Tajemství dlouhověkosti lidí z modrých zón. Jak si prodloužit život a zajistit pevné zdraví?

Na naší planetě existuje několik míst opředených tajemstvím dlouhého života. Lidé v nich žijí výrazně déle než kdekoliv jinde na světě, přičemž chronickými nemocemi nebo ztrátou životní energie trpí zcela minimálně. Jejich společným rysem je veselost, spokojenost a vitalita. Vítejte v takzvaných modrých zónách, kde čas plyne pomaleji a radostněji.

Autorem pojmu modrá zóna je redaktor časopisu National Geographic, cestovatel Dan Buettner. Ten se zabýval studiem oblastí, ve kterých se lidé běžně dožívají výrazně vyššího věku, než je obvyklé. Ve své knize The Blue Zones jich vytyčil pět. Jedná se o řeckou Ikarii, italskou Sardinii, japonskou Okinawu, poloostrov Nicoya na Kostarice a kalifornskou skupinu Adventistů sedmého dne z města Loma Linda.

V těchto oblastech se mnoho lidí dožívá sto i více let. Průměrný věk je o sedm až dvanáct let vyšší než v okolních státech. Lidé z modrých zón zpravidla vedou aktivní a soběstačný život, fyzicky pracují nebo například jezdí na kole. Kromě vysokého věku je tedy obdivuhodná zejména kvalita jejich života a dlouhodobé zdraví.

Jak tedy zní recept na dlouhověkost? Vědecké studie se shodují, že délku života neovlivňuje jen genetika, ale i náš životní styl a návyky. Lidé z modrých zón tuto skutečnost potvrzují – přestože se jedná o oblasti napříč naší zeměkoulí, vykazují několik společných rysů.

1. Pohyb – každodenní přirozený pohyb v podobě chůze. Většina lidí z modrých zón denně chodí pěšky. Každý den také vykonávají lehkou až středně těžkou fyzickou aktivitu, ale nenavštěvují posilovny a neběhají maratony.
2. Smysl života a relaxace – mít důvod každé ráno vstát, touhu plnit své poslání či vytyčený životní plán nebo se vrhnout na oblíbenou aktivitu. Lidé v modrých zónách se věnují práci okolo domu, starají se o zvířata nebo chodí na trhy. Jsou v kondici fyzické i psychické, čímž dosahují souladu těla a mysli.
3. Pomalejší životní tempo – účinně se zbavovat stresu pomocí pravidelných rituálů, například polední siestou.
4. Střídmost v jídle – jíst do polosyta. Největší porci si dopřávají ráno, nejmenší večer.
5. Preference rostlinné stravy – lidé v modrých zónách upřednostňují rostlinné potraviny, jako je ovoce, zelenina, semínka, ořechy nebo luštěniny. Právě luštěninám je připisována schopnost výrazně ovlivňovat délku života. Samozřejmostí je důraz na regionální původ potravin a jejich sezónnost.
6. Kapka alkoholu – pravidelná konzumace malého množství vína. Díky vysokému množství antioxidantů pomáhá pití vína předcházet stárnutí.
7. Dobré vztahy s rodinou – v modrých zónách bydlí staří lidé s ostatními členy rodiny v jedné domácnosti, případně blízko nich. Nejsou považováni za neužitečnou součást společnosti, naopak se jim od mladé generace dostává patřičné úcty. Mladí se od starších učí a vzhlíží k nim. Tamní lidé jsou také oddaní svým životním partnerům a hodně času věnují laskavé výchově svých dětí.
8. Život v komunitě – důležitý je denní kontakt s lidmi. Lidem obklopeným komunitou se vyplavuje hormon štěstí oxytocin, který naopak potlačuje stresový hormon kortizol.
9. Duchovní život – pro modré zóny jsou typická náboženská společenství.

Zdroje: bluezones.com, Wikipedia, Vitalweb