Obnovené mokřady v Českém ráji zadrží pět bazénů vody navíc

Vojtěch Šťastný měřil hladinu podzemní vody na loukách kolem říčky Libuňky poprvé v roce 2014, tehdy ještě jako student na bakalářské práci. O dvanáct let později je autorem studie, která pro stejné místo daty doložila to, co do té doby chybělo: obnova odvodněného mokřadu skutečně mění vodní režim v krajině, a dá se to i přesně spočítat.

Odvodněnou louku vrátili k vodě

Sedmihorské mokřady leží v údolí říčky Libuňky, v obci Karlovice, jejíž součástí jsou i lázně Sedmihorky, nedaleko Turnova, v srdci Českého ráje. Od šedesátých do devadesátých let minulého století bylo území v několika etapách rozsáhle odvodňováno sítí drenážních trubek, aby se z louky co nejrychleji dostala voda pryč. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto v rámci kampaně Místo pro přírodu spustil obnovu. Trvala dva roky, 2021 a 2022, a pokryla západní část lokality o rozloze šesti hektarů. Drenážní systém ochránci přírody znefunkčnili a navíc vytvořili soustavu tůní. Podle zprávy České tiskové kanceláře tehdy vzniklo čtrnáct tůní různých velikostí. Ochránci přírody k tomu přerušili zhruba sedm kilometrů melioračních trubek a přehradili sedm set sedmdesát metrů odvodňovacích kanálů.

Obnovu umožnila i ochota řady majitelů pozemků a postupné výkupy, na které ČSOP dodnes vybírá peníze ve veřejné sbírce. Vlastnictví je tu totiž rozdrobené — podle ČSOP se na lokalitě nachází desítky drobných pozemků, u některých má podíl i několik set spoluvlastníků. Východní část mokřadu naopak odvodněná zůstala — a právě to umožnilo unikátní srovnání.

Dva roky dat ukázaly jasný rozdíl

Aby šlo obnovu přesně vyhodnotit, nechal Šťastný nainstalovat do terénu digitální hladinoměry. Bylo jich sedm, čtyři stály v obnovené louce a zbylé tři v té stále odvodněné. Přístroje pak nepřetržitě měřily hladinu podzemní vody od 30. června 2023 do 26. října 2025 — zahrnulo to suchá i deštivá období. Data pak vědci porovnali i s oficiálními srážkovými údaji Českého hydrometeorologického ústavu a s dalšími stálými sondami, které hladinu podzemní vody dlouhodobě sledují přímo v údolí kolem Libuňky.

„Pozitivní vliv revitalizace na biodiverzitu lze vyhodnotit poměrně snadno pouhým pozorováním, podle množství zde se vyskytujících ptáků, obojživelníků, vážek a dalších druhů živočichů či rostlin. Objektivní vyhodnocení vlivu na vodní režim je však komplikovanější," vysvětluje Šťastný z Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady. Výsledek byl jednoznačný: v odvodněné části mokřadu hladina podzemní vody podle počasí silně kolísá a v suchu rychle klesá hluboko pod povrch. V obnovené části zůstává celoročně stabilní, těsně pod povrchem půdy, a to i během sucha. Vidět je to jak v nově vytvořených tůních, tak na jednom ze slepých ramen Libuňky, které se samo obnovilo.

Voda navíc jako pět olympijských bazénů

Po zpracování všech dat vyšlo najevo, že obnovená louka dokáže trvale zadržet podstatně víc vody. Na šesti obnovených hektarech zadržené vody přibylo o 11 543 metrů krychlových. Tolik vody se vejde zhruba do pěti olympijských plaveckých bazénů, což odpovídá i roční spotřebě vody tři sta padesáti lidí.

Jan Moravec, koordinátor celostátní kampaně Místo pro přírodu, vidí význam dat šířeji než jen pro jedno místo: „Přestože každá lokalita je originál a zjištěná data jsou přenositelná jen do určité míry, vyplývá z nich celkem jasně, že obnovy odvodněných mokřadů mají význam nejen pro biodiverzitu, ale i pro stabilnější krajinu. Nedávná sucha opět ukázala, jak je voda v krajině důležitá pro její ochlazování." Podle odborného garanta studie Lukáše Vlčka z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR má smysl obnovu i nadále sledovat: „Je důležité, aby každé revitalizační akci předcházel detailní hydrologický a půdní průzkum. A stejně tak je žádoucí sledovat i další vývoj území a vodního režimu po revitalizaci, jako tomu je i zde, na Sedmihorských mokřadech."

Ptáci i obojživelníci se vracejí

Že se obnova mokřadu daří i mimo čísla o vodě, potvrdil zoologický průzkum, který na lokalitě proběhl v roce 2025. Napočítal osmdesát dva druhů ptáků, třiatřicet z nich patří mezi chráněné nebo ohrožené — mimo jiné výrazně přibylo cvrčilky slavíkové a chřástala vodního. Kromě ptáků na mokřadu žije i osm druhů obojživelníků. Podle Šťastného za tím stojí i to, že se ochránci přírody nesnaží obnovit jen tůně: „Snažíme se tu vytvořit co nejpestřejší mozaiku různých biotopů. Vedle tůní jsou tu rákosiny, kosené či pasené vlhké louky i malé lesíky. Spolupracujeme při tom s dobrovolníky, místními zemědělci i řadou dalších organizací."

ČSOP mezitím pokračuje ve výkupu pozemků kolem mokřadu — ve druhé polovině roku 2025 přibyl další hektar, jak organizace oznámila v lednu 2026. Dnes tu ČSOP vlastní nebo spoluvlastní téměř čtyři hektary půdy. Výkupy i péči o lokalitu platí veřejná sbírka Místo pro přírodu spolu s partnerským nadačním fondem, který s ČSOP spolupracuje na mokřadních projektech od roku 2008.

Zkušenost pro další mokřady v Česku

Šťastný, který se o lokalitu dlouhodobě stará, vidí v mokřadech víc než jen zásobárnu vody: podílejí se na koloběhu vody v přírodě, ovlivňují místní klima výparem a pohlcují oxid uhličitý z ovzduší, přitom patří mezi nejohroženější ekosystémy na světě. Výsledky studie ze Sedmihorských mokřadů teď poslouží jako podklad i pro obnovu dalších odvodněných mokřadních lokalit v Česku. Šťastný sám na místě pokračuje dál — stejně jako v roce 2014, jen tentokrát už s daty, která jeho tehdejší pozorování potvrzují.

---

Ověřeno z:

• Český svaz ochránců přírody — tisková zpráva o výsledcích hydrologické studie Sedmihorských mokřadů (27. 7. 2026)
• ČTK / České noviny — zpravodajství o zveřejnění studie ČSOP (27. 7. 2026)
• Jičínský deník — reportáž o obnově Sedmihorských mokřadů (27. 7. 2026)
• Český svaz ochránců přírody — tisková zpráva o výkupu pozemků a zoologickém průzkumu lokality (14. 1. 2026)