní planetárium i novou projekční plochu, polohovatelná sedadla, ale i například větší travnaté plochy u budovy. Celkové náklady hradilo město ze svého rozpočtu a dosáhly celkem 45 milionů korun. „Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zcela zboří hranice mezi fikcí a realitou,“ dodává náměstek primátora Jaroslav Kacer.

Na pohled šaty reagují zvlněním, jež připomíná husí kůži. Návrhářka, která se ve své tvorbě inspiruje spojením strojů a lidí, efektu změny docílila díky zabudování malých kamerek do šatů. Umělkyně tak navázala na další z jejích nápadů, a to na stěnu, která reagovala na gesta.

3D tištěné šaty od Behnaz Fahiriové propojují technické vynálezy se živým člověkem. Šatům dala umělkyně název Caress of the Gaze a umístila do nich minikamery s objektivem o velikosti asi tři milimetry. Ty mají za úkol detekovat pohled lidí z okolí. Podle toho, na jaké oblasti člověk z okolí zaměřuje zrak, se mění trny připojené k této oblasti – ztuhnou a začnou se pohybovat. Autorka se prý při vymýšlení šatů inspirovala husí kůží.

„Z neviditelného tak vzniká viditelné. Poukazuje to na logiku naší pokožky, která je neustále v pohybu. Mění svůj tvar v závislosti na podnětech, jako je teplota, vlhkost, nebo dokonce na pocitech jako vzrušení a zlost,“ vysvětlila Farahiová, jež je známá jako návrhářka, architektka i umělkyně. V minulosti ohromila veřejnost například zdí, která reagovala na gesta lidí stojících okolo.

Zdroj: ihned.cz