Rysice Jane vyrostla v plachou šelmu a vydala se do Brd

Je to příběh, který v české ochraně přírody nemá obdoby. Malá rysí samice jménem Jane osiřela, dostala se do lidské péče a přesto se z ní stala plachá divoká šelma. Dne 11. června 2026, symbolicky na Mezinárodní den rysa, ji ochránci vypustili do chráněné krajinné oblasti Brdy. Poprvé v dějinách naší země se povedlo osiřelé rysí mládě zachránit, odchovat a vrátit zpět do volné přírody.

Nalezena bez matky na Šumavě

Příběh začal na podzim roku 2025. Na západní Šumavě lidé našli malé rysí mládě, které zůstalo samo bez matky. Bez pomoci by nepřežilo. Ochránci přírody se ho ujali a stáli před nelehkým úkolem. Museli malou rysici odchovat tak, aby z ní nevyrostlo ochočené zvíře, ale skutečná divoká šelma.

A právě v tom je celý příběh výjimečný. U opuštěných mláďat obvykle sledujeme dojemné záběry, jak si zvyknou na člověka a berou mu potravu z ruky. U Jane to muselo být přesně naopak. Cílem bylo, aby si zachovala svou přirozenou plachost. Aby se lidí bála a uměla si sama ulovit potravu. Proto ji chovatelé drželi v izolaci a kontakt s člověkem omezili na naprosté minimum. Byl to zcela nový způsob odchovu pro české poměry. Největším úspěchem tak paradoxně bylo, že si mládě na lidi nezvyklo. Když se za Jane po měsících péče zavřely dveře přepravky, vyběhla do lesa jako plně divoké zvíře. Přesně tak, jak si to ochránci přáli.

Jméno po legendě ochrany přírody

Jméno dostala malá rysice podle světoznámé badatelky Jane Goodallové, která proslula výzkumem šimpanzů. Slavná primatoložka zemřela jen zhruba deset dní předtím, než ochránci osiřelé mládě našli. Vznikl tak krásný lidský oblouk. Odkaz jedné z největších postav světové ochrany přírody nese dál nová česká naděje divočiny.

Obojek, který sleduje každý krok

Než se za Jane zavřely dveře přepravky, dostala na krk telemetrický obojek. Ten umožňuje sledovat její pohyb i to, jak se přizpůsobuje novému domovu. Ochránci díky němu uvidí téměř v přímém přenosu, kudy chodí, kde loví a jestli si dokáže v Brdech najít své místo. Je to spojení lidské péče a moderní techniky ve službách divoké přírody. Obojek zároveň prozradí, zda je Jane při lovu úspěšná a dokáže se sama uživit. To je nejlepší důkaz, že celý náročný odchov splnil svůj smysl.

Proč zrovna Brdy a proč samice

Vypuštění právě do Brd nebylo náhodné, ale dobře promyšlené. Do těchto lesů totiž mladí rysí samci ze Šumavy opakovaně putují. Chyběly tam ale samice, a tak k rozmnožování nedocházelo. Za posledních víc než deset let sem prokazatelně dorazili jen tři rysi – samci Fabián v roce 2018, Alfons v roce 2021 a mladý samec s označením B913 v roce 2025. Právě B913 byl přitom prvním potvrzeným rysem v Brdech za celé čtyři roky. Žádný z těchto tří samců se tu ale trvale neusadil, protože tu neměl s kým založit rodinu.

Příchod samice Jane může tuto situaci změnit. Pokud se v Brdech zabydlí a najde si partnera, mohla by zde nastartovat rozmnožování rysů. Z ojedinělých návštěv osamělých samců by se tak mohla stát trvalá populace. Na celé záchraně a vypuštění spolupracovala odborná pracoviště včetně Správy Národního parku Šumava, Správy Národního parku Bavorský les a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dělily se o zkušenosti z obou stran hranice, protože rys žádné hranice nezná.

Vzácná šelma, která se k nám vrací

Rys ostrovid byl u nás v minulosti téměř vyhuben. Zpět do naší přírody se dostává až díky vysazování, které začalo v 70. a 80. letech 20. století. Na Šumavě dosáhla jeho populace vrcholu koncem 90. let, kdy tu žilo zhruba 100 až 150 zvířat, a odtud se šelma postupně rozšířila i do dalších míst. Přesto zůstává vzácná. Celá česko-bavorsko-rakouská populace čítá jen kolem 130 jedinců starších jednoho roku a ročně se v ní narodí zhruba 60 až 70 koťat.

Život rysa přitom není snadný. Mladí samci putují za vlastním teritoriem i více než 150 kilometrů. Na cestě je čekají dálnice, železnice i lidská sídla, která pro ně tvoří nebezpečné překážky. O tom, jak je monitoring této vzácné šelmy náročný, svědčí i velký přeshraniční projekt sledování, který v jednom „rysím roce“ mezi květnem 2017 a dubnem 2018 napočítal 107 samostatných rysů. Téměř třetinu z nich tvořily samice vodící koťata – tedy přesně to, v co teď ochránci u Jane doufají. Do tohoto rozsáhlého sledování se zapojilo jedenáct partnerů z pěti zemí a řada dobrovolníků s fotopastmi. Jen díky nim dnes o rysech víme tolik, že jim umíme cíleně pomáhat.

Naděje, která se právě prochází lesem

Příběh rysice Jane je důkazem, že trpělivá a promyšlená ochrana přírody má smysl. Z bezbranného osiřelého mláděte vyrostla plachá divoká šelma, která dnes běhá lesy Brd. Nese v sobě naději, že se sem vzácný rys ostrovid vrátí natrvalo. A pokud se Jane podaří najít partnera, možná právě ona rozepíše novou kapitolu divoké přírody uprostřed Čech.