Hmyz má být potravinou budoucnosti. V čem tkví jeho výjimečnost?

Jedinečné výživové hodnoty i udržitelnost chovu stojí za obrovským potenciálem jedlého hmyzu v potravinářském průmyslu. Kromě exotických ochutnávek si dnes lidé mohou hmyzí bílkovinu zakoupit třeba ve formě prášku, tedy takzvané hmyzí mouky.

Prášek lze zakomponovat do pečiva, těstovin i mnoha dalších pokrmů a zvýšit tak jejich nutriční hodnotu. Od běžné mouky je prášek prakticky nerozeznatelný. Jedlý hmyz však oproti obilovinám obsahuje vysoké množství bílkovin, tuků, vlákniny, ale i některých vitamínů a minerálů. Jeho produkce je navíc udržitelnější než chov hospodářských zvířat, zejména díky několikanásobně nižší spotřebě vody, krmiva i potřebného prostoru stejně jako výrazně nižší produkci skleníkových plynů.

„Běžné zdroje výživy při rostoucí populaci není možné udržet donekonečna. Hmyz je kvalitním zdrojem živin a tvoří součást lidské stravy už od nepaměti. V našich končinách však bohužel není moc populární,“ uvedl Martin Masár, zakladatel firmy ENTOWAY zabývající se produkcí hmyzího prášku a výzkumem jedlého hmyzu. Mezi jedlé druhy hmyzu schválené Evropskou unií patří cvrček domácí, larvy potemníka stájového, cvrček krátkokřídlý, saranče stěhovavá či larvy potemníka moučného. „Do budoucna budou pro potravinářský průmysl zajímavé i proteinové a tukové koncentráty získané z hmyzu,“ doplnil Masár.