# Našli jste ptáče na zemi? Většinou pomoc nepotřebuje

Rubrika: Příroda  
Autor: Libor Hoření  
Datum: 2026-08-05  
Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/nasli-jste-ptace-na-zemi-vetsinou-pomoc-nepotrebuje

> Záchranné stanice v Česku letos za první pololetí přijaly rekordní počet zvířat – nejvíc pomáhaly mladým ptákům z měst. Kdy jde o skutečnou pomoc a kdy jen o zbytečný zásah, radí odborníci.

O víkendu na konci června se telefony českých záchranných stanic prakticky nezastavily. Jen stanice Falco přijala během jediné neděle 135 zvířat a stanici Huslík jich dorazilo přes sedmdesát. Drosera v Bublavě zase za víkend zvládla přes 140 telefonátů od lidí, kteří nevěděli, co s nálezem dělat. Většinou šlo o mladé rorýsy, poštolky, vlaštovky a jiřičky, které vlna veder vyhnala z rozpálených podstřeší a dutin dřív, než uměly pořádně létat.

„Mláďata se v rozžhavených dutinách tlačí u vletových otvorů a padají dolů," popsala tehdejší situaci předsedkyně Rady Národní sítě záchranných stanic Marta Kroča Bryndová.

## Půl roku, jaké tu ještě nebylo

Podle dat [Českého svazu ochránců přírody](https://csop.cz/napor-v-zachrannych-stanicich-lame-rekordy-mezirocni-narust-prijatych-zvirat-presahl-21-dotace-z-mzp-dorazi-se-zpozdenim/) přijala síť 34 stanic v první polovině letošního roku 22 609 zvířat. Loni ve stejném období jich bylo 18 649 – meziročně tedy o pětinu víc, a jde o nejvyšší číslo za první pololetí v historii sítě.

Žebříčku nejčastějších pacientů vévodí právě druhy spojené s městem: rorýs obecný, poštolka obecná, jiřička obecná, holub hřivnáč, vrabec domácí a kos černý. Rorýs, jiřička, vrabec i poštolka dnes ve městech hnízdí hlavně na budovách – ve štěrbinách, na římsách nebo v okenních truhlících – místo v korunách stromů nebo dutinách kmenů.

## Proč končí ve stanicích právě ptáci z měst

Rorýsi mají ve městech čím dál míň míst, kde hnízdit. Podle [České společnosti ornitologické](https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/o-rorysovi/zateplovani/) plošné zateplování panelových domů zalepilo tisíce štěrbin pod okapy, kam si rorýsi desítky let stavěli hnízda – mezi lety 1989 a 2000 kvůli tomu pražská populace rorýsů klesla téměř o 45 procent a zateplování pokračuje dodnes. Poštolky zase ve městech běžně narážejí do skleněných ploch nebo je srazí auto, mladí ptáci navíc často předčasně vypadnou z hnízda ještě předtím, než umí pořádně létat. K tomu se přidávají domácí kočky, kterým podle hrubého odhadu [záchranné stanice v Jaroměři](https://www.jarojaromer.cz/prvni-pomoc-zvireti-v-nouzi/) ročně v Česku padne za oběť až několik set tisíc volně žijících ptáků.

**💡 Zajímavost:** Rorýs obecný umí strávit ve vzduchu bez jediného přistání i deset měsíců v kuse – za letu spí, žere i se páří. Právě proto je pro něj pád na zem tak nebezpečný: z rovné plochy se sám znovu nevznese, jeho krátké nožky a dlouhá křídla jsou stavěné jen pro vzduch.

## Kdy volat a kdy nechat zvíře být

Národní síť záchranných stanic radí, aby si člověk, který zvíře najde, nejdřív odpověděl na jednu otázku: hrozí mu opravdu bezprostřední nebezpečí? Ptáče nalezené v trávě, na kraji lesa nebo na zahradě většinou žádnou pomoc nepotřebuje – jen se učí létat a rodiče ho nedaleko krmí. Stačí se aspoň na deset minut schovat opodál a sledovat, jestli k němu rodiče přiletí.

Zásah dává smysl, jen když je mládě na rušné silnici nebo ho ohrožuje pes, kočka či malé dítě. Pak stačí ho opatrně přenést kousek stranou – na větev, plot nebo hromadu dřeva – a nechat tam. Jedinou výjimkou jsou právě rorýsi: mládě, které vypadne z hnízda na zem, už rodiče nenakrmí a bez pomoci by uhynulo, proto se u něj má volat záchranná stanice okamžitě. Stejně opatrně se má postupovat u srnčat – tiše ležící mládě v trávě se nemá vůbec dotýkat.

Ve všech nejasných případech je nejrychlejší zavolat na celostátní dispečink [Zvíře v nouzi](https://www.zvirevnouzi.cz/poradime-vam/) na čísle 774 155 155 (denně 7:00–22:00) nebo použít mobilní aplikaci Zachraň zvíře, kterou jako oficiální kanál doporučuje i [Ministerstvo zemědělství](https://mze.gov.cz/public/portal/mze/ochrana-zvirat/zivotni-situace/zranena-zvirata). Na přenos stačí prostorná kartonová krabice vystlaná starými novinami nebo hadrem – hlavně ať má zvíře teplo a klid.

## Provoz na hraně kapacit

Tento nárůst přijatých zvířat zastihl stanice uprostřed nejistoty kolem financí: Ministerstvo zemědělství letos poprvé po několika letech pravidelné podpory odmítlo na provoz stanic přispět (šlo o dotaci zhruba 1,5 milionu korun) a dotace od Ministerstva životního prostředí dorazí až se zpožděním.

„Pokud zvířata přicházejí v tisících, ale finance od státu dostáváme až ve druhé polovině roku, stanice nemají potřebný prostor pro svou stabilizaci," popsala Bryndová. Podle ní systém drží pohromadě hlavně díky podpoře krajů, měst, obcí a soukromých dárců.

## Cesta zpět do přírody

Zvíře, které pomoc opravdu potřebuje, stráví ve stanici obvykle týdny až měsíce. Podle údajů Záchranné stanice hlavního města Prahy trvá léčba poštolky v průměru 43 dní. Zpátky do volné přírody se nakonec podaří vypustit 74 % poštolčích pacientů – zbytek má zranění, se kterými by v přírodě neobstál. Stanice se vypuštění snaží naplánovat co nejblíž místu, kde pták lidem padl do rukou – dobře totiž zná okolí svého hnízdiště i to, kde shání potravu.

Přesně taková cesta čekala [mládě poštolky, které lidé v květnu 2011 našli](https://csop.cz/postolka-je-opet-na-svobode/) poblíž pražského parku Parukářka na Žižkově. Do péče ho převzala stanice AVES Kladno a po rehabilitaci ho vypustili zpátky přímo v parku, odkud pocházelo.

---

**Ověřeno z:**

- Český svaz ochránců přírody (ČSOP) — tisková zpráva o meziročním nárůstu přijatých zvířat v síti záchranných stanic (23. 7. 2026)

- ČSOP — tisková zpráva o financování záchranných stanic pro rok 2026 (21. 1. 2026)

- Česká společnost ornitologická (birdlife.cz) — údaje o úbytku hnízdišť rorýsa obecného v Praze

- Lesy hlavního města Prahy — statistika péče o poštolky v Záchranné stanici hl. m. Prahy (2021)

- ČSOP JARO Jaroměř a Ministerstvo zemědělství ČR — postup první pomoci zraněnému zvířeti (2026)

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.*

---
Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/nasli-jste-ptace-na-zemi-vetsinou-pomoc-nepotrebuje.
