Příroda·3 minuty radosti

Smrtící mořský šnek bojuje s lidskou bolestí. Oceán je zásobárnou životně důležitých léků

V hlubinách oceánů se nachází nespočet organismů, které produkují unikátní chemické sloučeniny s velkým potenciálem pro medicínské využití. Tyto sloučeniny se staly základem pro vývoj nových léků, včetně těch na AIDS a rakovinu, informuje Koktejl. Světové oceány představují neocenitelný zdroj pro objevování nových léků díky své biologické rozmanitosti, která zůstává z velké části neprozkoumaná. Výzkum

#imunita#lék#moře#oceán#oceány#ochrana#příroda

A closeup shot of a sea snail on the beach

V hlubinách oceánů se nachází nespočet organismů, které produkují unikátní chemické sloučeniny s velkým potenciálem pro medicínské využití. Tyto sloučeniny se staly základem pro vývoj nových léků, včetně těch na AIDS a rakovinu, informuje Koktejl.

Světové oceány představují neocenitelný zdroj pro objevování nových léků díky své biologické rozmanitosti, která zůstává z velké části neprozkoumaná. Výzkum mořského prostředí tak otevírá nové obzory pro biotechnologii a farmaceutický průmysl, což může vést k významným pokrokům v medicíně a zlepšení lidského zdraví.

Lidé jsou často zvyklí považovat tropické pralesy za hlavní zdroj neobjevených léků a léčivých látek, protože jsou snadněji přístupné než hlubiny moří. Nicméně světové oceány, které pokrývají většinu zemského povrchu, mohou skrývat ještě větší léčebný potenciál, který teprve začínáme objevovat.

Zidovudin proti AIDS

Imunitní selhání organismu známé jako AIDS bylo dříve obávanou nemocí, považovanou za „Boží trest“. Přestože je AIDS stále nevyléčitelný, život infikovaných osob se výrazně prodloužil a jeho kvalita se zlepšila.

V roce 1945 se mladý organický chemik jménem Werner Bergmann vydal prozkoumat vody u pobřeží jižní Floridy. Mezi mořskými organismy, které toho dne nabral z písku, byla karibská houba, která byla později pojmenována Cryptotethya crypta. Později ve své laboratoři Bergmann z této houby extrahoval novou sloučeninu, která v něm vzbudila zvědavost. Chemická látka, kterou Bergmann v této houbě identifikoval, spongothymidin, nakonec vedla k vývoji celé třídy léků, které léčí rakovinu a virová onemocnění a používají se dodnes. Například zidovudin (AZT) bojuje proti viru AIDS, HIV a cytosinarabinosid (Ara-C) se používá při léčbě leukémie,“ uvádí zpráva The National Academies s názvem Ocean and Human Health.

Ilustrační foto: Pixabay

Lékárnička v mořských houbách

Mořské houby jsou jedním z nejplodnějších zdrojů různých chemických sloučenin. Přibližně 30 % všech potenciálních léků z moře, které jsou aktuálně ve vývoji, a zhruba 75 % nedávno patentovaných protirakovinných látek pochází právě z mořských hub. „Od 80. let 20. století bylo z mořských živočichů izolováno 20 000 biochemických sloučenin,“ dodávají autoři zprávy. Výzkum na tomto poli pravděpodobně urychlí také nástup umělé inteligence.

Prialt je obchodní název léku známého jako Zikonotid, jehož původ lze vystopovat k mořskému šnekovi druhu Conus manus, který produkuje neurotoxiny smrtící pro ryby. V medicíně se nyní využívá pro tlumení chronické silné bolesti a není volně prodejný. Některé zdroje uvádějí, že Zikonotid je až tisíckrát silnější než morfin. Tento lék byl objeven na počátku 80. let 20. století vědcem Michaelem McIntoshem z University of Utah.

Nejen léky

V dnešních lékárnách je dostupná celá řada výživových doplňků, které pocházejí z mořských zdrojů. Například mořské řasy se často propagují díky vysokému obsahu jódu, a běžná mořská chaluhová řasa Ascophyllum nodosum nachází uplatnění i v krmivech pro psy, přestože by se v přirozeném prostředí psi podobnými potravinami nekrmili.

Oceány skrývají obrovský léčebný potenciál, protože mořští tvorové jsou schopni produkovat tisíce chemických sloučenin, které jsou suchozemským organismům a rostlinám neznámé. Ochrana oceánů by proto měla být jednou z hlavních priorit ochrany přírody. Ničením oceánů totiž ztrácíme nejen ekosystémy, ale i sloučeniny, které by mohly zachraňovat tisíce lidských životů. Léky na AIDS a rakovinu jsou jen začátkem.

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Lucie Pultrová
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články