Práci snáz najdou i lidé, které by jinde nevzali

Sociální podnikání znamená, že firma vedle zisku sleduje stejně důležitý cíl – dát práci lidem, kteří by se na běžném trhu uplatnili jen těžko, třeba kvůli zdravotnímu postižení. Jednou z takových firem je pražská Chráněná dílna A MANO, kde léta vzniká keramika z rukou lidí s mentálním, kombinovaným nebo tělesným postižením i s psychiatrickou diagnózou. Právě takovým firmám má teď pomoct nová celostátní podpora.

Keramika ze Žižkova

Dílna A MANO v Roháčově ulici na pražském Žižkově vznikla poté, co zakladatelka Daniela Prokopová při práci na Odborném učilišti pro žáky s více vadami viděla, že absolventi školy po jejím skončení nemají kam jít pracovat. Firma se od 1. ledna 2011 stala zaměstnavatelem, u kterého tvoří víc než polovinu lidí zaměstnanci se zdravotním postižením – oficiální status, který stát uznává jako „zaměstnavatel nad 50 % OZP". Dlouhodobě tak dává práci desítkám lidí s postižením.

Hlavní náplní je ruční výroba keramických dekorací a dárkových předmětů, dílna má i tampónovou tiskárnu na potisk 3D předmětů a nabízí balicí a kompletační práce. Firmy si u ní navíc mohou objednat takzvané náhradní plnění – nákup výrobků či služeb, kterým si splní zákonnou povinnost zaměstnávat lidi se zdravotním postižením, aniž by je musely zaměstnat samy. Podle zákona o zaměstnanosti totiž firma s víc než 25 zaměstnanci musí mít lidi se zdravotním postižením alespoň ve 4 procentech svého kolektivu. Kdo tuhle podmínku nesplní přímým zaměstnáním, může ji nahradit právě nákupem od dodavatele, jako je A MANO, který sám zaměstnává víc než polovinu lidí s postižením.

Dílna má i pobočku v jižních Čechách, kde v Drahonicích provozuje pražírnu kávy. Zaměstnancům je k dispozici psycholog i asistent, práce je uzpůsobená jejich možnostem a potřebám – a podle vedení dílny je zájemců o práci dlouhodobě víc, než kolik jich dokáže přijmout.

Aby takových firem vznikalo víc

Právě proto, aby takových podniků v Česku přibývalo a měly to jednodušší, byla 5. května 2026 vyhlášena Centra sociálního podnikání. Iniciátorem je ČSOB společně s Deklarací odpovědného podnikání – zastřešující organizací, která sdružuje přes 120 firem a organizací hlásících se k sociální odpovědnosti. Na projektu spolupracuje generální ředitelství Úřadu práce ČR a záštitu nad ním převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

První dvě centra už fungují v Praze a Brně, pražské sídlí přímo v centrále ČSOB v Radlicích v rámci jejího Diversity Pointu. Plán počítá s postupným rozšířením do krajů ve spolupráci s jednotlivými krajskými pobočkami Úřadu práce, takže by se stejná pomoc měla postupně dostat i mimo dvě největší města.

Cílem není jen deklarace, ale konkrétní propojování: centra mají propojovat sociální podniky se státními institucemi, velkými firmami i akademickým prostředím, pomáhat jim získávat zakázky a vzdělávat jejich zaměstnance. Firma nebo úřad, který center využije, tak má dostat konkrétní kontakt na vhodný sociální podnik pro danou zakázku, poradenství, jak náhradní plnění nebo spolupráci nastavit, a pomoc s administrativou kolem toho. Součástí je i osvěta směrem k firmám, které o možnosti nakupovat od sociálních podniků často vůbec nevědí. Stejným směrem míří i konference o sociálním podnikání a partnerství pro regiony, kterou letos pořádá Mendelova univerzita v Brně – spojuje zástupce byznysu, veřejné správy a regionálního rozvoje kolem praktických příkladů, jak sociální podnikání pomáhá obcím a institucím.

Kdy jde o podnik podle zákona a kdy jen o označení

Tady je dobré rozlišovat dvě věci. Neformálně se „sociálním podnikem" v Česku říká firmám jako A MANO už léta, aniž by k tomu potřebovaly zvláštní zákonné razítko. Od konce roku 2024 ale platí zákon č. 468/2024 Sb. o integračním sociálním podniku, který zavádí oficiální status s konkrétními podmínkami – firma musí v průměrném přepočteném počtu zaměstnávat alespoň 30 procent lidí ze zákonem vyjmenovaných znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaní, lidé bez domova, po výkonu trestu, pečující o blízké a další) a poskytovat jim individuální podporu. Jde o podmínku pro získání konkrétního právního statusu, ne o obecné pravidlo pro každou firmu označovanou jako sociální podnik – nová kategorie navíc cílí primárně na jinou skupinu znevýhodnění než zdravotní postižení, byť se obě agendy v praxi prolínají.

Trend jde nahoru, i bez nových center

Podpora sociálního podnikání navazuje na trend, který je vidět už teď. Podle analýzy Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2024 už 50 procent lidí ve věku 20 až 64 let se zdravotním postižením nebo dlouhodobým omezením – v roce 2018 to bylo jen 41 procent. Sociální podniky jako A MANO k tomuto růstu přispívají tím, že nabízejí práci lidem, které by běžný pracovní trh jinak minul, a nová centra mají tenhle posun dál urychlit tím, že takovým firmám usnadní vznik i sehnání zakázek.

Jak se do toho může zapojit firma nebo čtenář

Firma, která chce zaměstnat člověka s postižením nebo si jen splnit zákonnou povinnost nákupem výrobků a služeb, může kontaktovat sociální podnik přímo – třeba A MANO nabízí keramické dárky, potisk předmětů i náhradní plnění. Přehled fungujících sociálních podniků v regionu nabízí veřejně dostupný adresář na webu České sociální podnikání. Jakmile začnou fungovat krajská centra, měla by podle plánu nabídnout stejné propojení i firmám a úřadům mimo Prahu a Brno. V krajích se ale rozjíždějí postupně přes tamní pobočky Úřadu práce – vyplatí se sledovat, kdy se otevřou i u vás.

---

Ověřeno z:

• Kurzy.cz — vyhlášení Center sociálního podnikání, 5. 5. 2026
• A MANO — O nás (status zaměstnavatele nad 50 % OZP od 2011)
• A MANO — náhradní plnění a činnost dílny
• MPSV — povinný podíl zaměstnávání OZP (4 % u firem nad 25 zaměstnanců)
• Deklarace odpovědného podnikání — přes 120 členských firem a organizací
• MPSV — zákon č. 468/2024 Sb. o integračním sociálním podniku
• ČSÚ — lidé se zdravotním postižením v ČR
• ČSÚ / ČeskéNoviny — zaměstnanost lidí se zdravotním postižením vzrostla z 41 % na 50 %
• Mendelova univerzita Brno — konference o sociálním podnikání 2026