V Praze bydlí studenti se seniory, výměnou nabídnou svůj čas

Jak bydlení výměnou za čas funguje

V domě s pečovatelskou službou na Žižkově, kde mezigenerační bydlení v Praze začalo, platila v roce 2023 studentka za garsonku přibližně 4 000 korun měsíčně plus asi 2 000 korun na poplatcích – v běžném komerčním nájmu by ve stejné lokalitě zaplatila klidně trojnásobek; současná částka se může lišit. Podmínkou je věnovat aspoň 30 hodin měsíčně obyvatelům domu: povídat si s nimi, chodit na procházky, zpívat, pomoct s počítačem nebo mobilem. Smlouva se podepisuje na rok. Jak pro Seznam Zprávy popsala studentka Barbora, která takhle bydlela, je to „na pomezí sousedky a zaměstnankyně" – a propast mezi generacemi je podle ní menší, než si lidé myslí. Ředitelka domova na její adresu dodala: „Hlavně senioři. Nedají na ni dopustit."

Kde se podobné projekty v Praze rozběhly

Po žižkovském pilotu se model postupně rozšířil. Praha 6 se přidala v roce 2021 se dvěma byty přímo v domech s pečovatelskou službou, Praha 7 nabízí podobné podmínky navíc s povinným motivačním dopisem od zájemců o bydlení. Praha 5 od roku 2024 nabízí studentům středních a vyšších odborných škol byt 45 m² v domě s pečovatelskou službou Raudnitzův dům v Hlubočepích, podmínkou je i vlastní návrh, jak by obyvatele domu zapojili do společných aktivit. Praha 1 spustila svůj projekt v říjnu 2024, kdy se první studentka nastěhovala do domu s pečovatelskou službou U Zlaté studně, a v květnu 2025 už podle webu městské části našla domov i druhá studentka, tentokrát v bytě na Samcově ulici. Studenti v Praze 1 podepisují kromě nájemní smlouvy i dohodu o dobrovolnické činnosti v rozsahu nejméně 40 hodin měsíčně a pomáhají personálu s volnočasovými aktivitami obyvatel domu. Ředitelka sociálních služeb Helena Čelišová projekt označila za „důležitou prevenci izolace a osamělosti", zejména pro seniory. Podle radní Ivany Antalové je při výběru studenta klíčové kritérium „pozitivní vztah k seniorům a vysoká míra empatie" – ne jen to, kdo se první přihlásí.

Odkud se ten nápad vzal

Myšlenka spojit bydlení studentů s péčí o seniory není česká. Ve Francii ji už od roku 2006 rozvíjí organizace Ensemble2générations, která vznikla jako reakce na vlnu veder z roku 2003, při které vynikla osamělost mnoha starších lidí. Propojuje mladé lidi do 30 let hledající dostupné bydlení přímo se seniory nad 60 let, kteří mají doma volný pokoj, a to výměnou za drobnou výpomoc, společnost nebo skromný nájem. Podle svého webu dnes funguje prostřednictvím 33 poboček po celé Francii a od svého vzniku takhle propojila už přes 8 000 dvojic; do zahraničí (Švýcarska, Lucemburska či Japonska) se zatím jen chystá expandovat. Pražský projekt na Žižkově se podle Seznam Zpráv inspiroval obecně zkušenostmi z Francie a Nizozemska. Přímo k francouzskému vzoru Ensemble2générations se hlásil až plzeňský pokus s názvem BytSpolu, který nabízel tři varianty spolupráce – od bydlení zdarma výměnou za čtyři večery týdně přes snížený nájem 1 500 až 2 500 korun s občasnou výpomocí až po nájem 3 500 až 5 000 korun jen s pasivním dohledem. Podle webu Houpací osel se ale plzeňská verze zatím neuchytila, hlavně kvůli nezájmu samotných seniorů zapojit se do bydlení s cizím mladým člověkem ve vlastní domácnosti.

Co z toho zatím plyne

Dosavadní české zkušenosti ukazují, že pražské projekty zastřešené městskými částmi – Žižkov, Praha 6, 7, 5 i 1 – pokračují a postupně se rozšiřují, zatímco plzeňský pokus o soukromé spolubydlení se kvůli malému zájmu seniorů zatím nerozběhl. Z jednoho neúspěšného pokusu se ale nedá tvrdit, že soukromá varianta funguje obecně hůř – jde zatím jen o jeden zkušební projekt navíc rozjížděný uprostřed pandemie.

Proč to dává smysl oběma stranám

Pro studenty jde především o peníze – bydlení v domě s pečovatelskou službou bývá výrazně levnější než komerční nájem ve stejné lokalitě, což umožňuje studovat bez nutnosti brát si k tomu náročnou brigádu. Pro obyvatele domů s pečovatelskou službou je hlavním přínosem pravidelný kontakt s mladým člověkem, který přináší jiný pohled, jinou energii a často i praktickou pomoc s technologiemi, ve kterých se generace čím dál víc liší.

Osamělost přitom podle organizace Život 90, která se s péčí o seniory dlouhodobě zabývá, postihuje odhadem asi třetinu starších lidí v Česku a u lidí nad 80 let to podle ní bývá až 40 procent. Pravidelný kontakt se studentem může pomoci tenhle typ osamělosti omezovat a doplňovat další sociální a komunitní služby – nejde ale o náhradu profesionální péče, tu dál zajišťuje personál domu.

Zájemci z řad studentů se mohou hlásit přímo u sociálních odborů příslušných městských částí nebo u domů s pečovatelskou službou, které program nabízejí – podmínky i aktuální volná místa se v jednotlivých čtvrtích liší a je potřeba ověřit si je přímo u konkrétního projektu. Základní princip ale zůstává stejný: méně nájmu za víc lidskosti.