Modifikované probiotické bakterie by mohly pomáhat s léčbou autoimunitních onemocnění

Tým profesora Francisca J. Quintana z amerického Harvardu vyvíjí unikátní postup, jak tlumit autoimunitní reakce v mozku. Ty představují zásadní prvek při vzniku různých neurodegenerativních onemocnění. O výzkumu publikovaném v časopise Nature píše web 100+1.

Při autoimunitních onemocněních (např. roztroušená skleróza) útočí imunitní systém člověka na jeho vlastní nervové buňky. Léčba je velmi komplikovaná a často přináší vedlejší účinky. Tým Francisca J. Quintana se snaží vyvíjet způsoby, jak mít potenciálně nebezpečné autoimunitní reakce pod kontrolou. V jednom z posledních výzkumů se soustředili na dendritické buňky. Ty tvoří malou část bílých krvinek v krvi a tkáních a tvoří spojnici mezi přirozenou a adaptivní imunitou. Fungují jako „strážci těla“, vyhledávají antigeny, proti kterým zasahuje imunitní systém. Někdy ale chybně cílí i na zdravé buňky.

Quintana a spol. objevili biochemickou dráhu těchto buněk, která jejich aktivitu tlumí. Pokud tato dráha nefunguje správně, imunitní systém se může chovat vůči organismu nebezpečně a potenciálně ho ohrožovat vznikem autoimunitního onemocnění. A tady přichází na řadu zásadní objev –⁠  tuto „brzdu“ dendritických buněk je možné spustit běžnou organickou látkou, laktátem. Proto upravili probiotické bakterie tak, aby ve střevech produkovaly právě laktát, a následně je aplikovali myším s modelem roztroušené sklerózy. Ukázalo se, že opravdu došlo ke snížení autoimunitních reakcí v mozku. Nyní se čeká, jak zafungují v lidském organismu. Kromě roztroušené sklerózy vědci pracují na využití upravených probiotických bakterií při léčbě jiných autoimunitních chorob, například chronických střevních zánětů.