„Kufřík je pro děti kotvou a ujištěním o tom, že byly vždy milované“, říká zakladatelka Života v kufříku Martina Wojtylová Opava

Přes 500 dětí ročně je v České republice odloženo hned po narození. Jejich další kroky vedou do pěstounské péče nebo k osvojení. Vzpomínky na první dny a týdny jim často chybí. Martina Wojtylová Opava proto založila projekt Život v kufříku. Získala za něj titul Laskavec Nadace Lilie a Karla Janečkových a Cenu evropského občana od Evropského parlamentu. 

Co vás osobně přivedlo k založení projektu Život v kufříku? 

Byla to má touha poděkovat vesmíru za uzdravení manžela z rakoviny. Věděla jsem, že nemám sílu pomáhat onkologickým pacientům, ale chtěla jsem být u dětí. Vzpomněla si na svůj osobní zážitek z porodnice na Vinohradech, kde jsem o odložených novorozeňátkách slyšela poprvé. 

Kde jste našla inspiraci?

Inspirací mi byla a stále je zdravotní sestřička, nyní vrchní sestra Míša Chmelařová, která mi o problematice řekla. Sama se svým týmem na novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady první kufříčky odloženým dětem připravovala. 

Jak kufřík dětem pomáhá?

Kufřík je pro děti kotvou a ujištěním o tom, že byly vždy milované. Že i přes velké trauma, které jim opuštěním biologická matka způsobila, tu byli lidé, kterým na nich záleželo a s láskou pro ně vzpomínky z dětství uchovávali. 

Pro zdravotníky je kufřík zase způsobem, jak se vyrovnat s emočně náročnou péčí o odložené miminko. Pro osvojitele pak nástrojem k vyprávění příběhu děťátka od samého začátku. Aktuálně je kufřík také symbolem budování zdravé identity dítěte a podpory duševního zdraví dětí vyrůstajících mimo své biologické rodiny. 

Foto: Nadace Lilie a Karla Janečkových

Co v kufříku děti najdou?

Kufřík obsahuje vzpomínky na první dny či týdny v porodnici, tedy pásek z ručičky, kartičku z postýlky, první fotografie, které pořizují zdravotníci, první dudlík, kojeneckou láhev. Kromě toho také ručně pletenou soupravičku, hračku a jedinečné album Moje cesta začíná, které jsme pro děti vyrobili. V tomto albu pak najdou otisky svých rukou a nohou, údaje ohledně pobytu v nemocnici a další informace až do věku 3 let. Do alba vše zapisují pěstouni. 

Základní výbavu kufříku vozíme do porodnic, tam ho už plní fotografiemi zdravotníci a další obsah (zoubky, vlásky, první pohlednice, fotky atd.) mají na starost pěstouni. Pletenou výbavičku dětem darují pletací babičky, tety a ženy z celé republiky. Posílají své výrobky k nám do nadace, kde je třídíme a do kufříků vkládáme. 

S kolika porodnicemi spolupracujete? Oslovují vás samy?

Všechny porodnice nás oslovily pro spolupráci vždy zcela samy a dobrovolně. Jinak by to ani nešlo. Příprava kufříků se vzpomínkami pro miminko je práce navíc a je zcela na dobré vůli zdravotního personálu, zda jej bude dělat, či nikoliv. Proto nás velice těší takto upřímný a dobrovolný zájem. Aktuálně spolupracujeme se 62 porodnicemi v České republice.

Jakou máte zpětnou vazbu? 

Jsme v kontaktu především se zdravotníky, přechodnými pěstouny a poslední 2 roky se nám ozývají také adoptivní rodiče. Každému z nich přináší kufřík něco jiného, ale největší význam všichni společně vidí v uchování kompletního příběhu dítěte od samého začátku. Bez kufříku by byly některé životní fáze nenávratně zapomenuté a ztracené. 

Vědět, jaké bylo mé první slovo, kdo se o mě staral, jestli jsem se rád koupal či nikoliv, kdy jsem se posadil, začal chodit atd. to jsou pro nás, vyrůstající v klasických rodinách, maličkosti. Pro děti v náhradní péči jsou to však klíčové informace, bez kterých se cítí jako ve slepé mapě. Netuší co bylo, ani co bude. Nemají důvěru ve svou existenci, v to, že si zaslouží lásku. Tyto pocity mají fatální dopad na zdravý duševní vývoj dětí. 

Jakým způsobem je projekt financován? 

Projekt je po celých 8 let financován pouze z veřejných sbírek, firemních grantů a od individuálních dárců. Věříme, že díky ocenění projektu Evropským parlamentem (Cena Evropského občana 2023) naše volání konečně vyslyší na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu zdravotnictví. Pro naši práci nám chybí jistota a dlouhodobé partnerství s větším subjektem.

Máte s nadací nějaké další plány do budoucna?

Ano. Život v kufříku je zcela unikátní projekt, který vznikl jako přirozená iniciativa českých zdravotníků a přechodných pěstounů. Dnes je v projektu více než 400 dobrovolníků a projekt má nesmírně pozitivní energii, která po projevu v Evropském parlamentu doslova uchvátila většinu z členských zemí EU. Rádi bychom získali podporu EU pro rozšíření projektu do dalších zemí, aby žádné odložené dítě v Evropě neztratilo své vzpomínky ani šanci na zdravé budování své identity. 

Martina Wojtylová Opava založila projekt Život v kufříku v roce 2015. Nyní spolupracuje s 62 porodnicemi z celé republiky. Kufříky si z nich odneslo už 2176 dětí. Najdou v něm drobnosti z porodnice, fotografie, dárky od dobrovolníků. Mají díky němu vzpomínku na nejranější období svého života, a také pocit, že na nich někomu záleželo.