Veverky budou nově pátrat po drogách. Zúčastní se speciálního výcviku

S únorem se tentokrát loučíme prostřednictvím novinek ze světa zvířat. Nejen, že česká zoologická zahrada nově chová unikátní masožravé kachny, jak uvedl server Ekolist, ale i Číňané se „pochlapili“. Chystají výcvik pro veverky, které by mohly sloužit jako pátrači po drogách, informovaly Novinky. Vědci navíc zjistili, že mravenci jsou pro nás důležití víc, než jsme si mysleli. Dovedou v moči rozeznat rakovinu, napsaly České noviny.

Veverky zasahují

Že návykové látky mohou hledat jenom speciálně vycvičení psi? Ale kdeže. Policisté v čínském Čchung-čchingu chtějí do boje s dealery a pašeráky drog zapojit i jiný zvířecí druh – veverky. Jejich výcvik si vzalo na starost tamní policejní kynologické oddělení. To nyní trénuje první skupinu veverek vyšlechtěných speciálně pro tyto účely.

Veverky mají totiž velmi kvalitní čich, díky čemuž by mohly být velkou pomocí pro kriminalisty. Policisté už dokázali, že tato zvířata lze vycvičit. Celkem jich výcvikem úspěšně prošlo už šest. Na místě, kde cítí drogu, začnou veverky škrabat. Testy podle Jin Ťin, šéfky policejních cvičitelů, ukázaly, že se tito hlodavci v detekci vyrovnají psům. Navíc oproti nim mají výhodu, že jsou menší, rychlejší a dostanou se i do vysokých míst.

Brno má své prvenství: největší masožravé kachny severní polokoule

Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Hluboká a právě Brno. Tato zvířata mají robustní tělo velikosti menší husy. Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do „školek“, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí.

Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice. „Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.

Mravenci detekují rakovinu

Jsou malí, ale šikovní. O kom je řeč? Přece o mravencích. Vědci už dříve odhalili, že několik typů rakoviny mění pach moči. Nyní však zjistili, že mravenci mají schopnost specifickou vůni rozpoznat a identifikovat nemocné. „Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla autorka studie Patrizia d’Ettorreová z pařížské Sorbonny.

D’Ettorreová výzkumem navázala na svou předchozí studii, v níž se svými kolegy prokázala, že mravenci dokázali vystupovat po čichu lidské rakovinné buňky vypěstované v laboratoři. Nyní vystavili vědci 70 mravenců vzorkům moči odebraným od zdravých myší a hlodavců s nádorovým onemocněním. Po třech pokusech byli mravenci schopni rozlišit zápach moči zdravých jedinců od moči, která zapáchala rakovinou. Podle vědců je to dané tím, že mají velmi citlivý čichový systém. „Prokázali jsme, že mravenci dokážou rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk,“ dodala vědkyně d’Ettorreová s tím, že ji překvapilo, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví. V rámci dalších výzkumů chtějí odborníci zjistit, zda mravenci dokážou totéž u lidské moči.