Studenti z Brna postavili družici, teď obíhá kolem Země

Skupina studentů z brněnské techniky dokázala něco, co se v Česku ještě nikomu nepovedlo. Postavili vlastní družici, poslali ji do vesmíru a ta se jim krátce po startu ozvala zpět. Malá krychlová družice se jmenuje KOSTKA a od začátku července krouží kolem Země.

Družice, která se vejde do dlaně

KOSTKA je takzvaný nanosatelit. Laicky řečeno je to úplně malá družice o velikosti krabičky — krychle s hranou jen kolem deseti centimetrů a hmotností necelý kilogram. Vejde se pohodlně do dlaně. Přesto uvnitř skrývá pět elektronických desek, vlastní malý počítač, rádio i solární panely, které ji ve vesmíru napájejí energií ze Slunce.

Takovým malým družicím se odborně říká CubeSat, tedy „krychlová družice". V posledních letech je staví univerzity i firmy po celém světě, protože jsou mnohem levnější a lehčí než velké satelity. Zatímco velký satelit stojí stovky milionů a stavějí ho roky celé týmy inženýrů, malou krychlovou družici zvládne sestavit i skupina nadšenců za zlomek peněz. Právě tyhle malé družice v posledních letech otevřely bránu do vesmíru školám a mladým lidem po celém světě — a přesně to se teď stalo i v Brně.

První, kterou zvládli úplně sami studenti

Na KOSTCE je výjimečné hlavně jedno. Podle brněnské Vysoké školy technické jde o první českou družici, kterou navrhli a sestrojili výhradně studenti. České satelity už ve vesmíru létaly i dřív, na těch ale pracovali profesionálové z firem a výzkumných ústavů. Tady si všechno — od prvního nápadu přes návrh až po samotnou stavbu a testování — vyzkoušeli sami mladí lidé.

Za družicí stojí studentský tým YSpace. Vznikl v roce 2022 z pěti studentů a dnes má několik desítek členů z šesti různých fakult, od bakalářů až po středoškoláky na stáži. Na samotné KOSTCE se za dobu příprav vystřídalo celkem třiaosmdesát lidí, tým aktuálně čítá kolem padesáti členů. Na družici pracovali několik let — mise začala v roce 2023 a trvalo, než z prvních nákresů vznikl hotový přístroj připravený do vesmíru.

Cesta z Brna na oběžnou dráhu

Velký den přišel 7. července 2026. KOSTKA odstartovala společně s dalšími desítkami menších nákladů na palubě americké nosné rakety Falcon 9 z kosmodromu v Kalifornii. Zhruba hodinu po startu se od rakety oddělila a zamířila na svou dráhu kolem Země.

Pak přišla nejnapínavější chvíle. Studenti čekali, jestli se jim jejich výtvor ozve. A ozval se — ještě dopoledne zachytila řídicí stanice na střeše fakulty v Brně první data z družice. Vedoucí týmu ten okamžik, kdy se KOSTKA poprvé ozvala z oběžné dráhy, označil za nejsilnější z celého projektu. V tu chvíli měli jistotu, že všechno funguje tak, jak má.

Co družice ve vesmíru dělá

KOSTKA není jen na okrasu. Ve vesmíru plní hned několik úkolů. Ověřuje, jestli vlastní rádiový přístroj a další součástky, které studenti sami vyvinuli, vydrží tvrdé podmínky na oběžné dráze. Zároveň měří rádiové rušení a vysílá takzvaný maják — pravidelný signál, podle kterého ji lze na obloze najít.

Zajímavé je, že z družice se mohou těšit i radioamatéři po celém světě. KOSTKA totiž funguje také jako veřejný rádiový převaděč se značkou OK0KST. Když ji zrovna neřídí Brno, může její signál zachytit kdokoli s vhodnou anténou — od nadšenců v Česku po lidi na druhém konci světa.

Družice krouží ve výšce zhruba pět až šest set kilometrů nad zemí. Jeden okruh kolem celé planety jí trvá necelých šestadevadesát minut, takže Zemi obletí přibližně patnáctkrát za jediný den. Nad Brnem se přitom mihne jen dvakrát až čtyřikrát denně, vždy na pár minut — a právě v těch krátkých oknech s ní studenti komunikují. Energii k tomu všemu si družice bere ze Slunce: pokrývají ji drobné solární panely, které průběžně dobíjejí baterii, aby přístroj vydržel fungovat i ve stínu Země.

Na to, aby se takový projekt vůbec rozjel, jsou potřeba nejen šikovné ruce, ale i zázemí a rady zkušenějších. Tým se opřel o vybavení a laboratoře své univerzity, spojil se s českými odborníky z oboru a uspěl i v soutěžích, které mladým vývojářům pomáhají s jejich prvními krůčky. Poradili jim s tím, co si student z učebnice nepřečte.

Odrazový můstek pro mladé techniky

Plánovaná mise KOSTKY potrvá asi dva roky, sama družice by ve vesmíru měla vydržet i o něco déle. Pro studenty ale hlavní odměna nepřijde ze samotného létání. Tím nejcennějším je zkušenost — prošli si vším, co obnáší skutečná vesmírná mise, od návrhu přes shánění peněz až po napínavé první spojení.

Tým navíc nekončí. Už připravuje další, větší družici s názvem CIMER, se kterou pronikl i do prestižního vzdělávacího programu Evropské kosmické agentury — mezi jen několik vybraných projektů z celé Evropy. Družice má na oběžné dráze zkoumat, jak se ve vesmíru chovají drobné organismy zvané sinice, které dokážou vyrábět kyslík. To je otázka důležitá pro budoucí dlouhé lety s lidskou posádkou.

Příběh KOSTKY je dobrou zprávou hlavně pro to, co ukazuje: že i parta studentů z české školy si dnes může postavit vlastní kousek vesmírné techniky a poslat ho na oběžnou dráhu. Pro mladé lidi, kteří váhají, jestli má smysl pouštět se do náročných technických oborů, je to pěkný důkaz, že sny o vesmíru nemusí zůstat jen sny. A pro Česko je to další drobný, ale hrdý krůček mezi země, které to ve vesmíru něco umí.