Nešišlejte na děti, radí vědci. Vývoj řeči podpoří několik jednoduchých triků

Učení se rodnému jazyku začíná samovolně už před narozením. V té době však děti čeká ještě spousta práce. Vědci z Akademie věd České republiky nyní vydali několik doporučení pro novopečené rodiče, která mohou vývoji řeči napomoci a motivovat děti ke správnému osvojení jazyka.

Děti jsou schopné vnímat řeč už v matčině děloze. Ihned po porodu proto rozeznají svůj mateřský jazyk od těch ostatních. Zpočátku poznávají melodii a rytmus rodné řeči, následně si osvojují samohlásky a poté souhlásky. Roční dítě tak má zvukovou stránku mateřského jazyka kompletně osvojenou. Mezi pátým a šestým rokem by podle odborníků mělo umět správně formulovat všechna slova a skládat rozvité věty. Vývoj řeči v batolecím a předškolním věku přitom mohou rodiče usnadnit pomocí několika jednoduchých technik.

Dětskou touhu poslouchat řeč a učit se hláskám, slabikám a slovům podporuje výrazná, pomalejší řeč a používání jednoduchých slov. Svou roli hraje i milý tón hlasu. Vědci naopak nedoporučují šišlání, které může vést k opačnému účinku. Děti se řeč učí nápodobou, komolení slov je proto může zmást, či dokonce naučit nesprávné výslovnosti.

I ty nejmenší děti touží po komunikaci. Všechny podněty nasávají jako houby, je proto dobré s nimi neustále mluvit, zpívat jim a nahlas popisovat, co právě děláme a co se děje kolem nás. Tímto způsobem si děti spojí jednotlivá slova s předměty, osobami i aktivitami.

Vývoj řeči usnadňují také rýmy, opakující se rytmus a zvukomalebné melodie slov. Odborníci proto rodičům doporučují čtení či recitaci básniček, díky kterým se děti atraktivní formou učí odlišovat hranice jednotlivých slov. Vhodné jsou i výrazy typické pro děti, jako je hafhaf, kutululů a podobně. Opakování jednoduchých slabik jim podává znásobenou informaci o tom, jak daná slabika zní.

Zdroje: Zvěd, Akademie věd ČR