Zdraví·1 minuta radosti

Před smrtí se nám opravdu přehraje život před očima, zjistila studie

Co se v mozku stane, když umíráme, je záhadou po staletí. Podle nové studie však nejspíš opravdu dojde k tomu, že se nám před smrtí ve velké rychlosti přehraje náš dosavadní život. K závěru dospěli vědci náhodou, když měřili mozkové vlny pacienta s epilepsií. Při pozorování prostřednictvím EEG však dostal infarkt a tým neurologů tak

#hraniční zážitky#lékaři#mozek#mozkové vlny#smrt#umírání#vědci#život

Neuroscience doctor holding clipboard showing treatment against brain disease to patient with eeg headset. Woman sitting in neurological scientific laboratory treating nervous system dysfunctions.

Co se v mozku stane, když umíráme, je záhadou po staletí. Podle nové studie však nejspíš opravdu dojde k tomu, že se nám před smrtí ve velké rychlosti přehraje náš dosavadní život.

K závěru dospěli vědci náhodou, když měřili mozkové vlny pacienta s epilepsií. Při pozorování prostřednictvím EEG však dostal infarkt a tým neurologů tak měl jedinečnou příležitost sledovat, jak mozek umírá. „Těsně před a poté, co srdce přestalo fungovat, jsme viděli změny ve specifickém pásmu nervových oscilací, takzvaných gama oscilacích, ale také v jiných, jako jsou delta, theta, alfa a beta oscilace,“ popisuje Ajmal Zemmar, neurochirurg z Univerzity v Louisville. Mozek běžně produkuje různé vlny, které jsou spjaty s různou činností. Právě gama vlny pak souvisí s kognitivními funkcemi, jako je soustředění, snění, meditace, rozpomínání se nebo zpracování informací.

Tvořením vlnění, které se podílí na rozpomínání se, může mozek přehrávat poslední vzpomínky na důležité životní události těsně před naší smrtí podobné těm, které byly zaznamenány při zážitcích blízkých smrti,“ přibližuje Zemmar. „Tato zjištění zpochybňují naše chápání toho, kdy přesně život končí, a vytvářejí důležité následné otázky, jako jsou ty, které se týkají načasování dárcovství orgánů,“ upozorňuje vědec s tím, že tato zjištění mimo jiné rozporují jasnou časovou hranici smrti, protože byla pozorována i 30 vteřin poté, co už pacientovo srdce nebilo.

Vědec také upozorňuje, že je předčasné dělat široké závěry na případu člověka trpícího epilepsií s krvácením a otokem mozku. Studie na krysách však ukazuje, že i u nich docházelo k silné mozkové aktivitě po půl minutě po jejich smrti.

Zdroje: BBC, Frontiers

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Klára Šubíková
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články