Skandinávské metropole Stockholm a Helsinky brzy možná propojí potrubní metro

Zdroj fotografie: hyperloop-one.com

Potrubní cestování je velmi populární ve světě sci-fi i v plánech mnoha vědců. Však i samotný Jára Cimrman ve své jednoaktovce Posel světla ukazuje (pro něj) dalekou budoucnost, ve které je hlavním způsobem osobní přepravy právě klouzání v potrubí. Smělé plány se však postupem času stávají reálnými, a to díky společnostem FS Links a KPMG.

Na úterní tiskové konferenci představily obě firmy studii ukazující nový ambiciózní dopravní projekt. Jedná se o supermetro Hyperloop, jež by mělo propojit švédskou metropoli Stockholm s finským hlavním městem Helsinky za pouhých 28 minut. Hlavní částí Hyperloopu je dlouhý tunel s nízkotlakým potrubím a kapsle sloužící jako přepravní prostor pasažérů. Tunel by měl vést přes Ålandské ostrovy v Baltském moři a měl by stát přibližně 3 miliardy eur.

Společnost Hyperloop One zaštiťující celý projekt uvádí, že by se mělo jednat o zajímavý projekt i z finančního hlediska. „Systém by mohl být vybudován za 50 až 60 procent nákladů, na které by vyšla výstavba vysokorychlostní tratě. Technologie Hyperloopu totiž vyžaduje méně intenzivní stavební práce, méně údržby a elektrického pohonu,“ uvedli na tiskové konferenci zástupci společnosti. Nový tranzitní systém by pak měl ušetřit až 320 milionů eur ročně.

Minulý pátek se společnostem FS Links a Hyperloop One podařilo uzavřít smlouvu s finským městem Salo o vybudování prvního úseku mezi městy Salo a Turku. Potrubní doprava by se ale podle všeho mohla rozšířit i do jiných částí světa. Předminulý měsíc oznámili zástupci společnosti HTT záměr spojit do pěti let podobným způsobem města Vídeň a Bratislavu. Podle výkonného ředitele HTT Dirka Ahlborna má Slovensko na výstavbě zájem. „Se slovenskou vládou jsme dokonce už podepsali memorandum o vzájemném porozumění,“ vysvětlil Ahlborn. Podle něho by mělo dojít k propojení letišť obou metropolí.

K záměru propojit dvě blízké metropole se však ozývají i nesouhlasné názory. Podle odborníka z Fakulty dopravní ČVUT Michala Drábka je nesmyslné na takto krátké trati budovat podobný projekt. „Myslím si, že tato trasa je poněkud krátká. Smysl by to dávalo pro prototypovou trať Evropy, ale ve vzduchu visí spousta technických háčků. Podobné komerční projekty vidím reálné spíše v řádech desítek let,“ pochybuje o smysluplnosti nápadu Drábek. Jak se celý koncept vytvořený v roce 2013 v komerční sféře uchytí, není zatím jasné. Jára Cimrman by však nad novým Hyperloopem určitě zaplesal.

Zdroj: ceskatelevize.cz

Autor článku