Co vyvádí Češi na ostrově v Indickém oceánu? Mrkněte na dobré zprávy z přírody

Nesem vám noviny, že na Moravě vzniklo nové velké broukoviště, Svitavy zase zlepšily kvalitu vody v rybníku a čeští lesníci spočítali stromy na ostrově Sokotra v Indickém oceánu. Navzdory blížícím se Vánocům je v přírodě zkrátka rušno. Podívejme se novinkám společně důkladněji na zoubek.

Broukoviště, které nemá obdoby

Nejrůznější brouci, hmyz, ale také ještěrky nebo ropuchy najdou útočiště v novém broukovišti, které vzniklo z celkem devíti masivních kmenů zapuštěných do země. Uměle sestavené stanoviště najdou zvířata nově mezi Ladnou a Podivínem na Břeclavsku, kde je postavili vodohospodáři. Poslouží zejména při ochraně organismů, které k životu potřebují dřevo. „Kmeny stromů vytvářejí chráněný prostor pro četné druhy živočichů. Přitom se zdaleka nejedná pouze o hmyz, ale tato stanoviště vyhledávají například ještěrky, slepýši, užovky, ropuchy, hlodavci i drobné zpěvné ptactvo a šplhavci,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. 

Podobná broukoviště se nachází například také v Olomouci nebo Uherském Hradišti. Pro stavbu toho na Břeclavsku si vodohospodáři přivezli z Komenského nábřeží v Břeclavi kmeny stromů, které dříve pokáceli kvůli připravované výstavbě protipovodňových opatření.

Lesníci spočítali ohrožené stromy na ostrově v Indickém oceánu

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně spočítali, kolik je na ostrově Sokotra v Indickém oceánu endemických kadidlovníků a dračinců. Konečně jsou tak díky jejich aktivitě k dispozici tvrdá data, která doposud vědcům z celého světa chyběla. Získané informace nyní pomohou v hodnocení stupně ohrožení těchto unikátních dřevin pro mezinárodní Červený seznam IUCN (International Union for Conservation of Nature), čímž prospějí i nutné ochraně. 

Z dat českých vědců vyplývá, že nejohroženější jsou kadidlovníky druhu Boswellia scopulorum (pouhých 10 jedinců), Boswellia nana (193 kusů) a Boswellia bullata (260). Populace ostatních druhů kadidlovníků čítají vždy více než tisíc jedinců. „Přesto jsou všechny druhy ohrožené, neboť jejich populace jsou většinou přestárlé bez dostatečné obnovy. Populace dračinců je řádově početnější a stromy se dožívají delšího věku. I přes chybějící obnovu u tohoto druhu nehrozí v brzké době jejich vyhynutí, přesto je však řada lokálních populací ohrožena,“ poznamenal Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který práci českých vědců a studentů na Sokotře koordinuje.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně na Sokotře působí přes 20 let. Nalézt a změřit všechny ohrožené stromy zabralo téměř dva roky, ostrov je totiž známý vysokým stupněm endemismu. Znamená to, že téměř žádný druh tamních stromů neroste nikde jinde na světě. Chybějící přirozená obnova dřevin a jejich stárnutí je způsobeno zejména narůstajícím pastevectvím, což způsobuje závažné environmentální problémy. Populace endemických stromů stárnou a i kvůli stále častějším a ničivějším cyklónům odumírají, proto jim hrozí vyhynutí. Čeští vědci nemarní čas a vybudovali už na ostrově školky a vychovali první školkaře. Nově zpracovávají sociologické výzkumy s cílem zjistit vztah obyvatel Sokotry k lesu jako takovému a jejich ochotu ke změně pastevních zvyků. Intenzivní přepásání totiž stojí za postupnou degradací místních lesů.

Čistý je svitavský rybníček

Kde je vůle, tam je cesta. Svitavy letos dokončily tříletý zkušební provoz komplexu opatření pro revitalizaci rybníku Rosnička. V roce 2018 v něm hygienici kvůli sinicím zakázali koupání, později tam dokonce uhynuly všechny ryby. Město se rozhodlo se zoufalým stavem zabojovat. Ještě téhož roku navázalo spolupráci s Blahoslavem Maršálkem, vedoucím Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny v Brně, který je odborníkem na sinice. Společně začali na záchraně rybníku pracovat a jejich aktivita nese své ovoce. Kvalita vody se od té doby výrazně zlepšila.

Co za čistou vodou stojí? „Opatření vychází z podpory přírodních procesů, to znamená, aby ve vodě bylo dostatek vodních rostlin, byla provzdušňována, a v případě, že tato opatření nebudou stačit, abychom byli schopni aplikovat přírodní bakterie. Tyto všechny věci nám pomohly zachovat kvalitu vody,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí svitavské radnice Marek Antoš. Radnice nechala kolem břehů vysadit mokřadní a vodní rostliny, proti sinicím aplikovala probiotické bakterie a zahájila provzdušňování rybníka. Postupně se také na vodní plochu instalovaly takzvané plovoucí ostrovy. Ukotvené plováky, na kterých je vegetace, mají pomoci vyčistit vodu od sinic a hladinu zastiňují. Město se také dohodlo s rybáři, aby do rybníka nasadili jen vhodné druhy ryb.

Zdroj: Povodí Moravy, MENDELU, Ekolist