FOTO: Česko má nové přírůstky na seznamu UNESCO. Znáte všechny naše skvosty?

Česku letos na seznam UNESCO přibyly dvě památky. Po bok pražského historického centra či litomyšlského zámku se nově zařadil také Západočeský lázeňský trojúhelník a vůbec první přírodní památka – Jizerskohorské bučiny.

Hned čtyřikrát má Česká republika na seznamu kulturního dědictví zastoupena historická centra měst. Centra Prahy, Českého Krumlova a Telče byla v roce 1992 vůbec prvními zápisy na seznamu památek UNESCO. O tři roky později přibylo také historické jádro Kutné Hory, která má kromě centra města na seznamu zapsán také Chrám sv. Barbory a Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

V roce 1994 dostal ocenění památka UNESCO i Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Stavba ve stylu barokní gotiky pochází z počátku osmnáctého století a je charakteristická svým tvarem pěticípé hvězdy.

Dvakrát jsou na seznamu zastoupeny zámky. Starší z nich se nachází v Litomyšli a pochází z druhé poloviny šestnáctého století. Druhým je zámek v Kroměříži, kde jsou kromě barokní stavby oceněny také rozsáhlé zahrady. V souvislosti se zámky je pak třeba zmínit také Lednicko-valtický areál, což je panství sestávající z architektury zámků, drobných staveb v romantickém duchu a krajiny v anglickém stylu.  

Protipólem honosných zámků je vesnická rezervace v Holašovicích. V této tradiční středoevropské vesnici lze najít množství kvalitních venkovských staveb z osmnáctého a devatenáctého století, jež jsou postaveny ve stylu zvaném jihočeské selské baroko.

Z dalších historických staveb na seznamu figuruje pětatřicet metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, které symbolizují blízké soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do dvacátého století.

Novodobá architektura je pak zastoupena brněnskou vilou Tugendhat. Stavba z přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Díky více než osm set let trvající soustavné těžbě a zpracování rud se oceněním UNESCO může chlubit také Hornický region Erzgebirge, česky Krušnohoří. Jedinečnost zdejší hornické krajiny tkví v množství památek v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst.

Jiná lidská činnost, a sice chov koní, je pak na seznamu zastoupena památkou nazvanou Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem. Místo zahrnuje kromě hřebčínů také okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Hřebčín po staletí slouží k chovu takzvaných starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, jenž se nevyskytuje nikde jinde na světě.

V letošním roce na seznam přibyl Západočeský lázeňský trojúhelník. Lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly na seznam UNESCO zapsány spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy, a souhrnně se tak tyto přírůstky označují jako Slavné lázně Evropy.

Druhým letošním přírůstkem jsou Jizerskohorské bučiny. Území rozkládající se na necelých třiceti kilometrech čtverečných vyniká smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Jedná se o vůbec první českou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Zdroj: unesco-czech.cz, aktualne.cz