Sousedské zahrady mění opuštěná místa v Praze i Brně

Kde jsou letos nové zahrady

V pražské Krči, na okraji lesa mezi Novodvorskou a Krčským zámečkem, otevřeli 13. května 2026 komunitní zahradu Velký háj – na pěti hektarech jde podle Pražského patriota o největší komunitní zahradu v Praze i v celém Česku. Kromě záhonů tam lidé najdou včelí úly, výběh pro koně, ohniště s posezením i muráli na kontejneru, odborným garantem projektu je sociální podnik Kokoza. Ještě před oficiálním otevřením se do zahrady přihlásilo přes 150 zájemců.

Nedaleko, na Smíchově nad parkem Sacré Coeur, plánovala Kokoza ve spolupráci s městskou částí Praha 5 na ploše asi 1 000 metrů čtverečních druhou novou zahradu s dvaadvaceti vyvýšenými záhony. Podle plánu zveřejněného na jaře 2026 mělo pěstování začít v průběhu letošní sezony; zda a kdy zahrada skutečně spustila provoz, se nám z novějších oficiálních zdrojů nepodařilo dohledat.

Mezi známé pražské komunitní zahrady patří dále třeba MetroFarm na Císařském ostrově, kterou v roce 2019 založil Štěpán Říha se skupinou přátel (původně v Holešovicích, o rok později se přestěhovala) a kde dnes mají zahrádkáři vlastní záhonek, společné pole, slepice, kozy, kompost i ohniště, nebo zahrada Kuchyňka v Praze-Troji. Přímo s Kokozou je spojený spíš vznik zahrady Vypich na sídlišti na Praze 6. Ukazují, že sousedské zahradničení funguje jak na okraji města u řeky, tak přímo mezi panelovými domy.

Jak to začalo v Brně

O rok dřív se podobný příběh odehrál v Brně. Na severu města, ve vnitrobloku mezi Bieblovou ulicí a třídou Generála Píky v Černých Polích, přeměnila městská část Brno-sever opuštěnou betonovo-asfaltovou plochu na komunitní zahradu se záhony, bezbariérovými vyvýšenými záhony pro lidi se zdravotním omezením, vodovodní přípojkou a nově vysazenými dřevinami. Podle zpravodajského webu Brňan na projekt přispěl brněnský magistrát 1,18 milionu korun a náměstek primátorky Filip Chvátal k tomu řekl: „Komunitní zahrady nejsou jen o pěstování zeleniny. Jsou o pospolitosti, sdílení a vytváření vztahu k místu." Zahrada byla dokončená v roce 2025 a letos v červnu tak slavila první narozeniny.

Jak zahradničení pro sousedy vzniklo

Zahrádkářské kolonie a společné pěstování mají v Česku mnohem starší tradici, ale moderní vlna komunitních zahrad západního typu, kde si plochu společně obdělává skupina sousedů bez ohledu na to, komu pozemek patří, se v Praze výrazněji objevila kolem roku 2012. Sociální podnik Kokoza, který dnes patří mezi hlavní tahouny hnutí, funguje od roku 2012 a pomohl založit desítky zahrad. Podle staršího mapování, které v roce 2022 zveřejnil web Ekonews na základě dat z portálu Mapko, jich tehdy bylo v Česku přes 130, z toho přes šedesát jen v Praze. Od té doby vznikly další projekty jako Velký háj nebo Smíchov, přesný aktuální celkový počet ale není veřejně dostupný.

Nejde jen o záhony, ale i o bioodpad

Ke komunitním zahradám se čím dál častěji váže i sousedské kompostování. Nezisková organizace Ekodomov, která se kompostováním v obcích dlouhodobě zabývá, obcím a městským částem dlouhodobě pomáhá komunitní kompostování zavádět – přesný aktuální celostátní počet komunitních kompostérů ale není veřejně evidovaný. Kompostér u zahrady i tak dává smysl: zelenina ze záhonu se sní, slupky se vrátí zpátky do půdy a nikam se nemusí vozit.

Proč to funguje

Zahrada, kterou si spravuje víc lidí najednou, řeší hned několik věcí zároveň. Nejviditelnější je čerstvá zelenina a bylinky pěstované pár kroků od domova, ale zakladatelé i městské části v citacích opakovaně zdůrazňují jiný přínos – setkávání lidí, kteří by se jinak potkávali jen na chodbě nebo vůbec. Vyvýšené záhony, jaké mají v brněnské zahradě na Bieblově, navíc umožňují zapojit i seniory nebo lidi na vozíku, pro které by klasický záhon na zemi byl nedostupný.

Z pohledu měst navíc komunitní zahrada umí oživit místo, se kterým by si jinak radnice dlouho nevěděla rady – zanedbaný vnitroblok, opuštěnou betonovou plochu nebo okraj lesa bez využití.

Zahradničení pro sousedy přitom není český vynález. V Německu mají obdobné zahrádkářské kolonie (takzvané Schrebergärten) kořeny už v devatenáctém století. V Británii zákon z roku 1832 poprvé umožnil pronajímat určité pozemky chudým k pěstování, výraznější povinnost obcím vyčlenit takovou půdu ale přinesl až zákon z roku 1845. Ve Spojených státech se podobné zahrady masově rozšířily hned ve dvou vlnách během obou světových válek jako takzvané „war gardens" a „victory gardens". Česko se k téhle tradici jen postupně přidalo a teď si podle příkladu Prahy a Brna hledá vlastní podobu, přizpůsobenou panelovým sídlištím i menším vnitroblokům, jaké má většina českých měst.

Jak se zapojit

Kdo by si chtěl sousedskou zahradu vyzkoušet, může se zkusit ozvat přímo Kokoze nebo místní komunitní organizaci, případně se podívat na mapu na Mapko.cz, kde jsou zakreslené i menší, méně známé zahrady v okolí – zda a kdy zrovna mají volnou kapacitu pro nové zájemce, je ale potřeba ověřit přímo u konkrétního projektu. Založit úplně novou zahradu je pak náročnější: potřeba je vhodný pozemek, souhlas vlastníka a obvykle i podpora městské části, jak ukazují i příklady Brna a Prahy.