# Obnovené mokřady v Českém ráji zadrží pět bazénů vody navíc Rubrika: Příroda Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-02 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/obnovene-mokrady-v-ceskem-raji-zadrzi-pet-bazenu-vody-navic > Přes dva roky sledovali digitální hladinoměry vodu pod loukou u Sedmihorek. Obnovená část mokřadu ji teď drží stabilně po celý rok, i v suchu — sousední, dosud odvodněná plocha ji dál rychle ztrácí. Vojtěch Šťastný měřil hladinu podzemní vody na loukách kolem říčky Libuňky poprvé v roce 2014, tehdy ještě jako student na bakalářské práci. O dvanáct let později je autorem studie, která pro stejné místo daty doložila to, co do té doby chybělo: obnova odvodněného mokřadu skutečně mění vodní režim v krajině, a dá se to i přesně spočítat. ## Odvodněnou louku vrátili k vodě [Sedmihorské mokřady](https://csop.cz/v-sedmihorskych-mokradech-diky-zruseni-odvodneni-pribyla-voda-o-objemu-5-olympijskych-bazenu-ukazala-studie/) leží v údolí říčky Libuňky, v obci Karlovice, jejíž součástí jsou i lázně Sedmihorky, nedaleko Turnova, v srdci Českého ráje. Od šedesátých do devadesátých let minulého století bylo území v několika etapách rozsáhle odvodňováno sítí drenážních trubek, aby se z louky co nejrychleji dostala voda pryč. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto v rámci kampaně Místo pro přírodu spustil obnovu. Trvala dva roky, [2021 a 2022](https://csop.cz/v-sedmihorskych-mokradech-diky-zruseni-odvodneni-pribyla-voda-o-objemu-5-olympijskych-bazenu-ukazala-studie/), a pokryla západní část lokality o rozloze šesti hektarů. Drenážní systém [ochránci přírody znefunkčnili](https://csop.cz/v-sedmihorskych-mokradech-diky-zruseni-odvodneni-pribyla-voda-o-objemu-5-olympijskych-bazenu-ukazala-studie/) a navíc vytvořili soustavu tůní. Podle [zprávy České tiskové kanceláře](https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obnova-sedmihorskych-mokradu-zvysila-schopnost-krajiny-ceskeho-raje-zadrzet-vodu/2855394) tehdy vzniklo čtrnáct tůní různých velikostí. Ochránci přírody k tomu přerušili zhruba sedm kilometrů melioračních trubek a přehradili sedm set sedmdesát metrů odvodňovacích kanálů. Obnovu umožnila i ochota řady majitelů pozemků a postupné výkupy, na které ČSOP dodnes vybírá peníze ve veřejné sbírce. Vlastnictví je tu totiž rozdrobené — podle [ČSOP](https://csop.cz/jedinecne-misto-pro-prirodu-sedmihorske-mokrady-se-rozsiruje-o-dalsi-hektar-pozemku/) se na lokalitě nachází desítky drobných pozemků, u některých má podíl i několik set spoluvlastníků. Východní část mokřadu naopak odvodněná zůstala — a právě to umožnilo unikátní srovnání. ## Dva roky dat ukázaly jasný rozdíl Aby šlo obnovu přesně vyhodnotit, nechal Šťastný nainstalovat do terénu digitální hladinoměry. Bylo jich sedm, čtyři stály v obnovené louce a zbylé tři v té stále odvodněné. Přístroje pak nepřetržitě měřily hladinu podzemní vody od 30. června 2023 do 26. října 2025 — zahrnulo to suchá i deštivá období. Data pak vědci porovnali i s oficiálními srážkovými údaji Českého hydrometeorologického ústavu a s dalšími stálými sondami, které hladinu podzemní vody dlouhodobě sledují přímo v údolí kolem Libuňky. „Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno pouhým pozorováním, podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů či rostlin. Objektivní vyhodnocení vlivu na vodní režim je však komplikovanější," vysvětluje Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady. Výsledek byl jednoznačný: v odvodněné části mokřadu hladina podzemní vody podle počasí silně kolísá a v suchu rychle klesá hluboko pod povrch. V obnovené části zůstává celoročně stabilní, těsně pod povrchem půdy, a to i během sucha. Vidět je to jak v nově vytvořených tůních, tak na jednom ze slepých ramen Libuňky, které se samo obnovilo. ## Voda navíc jako pět olympijských bazénů Po zpracování všech dat vyšlo najevo, že obnovená louka dokáže trvale zadržet podstatně víc vody. Na šesti obnovených hektarech zadržené vody přibylo o [11 543 metrů krychlových](https://jicinsky.denik.cz/kraj-a-okoli/voda-zustava-v-krajine-sedmihorske-mokrady-ukazaly-silu-obnovy-prirody/). Tolik vody se vejde zhruba do pěti olympijských plaveckých bazénů, což odpovídá i roční spotřebě vody tři sta padesáti lidí. Jan Moravec, koordinátor celostátní kampaně Místo pro přírodu, vidí význam dat šířeji než jen pro jedno místo: „Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Nedávná sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování." Podle odborného garanta studie Lukáše Vlčka z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR má smysl obnovu i nadále sledovat: „Je důležité, aby každé revitalizační akci předcházel detailní hydrologický a půdní průzkum. A stejně tak je žádoucí sledovat i další vývoj území a vodního režimu po revitalizaci, jako tomu je i zde, na Sedmihorských mokřadech." ## Ptáci i obojživelníci se vracejí Že se obnova mokřadu daří i mimo čísla o vodě, potvrdil [zoologický průzkum](https://csop.cz/jedinecne-misto-pro-prirodu-sedmihorske-mokrady-se-rozsiruje-o-dalsi-hektar-pozemku/), který na lokalitě proběhl v roce 2025. Napočítal osmdesát dva druhů ptáků, třiatřicet z nich patří mezi chráněné nebo ohrožené — mimo jiné výrazně přibylo cvrčilky slavíkové a chřástala vodního. Kromě ptáků na mokřadu žije i osm druhů obojživelníků. Podle Šťastného za tím stojí i to, že se ochránci přírody nesnaží obnovit jen tůně: „Snažíme se tu vytvořit co nejpestřejší mozaiku různých biotopů. Vedle tůní jsou tu rákosiny, kosené či pasené vlhké louky i malé lesíky. Spolupracujeme při tom s dobrovolníky, místními zemědělci i řadou dalších organizací." ČSOP mezitím pokračuje ve výkupu pozemků kolem mokřadu — ve druhé polovině roku 2025 přibyl další hektar, jak organizace oznámila v lednu 2026. Dnes tu ČSOP vlastní nebo spoluvlastní téměř čtyři hektary půdy. Výkupy i péči o lokalitu platí veřejná sbírka Místo pro přírodu spolu s partnerským nadačním fondem, který s ČSOP spolupracuje na mokřadních projektech od roku 2008. ## Zkušenost pro další mokřady v Česku Šťastný, který se o lokalitu dlouhodobě stará, vidí v mokřadech víc než jen zásobárnu vody: podílejí se na koloběhu vody v přírodě, ovlivňují místní klima výparem a pohlcují oxid uhličitý z ovzduší, přitom patří mezi nejohroženější ekosystémy na světě. Výsledky studie ze Sedmihorských mokřadů teď poslouží jako podklad i pro obnovu dalších odvodněných mokřadních lokalit v Česku. Šťastný sám na místě pokračuje dál — stejně jako v roce 2014, jen tentokrát už s daty, která jeho tehdejší pozorování potvrzují. **💡 Zajímavost:** Rašelina, ze které je velká část Sedmihorských mokřadů tvořená, dokáže ve svém objemu zadržet přes **93 procent** vody. Dokud tudy vedly odvodňovací trubky, mizelo z této houbovité půdy značné množství vody pryč z krajiny. --- **Ověřeno z:** - Český svaz ochránců přírody — tisková zpráva o výsledcích hydrologické studie Sedmihorských mokřadů (27. 7. 2026) - ČTK / České noviny — zpravodajství o zveřejnění studie ČSOP (27. 7. 2026) - Jičínský deník — reportáž o obnově Sedmihorských mokřadů (27. 7. 2026) - Český svaz ochránců přírody — tisková zpráva o výkupu pozemků a zoologickém průzkumu lokality (14. 1. 2026) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.* --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/obnovene-mokrady-v-ceskem-raji-zadrzi-pet-bazenu-vody-navic.