# Z řek a oceánů vytáhli už 60 milionů kilogramů odpadu

Rubrika: Ze světa  
Autor: Libor Hoření  
Datum: 2026-07-29  
Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/z-rek-a-oceanu-vytahli-uz-60-milionu-kilogramu-odpadu

> Nizozemská organizace The Ocean Cleanup začínala sběrem plastu ve volném oceánu. Vlastní výzkum jí pak ukázal, že rozhodující bitva se vede v řekách — a od loňska bere do hry rovnou celá města.

Šestnáctiletý kluk se v Řecku potápěl a místo ryb kolem sebe viděl plavat igelitové sáčky. Přišlo mu absurdní, že se s tím nic nedělá. Za dva roky nechal studia leteckého inženýrství na univerzitě v Delftu a založil organizaci, která si dala za cíl dostat plast z oceánů zpátky na břeh.

Dnes je Boyanovi Slatovi dvaatřicet a počítadlo na webu jeho organizace ukazuje osmiciferné číslo.

## Počítadlo, které se nezastavuje

The Ocean Cleanup [oznámila v březnu 2026 milník 50 milionů kilogramů](https://theoceancleanup.com/milestones/) odpadu vytaženého z oceánů a řek. Její [živé počítadlo](https://theoceancleanup.com/dashboard/) hlásilo na konci července 2026 už přes 60,6 milionu kilogramů. Za čtyři měsíce od milníku tedy přibylo víc než deset milionů kilo.

Počítadlo ovšem běží automaticky. Jednotlivé úlovky pak dodatečně kontroluje norská certifikační společnost DNV a organizace čísla podle jejích výsledků zpětně upravuje, takže skutečný stav se může o něco lišit.

Ve srovnání s tím, kolik plastu do vody teče, je to pořád malá část. Podle [výzkumu Meijera a jeho kolegů](https://research.tudelft.nl/en/publications/more-than-1000-rivers-account-for-80-of-global-riverine-plastic-e) v časopise Science Advances přinesou řeky do oceánu asi milion tun plastu ročně — odhad platí pro rok 2015 a nejistota sahá od 0,8 do 2,7 milionu tun.

## Snazší je chytat odpad už v řece

Nejvíc se organizace proslavila plovoucí bariérou taženou dvěma loděmi napříč Velkou pacifickou odpadkovou skvrnou. Sbírá tam odpad, který v mořských vírech plave často desítky let. Za tři roky provozu z ní vytáhla [asi půl procenta plovoucího plastu](https://theoceancleanup.com/press/press-releases/the-great-pacific-garbage-patch-can-be-cleaned-for-7-5-billion/). Vytahování odpadu ze skvrny pak na rok 2025 pozastavila, aby přesněji zmapovala místa, kde je nános nejhustší, a mezitím vylepšila techniku.

Vlastní propočet organizace přitom říká, že vyčistit celou skvrnu je uskutečnitelné. Se současnou technikou by úklid trval deset let a stál asi sedm a půl miliardy dolarů. S vylepšenou verzí organizace počítá s pěti lety a čtyřmi miliardami.

Ne všichni vědci tomu přístupu věří. Podle analýzy, kterou vedl Sönke Hohn z Leibnizova centra pro tropický mořský výzkum, by dvě stě takových zařízení muselo běžet bez přestávky sto třicet let, tedy až do roku 2150, aby [z hladiny ubylo asi pět procent plovoucího plastu](https://hakaimagazine.com/features/scooping-plastic-out-of-the-ocean-is-a-losing-game/). Do moře totiž pořád přitéká nový. Kritici zároveň upozorňují na drobné živočichy, kteří žijí přímo na hladině — třeba medúzky nebo měchýřovky — a mohou se do sběru dostat spolu s odpadem. Organizace na to nasadila monitoring s vlastními i nezávislými biology. Hohn ale poukazuje ještě na jednu věc: viditelné úspěchy úklidu můžou v lidech vyvolat dojem, že problém už někdo řeší za ně.

Mezitím ale organizace přišla na něco důležitějšího. Vlastní výzkum ukázal, že za většinu plastu, který se do oceánu dostane po řekách, může jen malý zlomek světových vodních toků. Odchytit odpad v řece je přitom nesrovnatelně snazší než hledat ho pak rozptýlený po tisících kilometrů otevřeného moře.

Tak vznikly Interceptory — plavidla poháněná sluncem a plovoucí bariéry, které zachytávají odpad plující po hladině řeky, než se dostane do moře. Existují v pěti verzích podle toho, jak je řeka široká a jak silně teče. Podle přehledu organizace jich loni fungovalo dvacet v devíti zemích — od Indonésie a Vietnamu přes Guatemalu a Jamajku až po Los Angeles — a letos přibyly další dvě v indické Bombaji.

**💡 Zajímavost:** Největším jediným zdrojem plastu, který se řekami dostává do oceánů, je **Pasig** — řeka, jež protéká přímo centrem filipínské Manily. Sama odpovídá za **6,4 procenta** celého světového říčního plastu — v přepočtu tedy asi za šedesát tisíc tun ročně. Táž studie zjistila i to, že za osmdesát procent říčního plastu může jen něco přes **tisíc řek**.

## Místo jednotlivých řek celá města

Loni se strategie posunula ještě dál. Organizace přestala vybírat jednotlivé řeky a začala pracovat s celými městskými oblastmi — program dostal jméno 30 Cities a cílem je zachytit do roku 2030 až třetinu plastu, který řekami teče do oceánů. Na rozjezd [získala 121 milionů dolarů](https://theoceancleanup.com/updates/funding-unlocked-for-the-30-cities-program/) od dárcovské iniciativy The Audacious Project.

Mezi prvními vybranými oblastmi je okolí Manilského zálivu. Filipíny totiž podle stejného výzkumu odpovídají za 36 procent všeho plastu, který na světě doteče řekami do oceánu — víc než kterákoli jiná země, a víc než Indie s Čínou dohromady.

Právě tam podle [tiskové zprávy z konce dubna 2026](https://theoceancleanup.com/press/press-releases/the-ocean-cleanup-marks-first-milestone-with-meycauayan-plastic-interceptor-rollout/) měla do června 2026 začít fungovat bariéra na řece Meycauayan v provincii Bulacan. Měření organizace tam napočítalo 370 až 540 tun plastu, které tou jedinou řekou ročně doputují do zálivu.

„Tento milník nás přibližuje ke skutečným řešením pro čistší řeky a zdravější komunity v oblasti Manilského zálivu," uvedl Slat v tiskové zprávě. Že bariéra na Meycauayanu skutečně běží, se ovšem z veřejných dat organizace ověřit nedá — v přehledu funkčních zařízení zatím uvedená není.

## I česká voda teče až do moře

Česko oceán nemá, ale vodu do něj posílá. Labe odtéká k Severnímu moři a bere si s sebou i to, co se do něj po cestě dostane. Odběry, které na Labi a Vltavě provedla v září 2018 organizace Greenpeace a vyhodnotila její laboratoř na britské University of Exeter, [našly mikroplasty v devíti vzorcích z deseti](https://www.greenpeace.org/czech/clanek/2987/testovani-vody-v-ceskych-rekach-denne-posilame-do-more-miliardy-mikroplastu/). Ve většině vzorků šlo o jedno až čtyři umělá vlákna nebo úlomky na litr, přibližně polovina z nich byly mikroplasty. Nejvíc, osmnáct kousků v jediném litru, se objevilo u výpusti čistírny v Ústí nad Labem.

Mikroplasty v Labi sledují i čeští vodohospodáři. Když v roce 2024 německý chemik Andreas Fath Labe od Smiřic až po německý Cuxhaven přeplaval, aby na problém upozornil, jeho tým po cestě odebíral vzorky — kromě mikroplastů se v nich hledaly i zbytky léků, postřiků a kosmetiky. O expedici tehdy [referoval i Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka](https://www.vuv.cz/aktuality/nejnovejsi-prispevky/plavajici-profesor-upozornuje-na-problematiku-mikroplastu/), který se mikroplastům v českých vodách věnuje také.

S plastem, který se do tříděného sběru dostane, přitom Česko umí naložit dobře: v [recyklaci plastových obalů patří mezi nejlepší země Evropské unie](https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/cesko-je-uz-ctvrte-v-eu-v-recyklaci-plastovych-obalu). Slabinou zůstává množství obalů, které se k recyklaci vůbec nedostane.

## Cíl na rok 2040

Organizace má jasný cíl: [snížit do roku 2040 množství plovoucího plastu v oceánech o devadesát procent](https://theoceancleanup.com/about/). Zbývá do něj čtrnáct let. Vytáhnout plast z vody navíc nikdy nebude tak účinné jako nedopustit, aby se do ní vůbec dostal — a to zůstává úkolem pro výrobce obalů, obce a jejich systémy sběru odpadu.

Za třináct let přesto vyrostl z jednoho studentského nápadu provoz, který drží dvě desítky zařízení na řekách několika kontinentů, vlastní recenzovaný výzkum i dárcovské peníze na program pro třicet měst. Vedle nákresů a odhadů má dnes hlavně konkrétní termíny a zařízení, která je vidět na vodě.

---

**Ověřeno z:**

- The Ocean Cleanup — přehled milníků a datové počítadlo vyloveného odpadu (stav k 29. 7. 2026)

- Science Advances — Meijer a kol.: říční emise plastu do oceánů (2021)

- The Ocean Cleanup — tisková zpráva k bariéře na řece Meycauayan, Filipíny (28. 4. 2026)

- Hakai Magazine — kritická analýza účinnosti sběru plastu z oceánu, s výpočty S. Hohna (2021)

- Greenpeace ČR a University of Exeter — měření mikroplastů v Labi a Vltavě (2018)

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.*

---
Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/z-rek-a-oceanu-vytahli-uz-60-milionu-kilogramu-odpadu.