Jedinečné výživové hodnoty i udržitelnost chovu stojí za obrovským potenciálem jedlého hmyzu v potravinářském průmyslu. Kromě exotických ochutnávek si dnes lidé mohou hmyzí bílkovinu zakoupit třeba ve formě prášku, tedy takzvané hmyzí mouky.
Prášek lze zakomponovat do pečiva, těstovin i mnoha dalších pokrmů a zvýšit tak jejich nutriční hodnotu. Od běžné mouky je prášek prakticky nerozeznatelný. Jedlý hmyz však oproti obilovinám obsahuje vysoké množství bílkovin, tuků, vlákniny, ale i některých vitamínů a minerálů. Jeho produkce je navíc udržitelnější než chov hospodářských zvířat, zejména díky několikanásobně nižší spotřebě vody, krmiva i potřebného prostoru stejně jako výrazně nižší produkci skleníkových plynů.
„Běžné zdroje výživy při rostoucí populaci není možné udržet donekonečna. Hmyz je kvalitním zdrojem živin a tvoří součást lidské stravy už od nepaměti. V našich končinách však bohužel není moc populární,“ uvedl Martin Masár, zakladatel firmy ENTOWAY zabývající se produkcí hmyzího prášku a výzkumem jedlého hmyzu. Mezi jedlé druhy hmyzu schválené Evropskou unií patří cvrček domácí, larvy potemníka stájového, cvrček krátkokřídlý, saranče stěhovavá či larvy potemníka moučného. „Do budoucna budou pro potravinářský průmysl zajímavé i proteinové a tukové koncentráty získané z hmyzu,“ doplnil Masár.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Darujte knihy, které potěší. Přinášíme tipy na vánoční čtení
Hrnek teplého čaje, kávy nebo čokolády, vlněné ponožky, ideálně hořící krb a kniha, tak zní ideální…