Mlokům dorůstají části těla. Podle vědců by jejich tajemství mohlo pomoci léčit i lidi

Každodenní život mloků, kterým dorůstají končetiny a orgány, by mohl být pro vědce z celého světa klíčem k odhalení nové formy léčby, píše Euro News.

Jedním z průzkumníků je profesorka Elly Tanaka z Výzkumného ústavu molekulární patologie ve Vídni, která se studiem mloků již desítky let zabývá. Myslí si, že toto obojživelné zvíře má potenciál najít nové cesty ke zlepšení způsobu, jakým léčíme zranění u lidí, a v současné době na tomto také pracuje v rámci projektu RegGeneMems financovaném EU, který má být dokončen v roce 2023.

Tanaka a její tým studují regeneraci tělesných struktur u čtyřnohých obojživelníků a snaží se pochopit, proč je schopnost regenerace u některých druhů vyšší než u jiných.

Konkrétně buňky axolotla dokážou obnovit celý orgán nebo končetinu ve správném poměru a doba růstu končetin je vždy podobná, bez ohledu na množství nahrazované tkáně. Mladý axolotl dokáže zregenerovat končetinu přibližně za 40–50 dní, ale jak mloci stárnou, regenerace se tím zpomaluje.

Jak mlokům dorůstají končetiny?

Hlavní záhadou, kterou se Tanaka snaží rozlousknout, je to, jak amputace končetiny mloka přiměje jeho tělo k zahájení procesu vývoje od nuly.

Strategií, kterou zvolila, bylo nejprve zjistit, které buňky procházející procesem regenerace jsou nejdůležitější, poté je označit a podívat se, jak fungují v akci a jak spolu komunikují. To, že mlokům dorůstají končetiny, je známo již od 18. století. Ale co je základem této regenerace na molekulární úrovni, bylo dlouho záhadou.

Jaké jsou výsledky?

Tanaka identifikovala skupinu kmenových buněk, které se věnují regeneraci a signály reagující na poranění. Výzkum ukazuje, že mloci používají prakticky stejné molekulární mechanismy, jaké byly použity během prvního vývoje končetiny, namísto specifických buněk, jako jsou v případě lidí fibroblasty, které opravují naše rány.

Co to znamená pro lidi?

Tanaka neočekává, že se lidské buňky budou chovat stejně jako ty u mloků, ale doufá, že její tým dokáže vytvořit skupinu lidských kmenových buněk, které se budou regenerovat stejným způsobem. Konkrétně doufá, že tyto znalosti pomohou vědcům zkonstruovat tkáně pro dospělé, které by nahradily ty poškozené. Lidem s rozsáhlými popáleninami nebo jinými vážnými poraněními by tento objev mohl výrazně změnit život.

Tanaka získala mimo jiné v roce 2020 cenu EMBO (European Molecular Biology Organization) Women in Science Award za svou průkopnickou práci na rozvoji molekulárního porozumění regeneraci končetin a míchy.

Zdroj: Euro News