Ze světa·2 minuty radosti
Ostrov pohřbený lávou znovu ožil: Vědci zkoumají návrat rostlin na Nišinošimu
Na ostrově Nišinošima v Pacifiku, který před dvanácti lety doslova zmizel pod přívalem lávy, se odehrává nečekaný návrat života. Vědci tu objevili první rostliny a jejich DNA prozradila, jak se příroda dokáže znovu nadechnout i v podmínkách, které vypadají beznadějně. Píše o tom web 100+1. Když v listopadu 2013 explodovala podmořská sopka u Nišinošimy, ostrov
Na ostrově Nišinošima v Pacifiku, který před dvanácti lety doslova zmizel pod přívalem lávy, se odehrává nečekaný návrat života. Vědci tu objevili první rostliny a jejich DNA prozradila, jak se příroda dokáže znovu nadechnout i v podmínkách, které vypadají beznadějně. Píše o tom web 100+1.
Když v listopadu 2013 explodovala podmořská sopka u Nišinošimy, ostrov byl během krátké doby překryt novou vrstvou lávy a popela. Krajina zčernala, původní ekosystém byl smazán a dlouhé roky se zdálo, že se tu život jen tak neobjeví. Přesto se příroda postavila na odpor. Nišinošima, ležící asi 850 kilometrů jižně od Tokia, dnes znovu ukazuje známky obnovy.
Při výzkumu v roce 2019 – těsně před další erupcí – botanici z Tokijské metropolitní univerzity našli na ostrově první rostlinu: šruchu zelnou (Portulaca oleracea). Tahle nenápadná bylinka roste po celém světě, ale zde měla zvláštní význam. Jak se její semínka na čerstvě vzniklý sopečný povrch vůbec dostala?
Odpověď přinesla genetická analýza. Ukázalo se, že rostliny z Nišinošimy jsou příbuzné populacím na nedalekém ostrově Čičidžima, avšak nejsou totožné. Nesou známky tzv. zakladatelského efektu – genetické stopy dokazující, že celou novou populaci vytvořilo jen pár semínek, která přežila cestu oceánem, větrem nebo uvnitř ptáků. Z těchto několika „pionýrů“ se zrodila zcela nová, izolovaná linie.
Šrucha je díky lehkým, drobným semenům téměř ideálním kolonizátorem. Snadno se šíří a dobře snáší extrémní podmínky. Proto dokázala obsadit i Nišinošimu, kde se půda teprve formuje a kde i malé klimatické změny mohou mít zásadní dopad.
Budování nového ekosystému tu ale zůstává křehké. Sopka je stále aktivní a každá další erupce může doslova přepsat zdejší mapu i vývoj rostlinných populací. Přesto studie publikovaná v Plant Systematics and Evolution ukazuje, že život má neuvěřitelnou schopnost vracet se i tam, kde byl zničen do posledního stébla. Nišinošima tak dnes slouží jako živá laboratoř přírody – místo, kde lze sledovat zrození nového ekosystému od úplného začátku.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



