# Lesy Bhútánu pohltí šestkrát víc CO2, než země vypustí Rubrika: Příroda Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-05 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/lesy-bhutanu-pohlti-sestkrat-vic-co2-nez-zeme-vypusti > Necelý milion lidí žije v horském království mezi Indií a Čínou, kde lesy roky přibývají, místo aby mizely. Ochranu klimatu tu vláda slíbila už v roce 2009 a dodnes ji drží beze zbytku. Hlavní dopravní tepnou Bhútánu jsou horské serpentiny a vesnice roztroušené mezi kopci. Země nemá těžký průmysl ani velká města, zato má hory pokryté hustým lesem, který tu roste bez přerušení už desítky let – a díky němu patří do velmi úzkého klubu států, jejichž příroda pohltí víc uhlíku, než sama vypustí. ## Ústava, která les nedovolí zmenšit Bhútánská ústava zavazuje vládu udržet aspoň 60 procent území pod lesem, a to natrvalo. Realita jde ještě dál: lesy dnes pokrývají [70 procent](https://climateactiontracker.org/countries/bhutan/) rozlohy země. Víc než polovinu Bhútánu navíc chrání síť deseti národních parků a rezervací propojených devíti biologickými koridory – dohromady jde o [52 procent](https://bfl.org.bt/bhutan-for-life-landscape/) celého území, kudy se mohou volně pohybovat tygři, sněžní levharti i sloni. Přímo v těchto chráněných oblastech žije zhruba 35 tisíc lidí – farmářů a pastevců, kterým les mimo jiné drží v krajině vodu pro pole a dobytek – a další desetitisíce z něj těží v okolních vesnicích. Pro srovnání: v Česku zabírají všechna zvláště chráněná území dohromady necelých [17 procent](https://csu.gov.cz/chranena-uzemi) rozlohy státu. Loni v září bhútánský premiér Tshering Tobgay na Valném shromáždění OSN připomněl, že takhle na tom dnes je jen hrstka zemí – kromě Bhútánu ještě Panama, Surinam a Madagaskar. O měsíc později, při vyhlášení nového klimatického závazku, to shrnul jednoduše: „Jen málokterá země může říct, že její lesy pohltí šestkrát víc uhlíku, než vypustí. Pro Bhútán není zůstat uhlíkově neutrální proklamace, ale záměrná, nákladná a morální volba, která odráží naše přesvědčení." Bhútán se k tomuto závazku přihlásil už v roce 2009 na klimatickém summitu v Kodani a od té doby ho drží nepřetržitě. Podle [analýzy Climate Action Tracker](https://climateactiontracker.org/countries/bhutan/) byla čistá bilance země v roce 2020 v mínusu 8,9 milionu tun CO2 – tedy o tolik víc příroda pohltila, než celá země vypustila – a i při rostoucích emisích by měl Bhútán čistým pohlcovačem zůstat i v příštích letech. ## Turistů málo, ale platí za přírodu Bhútán dlouhodobě razí zásadu „vysoká hodnota, málo turistů". Místo davů, které by chráněnou přírodu ničily, vybírá od cizinců poplatek za udržitelný rozvoj – aktuálně [100 dolarů za osobu a noc](https://www.odynovotours.com/bhutan/sustainable-development-fee.html), v přepočtu zhruba 2 100 korun. Děti od šesti do dvanácti let platí polovinu, mladší mají vstup zdarma. Peníze jdou na bezplatné zdravotnictví, školství a ochranu přírody – tedy přímo do věcí, díky kterým může zemi zůstat lesnatá i do budoucna. Turista si tak dovolenou v Bhútánu pořádně rozmyslí, a přesně to je záměr: méně lidí, méně sešlapaných stezek, míň odpadu v horách. Funguje to i finančně – loni si vyšší poplatek nenechalo ujít [necelých 210 tisíc turistů](https://www.bbs.bt/238126/), o 44 procent víc než rok předtím, a jen ze samotného poplatku tak do státní pokladny přiteklo přes 43 milionů dolarů, tedy zhruba miliarda korun. Sousední Nepál, který láká turisty úplně jinou strategií, jich přitom loni hostil přes [1,15 milionu](https://thehimalayantimes.com/nepal/more-than-11-million-foreign-visitors-arrived-in-nepal-in-2025) – víc než pětinásobek Bhútánu. ## Voda z hor živí celou zemi Tam, kde jiné země spoléhají na uhlí nebo ropu, staví Bhútán na řekách stékajících z Himálaje. Vodní elektrárny vyrábějí elektřinu, jejíž většina míří na vývoz do sousední Indie, a příjmy z jejího prodeje tvoří významnou část státního rozpočtu. Zůstat lesnatý tak pro Bhútán není jen otázka životního prostředí – zalesněná povodí drží v krajině vodu, a bez ní by řeky ztrácely průtok i schopnost pohánět turbíny, na kterých bhútánská ekonomika stojí. Ochrana lesa a ekonomika tu táhnou za jeden provaz: kácet se nevyplatí ani ekologicky, ani finančně. ## Štěstí místo hrubého domácího produktu Bhútán se od 70. let řídí i jiným pravidlem než většina světa – místo hrubého domácího produktu sleduje takzvané hrubé národní štěstí. Přišel s ním tehdejší bhútánský král s myšlenkou, že blahobyt země se nedá měřit jen penězi. Index zohledňuje devět oblastí života najednou – od duševní pohody přes zdraví, vzdělání a využití volného času až po stav životního prostředí a fungování komunity. Podle [posledního průzkumu](https://ophi.org.uk/gross-national-happiness) se index mezi lety 2010 a 2022 zvýšil a podíl lidí, které autoři průzkumu označili za „šťastné", vzrostl ze 41 na 48 procent. Bhútánský přístup nezůstal jen doma. V roce 2011 se pod jeho návrhem [jednomyslně podepsalo Valné shromáždění OSN](https://digitallibrary.un.org/record/715187) a vyzvalo členské státy, ať úspěch země neposuzují jen podle ekonomického růstu. O rok později OSN zavedlo 20. březen jako Mezinárodní den štěstí – svátek, který se dnes slaví po celém světě. **💡 Zajímavost:** Bhútán byl **poslední zemí na světě, kde se legálně objevila televize** – stalo se tak až v roce 1999. Vláda se roky obávala, že by mohla narušit tradiční způsob života, a satelitní vysílání povolila teprve při oslavách jubilea vládnoucího krále. Bhútánský recept – přísně chráněná příroda, omezený turistický ruch a jiné měřítko úspěchu než jen ekonomický růst – nejde jednoduše zkopírovat: země má necelý milion obyvatel a žádný těžký průmysl. I mezi svými třemi „spolužáky" ale Bhútán vyniká tím, jak dlouho a jak důsledně na svém závazku trvá – drží ho nepřetržitě už přes patnáct let a má ho zakotvený přímo v ústavě. Podobně velký obrat, jen jinou cestou, zvládla i [Kostarika, které se lesy vrátily na 60 procent území](/clanek/kostarice-se-vratily-lesy-dnes-pokryvaji-60-procent-zeme) – i tam šlo hlavně o politické rozhodnutí chránit přírodu dřív, než bude pozdě. Bhútán tak ukazuje, že les může růst i v době, kdy ho většina světa ztrácí – stačí se rozhodnout, že příroda má přednost před rychlým ziskem. --- **Ověřeno z:** - Bhútánské ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů (MoENR) — tisková zpráva ke třetímu národnímu klimatickému závazku (24. října 2025) - Climate Action Tracker — nezávislá analýza klimatické politiky Bhútánu (data za rok 2020) - Bhutan for Life — přehled chráněných území a biologických koridorů (aktuální stav) - Český statistický úřad — Chráněná území v Česku (2024) - Oxford Poverty and Human Development Initiative — zpráva o průzkumu hrubého národního štěstí (2022) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.* --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/lesy-bhutanu-pohlti-sestkrat-vic-co2-nez-zeme-vypusti.