Příroda·4 minuty radosti
Slunce je největší obnovitelný zdroj elektřiny v Česku
Sluneční elektrárny se v Česku staly největším obnovitelným zdrojem elektřiny — předstihly vodu i biomasu. Za rok 2025 vyrobily 4,7 terawatthodiny a jejich výroba meziročně vzrostla o pětinu.
#Česko#energetika#fotovoltaika#obnovitelné zdroje#solární elektrárny
České solární elektrárny mají za sebou rekordní rok. V roce 2025 vyrobily 4,7 terawatthodiny elektřiny, o pětinu víc než rok předtím, a poprvé se staly největším obnovitelným zdrojem energie v zemi — předstihly vodní elektrárny i biomasu. Mezi všemi zdroji je slunce nově třetí, hned za jádrem a uhlím. Podle serveru oEnergetice, který vychází z dat energetického regulátora, pokryla fotovoltaika 6,6 % veškeré vyrobené elektřiny v Česku. Ještě před pár lety šlo o okrajový zdroj, dnes je to jeden ze tří pilířů, na kterých stojí česká energetika.
Čísla, která si člověk umí představit
Vyrobené 4,7 TWh odpovídají zhruba roční spotřebě 1,3 milionu českých domácností. Sezona přitom lámala rekordy měsíc po měsíci: v květnu 2025 dodaly panely poprvé v historii přes 700 gigawatthodin za jediný měsíc. Nejsilnějším měsícem byl červen 2025, kdy solár pokryl 14,5 % celkové výroby. A rekord jednoho dne padl 14. června 2025: toho slunečného dne dodaly panely přes pětinu veškeré denní výroby elektřiny v celé republice, přesně 20,55 procenta.
Za tím stojí obří síť malých elektráren. Ke konci roku 2025 bylo v Česku připojeno 239 333 slunečních elektráren o celkovém výkonu zhruba 5 gigawattů. Ve skutečnosti panely vyrobí méně, než by tento špičkový výkon napovídal — slunce totiž nesvítí pořád, a tak je roční výroba vždycky nižší. Důležité je, kdo ten růst táhne. Nejsou to velké solární parky na polích, ale desetitisíce střech rodinných domů a firem. Energetiku tady doslova tvoří lidé zdola: čtvrt milionu drobných zdrojů dohromady dá víc než kterýkoli velký energetický kolos.
Chytrá novinka: elektřina, která počká na večer
Stále víc nových instalací má u sebe baterii, a důvod je praktický. Slunce svítí nejvíc v poledne, jenže doma spotřebováváme elektřinu hlavně ráno a večer. Baterie polední přebytek uschová a vydá ho, až je potřeba. Výhoda je i finanční. V létě 2025 padal rekordní počet dní, kdy byla velkoobchodní cena elektřiny v poledne kvůli přebytku slunce dokonce záporná. Kdo si přebytek schová na večer, ušetří výrazně víc než ten, kdo ho pošle do sítě prakticky zadarmo.
Baterie u nových fotovoltaik rychle přibývají — u firemních střech už je má víc než polovina a o připojení úložišť žádají tisíce dalších projektů. Z panelů se tak místo nutného nákladu stává investice s kratší návratností. Prospívá to i celé síti: baterie přesouvají výrobu z přetíženého poledne do večerní špičky, kdy elektřiny bývá nedostatek.
💡 Zajímavost: Sluneční energii lidé zkrotili dávno před solárními panely: už ve 30. letech 19. století si britský astronom John Herschel při výpravě do jižní Afriky vařil jídlo v jednoduché solární troubě — zasklené skříňce, která uvnitř zadržela teplo ze slunečních paprsků.
Poctivá druhá strana: trh zpomaluje
Přes rekordní výrobu je potřeba být upřímný — trh s novými panely už dva roky po sobě zpomaluje. Nových elektráren přibylo zhruba o třetinu méně než v roce 2024 a nejvíc opadl zájem domácností. Hlavní příčinou je podle odborníků nejistota kolem pokračování dotací Nová zelená úsporám. Když lidé nevědí, jestli na panely dostanou příspěvek, raději s nákupem počkají.
Konec růstu to ale neznamená, spíš pauzu na nadechnutí. Za poslední dva roky se přitom výroba elektřiny ze slunce v Česku zhruba zdvojnásobila, takže i mírnější tempo pořád znamená každoroční přírůstky. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS navíc počítá s tím, že do roku 2030 se výkon fotovoltaiky zhruba zdvojnásobí na 10,7 až 12,5 gigawattu. Zpomalení posledních let je tedy nejspíš dočasné a solár má v české energetice před sebou další růst.
Co z toho mají čeští čtenáři
Pokud zvažujete vlastní panely, jejich smysl roste hned ze dvou stran. Cena elektráren i baterií dlouhodobě klesá a rekordní počet poledních hodin se zápornými cenami ukázal, že samotné panely bez uskladnění už tolik nevydělají — návratnost výrazně zkracuje právě baterie, která přebytek přesune na večer, kdy je elektřina dražší. Obecně platí, že čím větší část vlastní výroby domácnost sama spotřebuje, tím rychleji se investice vrátí. A čím víc slunce svítí, tím levnější bývá elektřina přes den pro všechny, i pro ty, kdo žádné panely nemají. Protože navíc každá střešní elektrárna vyrábí přímo v místě spotřeby, ubývá i ztrát při přenosu na dlouhé vzdálenosti.
Obnovitelné zdroje jako celek daly Česku v roce 2025 dohromady zhruba 12,1 TWh, tedy asi 17 % výroby elektřiny, a samotná fotovoltaika z toho tvoří přibližně dvě pětiny — vyplývá to z ročního reportu o stavu české elektroenergetiky. Že solárních elektráren stále přibývá, potvrzuje dlouhodobě i Český statistický úřad. Česká energetika se tak tiše, ale jistě mění — a nemalou zásluhu na tom mají tisíce lidí, kterým došlo, že vlastní kus elektrárny mohou mít doma na střeše.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivních zpráv.
Napsal: Libor HořeníRedaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



