Egyptská poušť se stovkami kosterních pozůstatků velryb a dalších živočichů z období eocénu je důkazem zajímavé evoluce těchto obřích tvorů. Předtím, než se stali jedněmi z největších obyvatel oceánů, chodili po čtyřech na souši, píše web 100+1.
Paleontologické naleziště vádí Al-Hitan (v překladu „údolí velryb“) se nachází přibližně 150 km jihozápadně od Káhiry. Představuje ideální místo pro studium evoluce velryb. Na dvě stě metrech čtverečních se nachází stovky často kompletních koster těchto gigantických živočichů. Původ většiny z nich archeologové datují do období třetihorního eocénu (před 40 miliony lety). Jak tehdy velryby vypadaly? Už tehdy měly charakteristicky protáhlé tělo, jako známe dnes, ale disponovaly i dobře vyvinutými zadními končetinami. Na těch předních měly pětiprsté ploutve. Největší z objevených koster měří 21 metrů.
Kromě velryb se v pouštním nalezišti nachází také kostry prehistorických krokodýlů, želv, rejnoků či žraloků. První fosilie tu byly objeveny v roce 1902 a od té doby jich je už téměř patnáct set. Místo tak představuje jedinečnou možnost pro rekonstrukci ekologických podmínek eocénu. Část parku je přístupná veřejnosti a jsou tu k prohlédnutí nejzajímavější kosterní pozůstatky. Mezi nejlépe dochovanými fosilie patří kostry basilosaura, dorudona nebo bezmála dvoumetrový lebeční výběžek s ostrými zuby vyhynulého pilouna, příbuzného dnešních rejnoků.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat
Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…