Vzduch v Česku se dál čistí, limit prachu drží potřetí

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejnil 21. ledna 2026 předběžnou zprávu o kvalitě ovzduší v Česku za rok 2025. Vyplývá z ní, že se vzduch v zemi dál zlepšuje, i když ne u všech škodlivin stejně.

Nejdůležitější zprávou je jemný prach PM2,5. Jde o drobounké částice, které jsou tak malé, že pronikají hluboko do plic a odtud i do krve. Pro tuto škodlivinu platí takzvaný imisní limit, tedy hranice, kolik jí smí být ve vzduchu nejvýš. V roce 2025 ji nepřekročila žádná stanice s automatickým měřením, a to potřetí v řadě, počínaje rokem 2023. Limit přitom platí od roku 2005 a v roce 2020 byl zpřísněn (ČHMÚ, předběžná roční zpráva 2025).

Prach ustupuje, jedna stanice je výjimkou

Podobně dobře je na tom hrubší prach PM10. Jeho roční limit není překročen už od roku 2019 včetně. U přísnějšího denního limitu, který se počítá za 24 hodin, se v roce 2025 objevila jediná výjimka ze 116 hodnocených stanic. Byla jí venkovská pozaďová stanice Lom v Ústeckém kraji (ČHMÚ, Kvalita ovzduší v ČR 2025).

Zpráva ČHMÚ dále uvádí, že koncentrace, tedy množství látky, které se skutečně nachází ve vzduchu, dosáhly u prachu PM10, PM2,5, oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého v roce 2025 druhých nejnižších hodnot za dobu jejich sledování, která začíná v 90. letech 20. století. Oxid siřičitý byl dokonce na svém historickém minimu za celou dobu měření. Roční limit pro oxid dusičitý navíc není překročen už od roku 2020, tedy šestý rok v řadě.

Kolik lidí dýchalo špatný vzduch v roce 2016

Aby bylo jasné, jak velký je to posun, stojí za připomenutí rok 2016. Tehdy pokrývaly oblasti, kde byl překročen limit alespoň jedné sledované znečišťující látky, s výjimkou ozonu, zhruba 26 procent území Česka. Žilo v nich ale přibližně 56 procent obyvatel, protože jde často o husté zástavby a velká města (Tretiruka.cz – stěžejní trendy a vývoj znečištění ovzduší v ČR).

Je potřeba dodat, že tento ukazatel z roku 2016 zahrnuje víc látek než jen prach, mimo jiné i benzo[a]pyren, o kterém bude ještě řeč. Přesto ukazuje, jak velký díl populace tehdy dýchal vzduch, který v něčem nesplňoval pravidla. Ve srovnání s tím je situace u prachu v roce 2025, kdy limit zvládly téměř všechny stanice v celé zemi, jasným posunem k lepšímu.

Přízemní ozon zůstává problémem

Ne všechno se ale lepší stejným tempem. Přízemní ozon vzniká za horkých a slunečných dnů díky chemickým reakcím v ovzduší, a proto ho nejde ovlivnit stejně jako prach z topenišť nebo dopravy. Jeho limit se počítá jako průměr za tři roky dohromady, konkrétně za období 2023 až 2025. V tomto srovnání byl překročen na 9 procentech stanic, tedy na 6 z 68 měřicích míst (ČHMÚ, imisní limity).

Od roku 2015 přitom koncentrace ozonu nevykazují ani jasně stoupající, ani jasně klesající trend, spíše kolísají podle počasí. V roce 2025 kvůli ozonu vyhlásili tři takzvané smogové situace v celkové délce 142 hodin, a to v polovině srpna v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji.

Ostravsko, emise klesají, koncentrace i benzo[a]pyren zůstávají tématem

Zvláštní pozornost si zaslouží Ostravsko, region s dlouhou historií znečištěného vzduchu. Podle zprávy Moravskoslezského kraje klesly meziročně celkové emise, tedy množství látek, které zdroje vypustí do ovzduší, u jemného prachu PM2,5 v kraji o 19 procent. U průmyslových zdrojů byl pokles ještě výraznější, zhruba 41,4 procenta.

Je ale důležité nezaměňovat emise s koncentracemi. Emise ukazují, kolik znečištění zdroje vypustily, zatímco koncentrace popisují, kolik té látky lidé skutečně dýchají. Na koncentrace navíc kromě emisí výrazně působí i počasí a přenos znečištění z okolních oblastí. ČHMÚ ve své zprávě za rok 2025 uvádí, že odstavení významné části průmyslových zdrojů v areálu Liberty Ostrava mělo nezanedbatelný lokální vliv na snížení koncentrací prachu v části Ostravska.

Data o benzo[a]pyrenu, látce spojované především s topením v domácnostech a s rizikem rakoviny, za rok 2025 zatím ČHMÚ nevyhodnotil. Druhá část zprávy s těmito výsledky má vyjít v dubnu. ČHMÚ ale už teď předpokládá, podobně jako v minulých letech, že se roční limit pro benzo[a]pyren na řadě míst znovu překročí. Podle ročenky za rok 2024 žilo v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek v oblastech, kde byl alespoň jeden limit (kromě ozonu) překročen, přibližně 80 procent obyvatel, a to hlavně kvůli benzo[a]pyrenu (ČHMÚ, Znečištění ovzduší na území ČR v roce 2024).

Co to znamená pro zdraví

Zlepšování kvality ovzduší se dá přepočítat i na zdraví lidí. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že dlouhodobé vystavení jemnému prachu PM2,5 bylo v Česku v roce 2005 spojeno přibližně s 13 100 předčasnými úmrtími. V roce 2022 to bylo odhadem 6 884 úmrtí, tedy pokles zhruba o 48 procent. Je třeba zdůraznit, že jde o statistický epidemiologický odhad, nikoli o přímo spočítaná úmrtí konkrétních lidí. I tak jde o silný signál, že směr, kterým se kvalita ovzduší v Česku vydala, dává smysl (MŽP, Kvalita ovzduší).

Výsledky za rok 2025 tak ukazují jasně pozitivní trend u prachu i dalších hlavních škodlivin, jenže současně připomínají, že práce není hotová. Přízemní ozon zůstává citlivý na horká léta a benzo[a]pyren dál trápí lokality jako Ostravsko. Vzduch v Česku je čistší než kdy dřív za posledních třicet let, ale ne bez výjimek, kterým se ještě vyplatí věnovat pozornost.