NASA posouvá hranice pozorovatelného vesmíru blíže k Velkému třesku

Vesmír odhaluje svá nejstarší tajemství. Díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba se astronomům podařilo potvrdit existenci galaxie, která vznikla pouhých 280 milionů let po Velkém třesku – tedy téměř na samém počátku kosmické historie. Píše o tom web Good News Network.

Pozorování provedl vesmírný dalekohled Jamese Webba, který opět posunul hranice toho, jak hluboko do minulosti jsme schopni nahlédnout. Nově potvrzená galaxie nese označení MoM-z14 a její světlo k nám putovalo přibližně 13,5 miliardy let.

Klíčovým údajem je tzv. rudý posuv (redshift) o hodnotě 14,44, což znamená, že světlo galaxie bylo vlivem rozpínání vesmíru extrémně „nataženo“ do červené části spektra. Tento jev, známý jako umožňuje astronomům určit stáří a vzdálenost objektů v raném vesmíru. Překvapivé však není jen stáří galaxie, ale i její jasnost. MoM-z14 totiž patří mezi skupinu velmi jasných galaxií z raného vesmíru, kterých je podle pozorování mnohem více, než předpovídaly teoretické modely. To naznačuje, že první galaxie mohly vznikat rychleji a být aktivnější, než si vědci doposud mysleli.

Zvláštní pozornost přitahuje i chemické složení galaxie. Vědci v ní detekovali vyšší množství dusíku, než by odpovídalo jejímu stáří. To je záhada, protože podle současných teorií by na vznik takového množství prvků nebyl dostatek času. Jednou z hypotéz je existence extrémně hmotných hvězd v raném vesmíru, které mohly produkovat prvky mnohem rychleji.

Galaxie MoM-z14 navíc pomáhá objasnit klíčové období kosmické historie známé jako reionizace. Jde o fázi, při které první hvězdy a galaxie začaly „rozptylovat“ hustou mlhu vodíku, která po Velkém třesku vyplňovala vesmír, a umožnily tak světlu se volně šířit prostorem.

Astronomové očekávají, že podobných objevů bude rychle přibývat. Budoucí mise, jako například vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové, by měly odhalit tisíce dalších raných galaxií a pomoci lépe pochopit, jak vesmír krátce po svém vzniku skutečně vypadal.