Příroda·2 minuty radosti

Záchrana perlorodek v českých tocích. Návrat původních druhů usnadní speciální konstrukce

Řízená změna migrace ryb zlepší stav chráněných biotopů na Šumavě. Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která omezí nežádoucí tah ryb z nádrže do horní Vltavy. Pomůže to zejména kriticky ohroženým perlorodkám říčním. Speciální technické opatření nebude mít zásadní vliv na hydrologii toku, bude odolné nepříznivým podmínkám, jako jsou například povodně nebo ledochody, a navíc

#ohrožené druhy#perlorodky#řeky#ryby#Šumava#vědecký objev

Řízená změna migrace ryb zlepší stav chráněných biotopů na Šumavě. Nad Údolní nádrží Lipno vyroste mobilní konstrukce, která omezí nežádoucí tah ryb z nádrže do horní Vltavy. Pomůže to zejména kriticky ohroženým perlorodkám říčním.

Speciální technické opatření nebude mít zásadní vliv na hydrologii toku, bude odolné nepříznivým podmínkám, jako jsou například povodně nebo ledochody, a navíc bude mobilní. Neomezí například ani vodáky při splouvání Vltavy. Umožní však rozvoj původní rybí obsádky. „V horní Vltavě se tím zlepší podmínky pro rozmnožování například perlorodky říční. Perlorodka je v některých zemích již zcela vyhubena, u nás se jedná o kriticky ohrožený druh,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky.

Technologie bude využitelná i na řadě dalších míst. Především tam, kde je vhodné odklonit migraci ryb, ale není možné pro tyto účely budovat pevné stavby. V některých lokalitách totiž nelze postavit standardní jezy vzhledem k ochraně daného území. Funkčnost zařízení a jeho vliv na vodní živočichy výzkumníci monitorují nejmodernějšími metodami, jako jsou akustika a telemetrie.

Testovací profil nad Lipnem na Ovesné. Foto: Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Cílem je umístit překážku citlivě tak, aby se i nepůvodní druhy ryb, které osídlily nádrž, mohly úspěšně rozmnožovat,“ vysvětlil Milan Hladík, hlavní řešitel projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Ten na projektu spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd České republiky a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Na konzultační úrovni se na něm podílejí i Správa Národního parku Šumava a Povodí Vltavy.

Finální podoba zařízení má být k dispozici v roce 2022. Své využití najde i na dalších přítocích do přehradních nádrží v České republice. Posloužit může i pro směrování migrujících ryb v řekách tak, aby nedošlo k jejich poškození v hydroelektrárnách.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Gabriela Brázdová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články