Vysokoškoláků v Česku přibývá, je jich už 330 tisíc

Zápisy do prvních ročníků, plné posluchárny a rostoucí zájem o studium. Zatímco se roky mluvilo o tom, jak vysoké školy zejí prázdnotou kvůli slabším ročníkům, čísla dnes ukazují pravý opak. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu studuje na tuzemských vysokých školách nejvíc lidí za poslední roky — a co je zajímavé, jsou čím dál mladší.

Na konci roku 2025 se na veřejných a soukromých vysokých školách v Česku učilo 330 547 studentů. Statistici zveřejnili tato souhrnná čísla na jaře 2026 a potvrzují jimi trend, který trvá už několik let: zájem o vysokoškolské vzdělání znovu roste poté, co dřív dlouho klesal.

Nováčků přibývá nejrychleji

Nejvýraznější je nárůst mezi úplnými nováčky. Počet lidí, kteří se do studia zapsali vůbec poprvé, se od roku 2016 zvýšil zhruba o třetinu na 74 tisíc — jen mezi lety 2024 a 2025 přibylo devět procent nových studentů. Celkový počet studujících pak od roku 2019, kdy se křivka po předchozím poklesu zase zvedla, vzrostl o 42 tisíc lidí, tedy asi o patnáct procent.

Za růstem stojí několik věcí najednou. Do vysokoškolského věku dorůstají silnější ročníky narozené kolem roku 2007, roste chuť lidí dál studovat a vysoké školy zároveň rozšířily nabídku oborů. Výsledkem je, že posluchárny se plní tak, jak je pamětníci nezažili už řadu let.

Studenti přitom mládnou

Možná překvapivě jde ruku v ruce s růstem počtu i to, že studenti jsou čím dál mladší. Statistický úřad sice neuvádí jeden konkrétní průměrný věk, ale trend je z podílů jednotlivých věkových skupin jasně čitelný. Podíl studentů mladších pětadvaceti let vzrostl ze 66 procent v roce 2016 na 74 procent v roce 2025. Naopak studentů starších třiceti let ubývá — jejich podíl klesl z 14,4 procenta na 11,4 procenta.

Přibývá dokonce i těch úplně nejmladších, kteří na vysokou nastupují už v osmnácti nebo devatenácti letech. Znamená to, že mladí lidé dnes odkládají nástup na vysokou méně než dřív a častěji míří ze střední školy rovnou dál. Vzdělání se pro ně stalo přirozeným pokračováním cesty, ne výjimkou.

S mládnutím souvisí i to, jak studenti ke škole přistupují. Roste podíl těch, kdo studují prezenčně, tedy denně a naplno — z 76 procent v roce 2016 na 83 procent v roce 2025. Vysoká škola tak pro většinu není jen dálkovým doplňkem k práci, ale hlavní náplní jejich mladých let. Nejčastěji přitom lidé studují v bakalářských programech, které tvoří zhruba dvě třetiny všech studujících a bývají první branou do světa vysokoškolského vzdělání.

Vysoké školy patří stále víc ženám

Výrazný je i posun v tom, kdo dnes na vysokých školách sedí. Ženy tvořily v roce 2025 55,4 procenta všech studentů, muži tedy zůstali v menšině. Ještě výmluvnější je dlouhodobé srovnání: od roku 2001 se počet studujících žen zvýšil o více než 86 procent, zatímco u mužů to bylo jen o 40 procent.

Ženy také častěji studium dotáhnou až k diplomu — mezi absolventy jich je bezmála šest z deseti. Vysoká škola, která byla ještě před pár desetiletími doménou mužů, se tak stala příležitostí, kterou české ženy využívají naplno.

Láká to i studenty ze zahraničí

České vysoké školy nejsou zajímavé jen pro domácí zájemce. Ke konci roku 2025 na nich studovalo necelých 59 tisíc cizinců, což je zhruba osmnáct procent všech studentů. Zdaleka nejvíc jich přichází ze sousedního Slovenska, které tvoří přes čtyřicet procent zahraničních studentů, následují mladí lidé z Ukrajiny.

Zájem ze zahraničí je dobrou vizitkou. Ukazuje, že úroveň řady českých oborů — od medicíny přes techniku po humanitní vědy — má i za hranicemi dobrý zvuk a že studium v Česku se vyplatí. Rostoucí počet absolventů, kterých v roce 2025 dostudovalo kolem 69 tisíc, navíc znamená příliv vzdělaných lidí na trh práce.

Právě počet absolventů je přitom údaj, který se dlouho zhoršoval — od roku 2012 do roku 2022 klesl z 94 tisíc na necelých 60 tisíc, jak dobíhaly slabé ročníky. Poslední tři roky se ale i tato křivka obrátila a znovu roste. Pro zaměstnavatele, kteří dlouhodobě hlásí nedostatek kvalifikovaných lidí, je to vítaná zpráva: čerstvě vystudovaných odborníků bude v nejbližších letech přibývat.

Kde má Česko ještě co dohánět

Přes všechna povzbudivá čísla je dobré vidět i širší obrázek. V mezinárodním srovnání totiž Česko ve vzdělanosti zatím zaostává. Podle organizace OECD má vysokoškolský titul jen 27 procent dospělých Čechů ve věku 25 až 64 let, zatímco průměr vyspělých zemí je 42 procent. V rámci Evropské unie patří tento podíl mezi nejnižší.

Právě proto je současný nárůst tak důležitý. Zatímco starší generace Čechů vysokou školu často neměla šanci vystudovat, mladí lidé dnes rozdíl rychle stírají. Napříč Evropskou unií už 44,2 procenta lidí ve věku 25 až 34 let má vysokoškolské vzdělání a unijní cíl pro rok 2030 je 45 procent. Rostoucí počty českých studentů ukazují, že i Česko se k této metě krok po kroku přibližuje.

Že je dnes v posluchárnách víc lidí než dřív, a přitom mladších, je tak dobrá zpráva hned dvakrát. Znamená to nejen víc vzdělaných lidí do budoucna, ale i to, že vzdělání přestává být výsadou a stává se běžnou součástí života další generace.

Pro rodiče dnešních středoškoláků je to signál, že dveře na vysoké školy jsou otevřené dokořán a že o studium je znovu zdravý zájem. A pro celou zemi jde o investici, jejíž plody se sice počítají pomalu, zato se vracejí po celé desítky let — v podobě lékařů, inženýrů, učitelů a odborníků, kteří budou Česko posouvat dopředu.