# Staletí ho měli za hlupáka. Sken lebky blbouna nejapného ukázal opak Rubrika: Příroda Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-15 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/staleti-ho-meli-za-hlupaka-sken-lebky-blbouna-nejapneho-ukazal-opak > Staletí platí blboun nejapný za symbol hlouposti. Mezinárodní tým vědců z Kanady, Evropy, USA i Austrálie teď jeho lebku porovnal s mozkovnami 36 žijících druhů holubů a hrdliček. ## Pták, který nikdy neviděl nepřítele V září 1598 přistáli na ostrově Mauricius nizozemští námořníci pod velením viceadmirála Wybranda van Warwijcka. Narazili tam na velkého nelétavého ptáka, který se jich vůbec nebál a nechal se bez potíží chytit do ruky. Blboun nejapný (*Raphus cucullatus*) do té chvíle žil na ostrově zcela bez suchozemských predátorů, a tak nikdy nepotřeboval reflex útěku. Lidé jeho krotkost vyložili jako tupost. Necelé století od prvního kontaktu byl pták nenávratně pryč. ## Odkud se vzala pověst hlupáka Přesný původ slova „dodo" zůstává mezi historiky sporný – podle [etymologického slovníku Online Etymology Dictionary](https://www.etymonline.com/word/dodo) se traduje, že pochází z portugalského *doudo*, blázen či prosťáček. Jedno je ale jasné: jako označení pro hloupého člověka se anglické slovo „dodo" vžilo až ke konci 19. století – tedy dlouho po vyhynutí posledního blbouna. Sara Citron, hlavní autorka nové studie z University of Lethbridge v Kanadě, si myslí, že skutečná pověst hlupáka mezi lidmi pramenila hlavně z jiné věci: z důvěřivého chování ptáků, které vedlo k tomu, že jich bylo za velmi krátkou dobu zabito na stovky. ## Co ukázal sken lebky Tým vedený Citron a spoluautorem Andrewem Iwaniukem prozkoumal CT skeny tří dochovaných lebek blbouna – z muzeí v Dánsku, Oxfordu a Londýně – a porovnal je s otisky mozkoven 36 druhů žijících holubů a hrdliček. Výsledek publikoval v srpnu 2026 [časopis Zoological Journal of the Linnean Society](https://academic.oup.com/zoolinnean/article/207/4/zlag123/8751003): velikost předního mozku, který u ptáků řídí učení a rozhodování, byla u doda přesně taková, jakou by odborníci čekali u ptáka jeho velikosti – tedy stejná jako u příbuzných druhů. Studie to shrnuje jasně: *„Představa, že měl dodo ve srovnání s ostatními holuby a hrdličkami sníženou kognitivní kapacitu, nemá oporu v empirických datech."* Iwaniuk to doplňuje vlastními slovy: „Neexistuje důkaz, že by dodo byl méně inteligentní než jeho příbuzní – a víme, že holubi jsou docela chytří ptáci." ## Čich možná lepší než u dnešních holubů Kromě celkové velikosti mozku tým zkoumal i jednotlivá centra uvnitř něj. Čichové laloky byly u doda vzhledem k velikosti mozku v průměru větší než u ostatních holubů. Mezi dvěma lebkami, u kterých šla čichová oblast změřit (třetí měla tuhle část poškozenou), ale byl překvapivě velký rozdíl – u jedné byla objemnější zhruba 2,6krát –, takže autoři sami přiznávají, že výsledek se těžko vykládá jednoznačně. Podle spoluautorky studie Aubrey Keirnan z Flinders University se dodo možná spoléhal na čich silněji než dnešní holubi a hrdličky. Naopak zrakové laloky – část mozku, která zpracovává obraz z očí – byly u doda vzhledem k velikosti mozku víc než 3,5krát menší než u jeho nejbližšího žijícího příbuzného, holuba nikobarského, přestože oči měl dodo o něco větší. Spoluautorka Vera Weisbecker z Flinders University to vysvětluje: „Malé zrakové laloky často znamenají, že se do mozku dostává méně nervových signálů ze světla. Podobně malé zrakové laloky vidíme u řady nočních ptáků, třeba vzácného australského papouška nočního nebo novozélandského kakapa – u nich to ukazuje, že se na zrak spoléhali málo a byli aktivní hlavně v noci." Dodo tak možná trávil část života za soumraku, ne jen za bílého dne, jak ho ukazují klasické obrazy. ## Proč zmizel tak rychle Kromě přímého lovu (na ostrově bez zásob potravin byl snadno dostupnou kořistí) sehrálo klíčovou roli hlavně to, co lidé na Mauricius přivezli. [Prasata, krysy i zavlečené opice makakové](https://www.ebsco.com/research-starters/history/extinction-dodo-bird) objevili po připlutí lodí snadnou kořist v podobě vajec a mláďat – dodo totiž hnízdil přímo na zemi a bez přirozených nepřátel se pravděpodobně nikdy nenaučil hnízdo bránit. Poslední nesporně zdokumentované spatření živého doda je z roku 1662, kdy ho zahlédl ztroskotaný námořník Volkert Evertsz. Podle [pozdější statistické analýzy publikované v časopise Nature](https://www.nature.com/articles/426245a) ale druh pravděpodobně vyhynul až kolem roku 1690 – tedy asi o třicet let později, než ukazuje poslední potvrzené pozorování. **💡 Zajímavost:** Klasický obraz „tlustého, neohrabaného" doda pochází z maleb ze 20. let 17. století a je podle odborníků hrubě přehnaný – taková zvířata na obrazech byla nejspíš přecpaní jedinci chovaní v zajetí. Britský paleontolog Julian Hume, který se rekonstrukci vzhledu doda věnuje dlouhodobě a je zároveň jedním ze spoluautorů letošní studie o mozku, o tradičním zobrazení řekl, že jde o silné zkreslení skutečné podoby ptáka. **Skutečný dodo byl podle něj štíhlejší a atletičtější** – přestože se lidí vůbec nebál, podle jednoho dobového záznamu dokázal v členitém terénu dokonce předběhnout člověka. Přesná odpověď na to, jak moc chytrý dodo doopravdy byl, možná nikdy nepřijde – žádný živý exemplář k pozorování chování už dávno neexistuje. Jak ale říká Citron: „Nazývat je hloupými za to, že byli důvěřiví, vyznívá, jako by si zánik zasloužili – a to je hluboce nespravedlivé." Po víc než třech stech letech tak má dodo aspoň černé na bílém, že měl mozek jako každý jiný holub. --- **Ověřeno z:** - Zoological Journal of the Linnean Society (Oxford Academic) – studie Citron a kol., „The sensory world of the Dodo and Solitaire“ (5. 8. 2026) - Flinders University – tisková zpráva s vyjádřeními autorů studie (7. 8. 2026) - EBSCO Research Starters a Nature (Roberts & Solow, 2003) – historie a datace vyhynutí doda - Online Etymology Dictionary (etymonline.com) – heslo „dodo“ - Vice / Julian Hume (Natural History Museum Tring) – rekonstrukce vzhledu doda --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/staleti-ho-meli-za-hlupaka-sken-lebky-blbouna-nejapneho-ukazal-opak.