Zdraví·1 minuta radosti

Naděje pro lidi s Parkinsonovou chorobou. Vědci vyvinuli hydrogel léčící její projevy

Látka založená na přírodních aminokyselinách funguje jako brána k přenosu kmenových buněk do mozku a obnovuje poškozenou tkáň tím, že uvolňuje protein GDNF, který umožňuje růst. Díky tomu, že se kmenové buňky transportují v gelu, nejsou po injektaci do mozku pod takovým stresem a snáze se integrují. „Když s hydrogelem zatřepeme nebo na něj použijeme

#hydrogel#kmenové buňky#léčba#lék#neurovědy#parkinsonova choroba#vědci

Látka založená na přírodních aminokyselinách funguje jako brána k přenosu kmenových buněk do mozku a obnovuje poškozenou tkáň tím, že uvolňuje protein GDNF, který umožňuje růst. Díky tomu, že se kmenové buňky transportují v gelu, nejsou po injektaci do mozku pod takovým stresem a snáze se integrují.

„Když s hydrogelem zatřepeme nebo na něj použijeme energii, promění se v tekutinu, což umožňuje vpíchnout jej do mozku velmi malou kapilárou pomocí jehly. Jakmile je uvnitř mozku, znovu se přemění na pevnou formu a podporuje kmenové buňky, aby nahradily ztracené dopaminové neurony,“ vysvětluje profesor David Nisbet z John Curtin School of Medical Research Australské národní univerzity, která na vývoji spolupracovala s Foleyho institutem neurovědy a duševního zdraví.

Léčba kmenovými buňkami v hydrogelu má potenciál významně zlepšit motorické funkce pacientů. Foto: Pexels

Vědcům se díky přenosu transplantovaných dopaminových neuronů v hydrogelu povedlo obnovit pohyb a koordinaci u zvířat a také zvýšit jejich naději na přežití. Oproti ostatním přípravkům na bázi dopaminu má tento druh léčby méně vedlejších účinků a může být vhodnou jednorázovou intervencí, která pacientovu situaci zlepší na dekády. Jde také o levnou a snadno vyrobitelnou látku. Po absolvování klinických testů by tak mohla být široce dostupná v nemocnicích.

Podle profesoda Nisbeta má hydrogel potenciál léčit lidi, kteří přežili infarkt, ale také zlepšit stav bolavých kolen nebo ramen. „Když jsme použili hydrogelovou technologii s kmenovými buňkami, viděli jsme u zvířat obrovské zlepšení v koordinovaném pohybu tlapek a celkové zlepšení motorických funkcí,“ pochvaluje si vědec.

Zdroj: Australská národní univerzita

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Klára Šubíková
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články