Lední medvědice adoptovala cizí mládě. Obě se dnes mají skvěle.

Na pobřeží se objevilo druhé mládě

Medvědice s výzkumným označením X33991 vyšla na jaře 2025 z pelechu v Národním parku Wapusk v kanadské Manitobě – chráněném území, které ukrývá jedno z největších hnízdišť ledních medvědů na světě. Samice si sem chodí vyhrabat pelech a přivést na svět mláďata, obvykle až 70 kilometrů od pobřeží. Kanadští vědci medvědici jako obvykle opatřili GPS obojkem a jejímu jedinému mláděti dali sledovací štítek. Tuhle populaci sledují už přes 45 let – mimo jiné i kamerami a dronem, takže se celý příběh podařilo natočit od začátku do konce.

Když se s ní tým znovu setkal na podzim 2025, byla na pobřeží Hudsonova zálivu. Po jejím boku ale nekráčelo jedno mládě, nýbrž dvě. Jedno neslo starý sledovací štítek, druhé ne – a bylo přibližně stejně staré jako to první.

Jak vědci poznali, že jedno mládě je cizí

Vědci tuhle populaci sledují déle než čtyři a půl desetiletí a mají v databázi přes 4600 jednotlivých zvířat. Dokážou tak dopočítat skoro každý příbuzenský vztah. Stačil jim pohled na neoznačené mládě, aby pojali podezření: X33991 odešla z pelechu jen s jedním potomkem, teď má dva stejně staré. Druhé mládě tak nemůže být její vlastní. Tým z toho usoudil, že šlo o adopci, a odebral genetické vzorky, aby zjistil, kdo je skutečná biologická matka.

Medvědice v drsné arktické krajině o mláďata běžně přicházejí – kvůli hladovění, útoku jiného medvěda nebo prostému zabloudění. Mládě v tomhle věku samo o sobě neumí lovit ani se o sebe postarat. Bez dospělé medvědice po boku by v otevřené Arktidě nemělo prakticky žádnou šanci přežít. Právě tahle bezmocnost dělá z náhodné adopce cizí matkou jeho jedinou záchranu.

Podle Dr. Evana Richardsona z kanadské vládní agentury pro životní prostředí jsou lední medvědice v péči o mláďata výjimečně obětavé. Když na tundře narazí na osamělé mládě, které pláče a přišlo o matku, prostě se ho ujmou. Přesně to podle něj stálo i za touto adopcí.

Vzácnost, kterou dokládají desítky let dat

Přijmout cizí mládě není u ledních medvědů běžné. Matka tím na sebe bere víc práce s lovem, aniž by šlo o jejího vlastního potomka – musí ulovit dost tuleňů, aby se stihla zásobit tukem pro sebe i pro dvě rostoucí mláďata místo jednoho. Právě proto je každý zdokumentovaný případ pro vědce vzácný. Případ X33991 je teprve třináctý zdokumentovaný za celou dobu výzkumu populace v západním Hudsonově zálivu.

Ze všech třinácti dosud zdokumentovaných adopcí se dospělosti dožila jen tři mláďata. I běžné mládě má šanci dožít se dospělosti jen kolem 50 procent. Bez matky ale tahle šance klesá téměř na nulu, jak upozorňuje Alysa McCall z organizace Polar Bears International.

Přes 1600 kilometrů po ledu – a obě mláďata žijí

Od konce října 2025 vedla X33991 obě mláďata na dlouhé migraci. Dělá to každý rok, jakmile se Hudsonův záliv začne pokrývat ledem a medvědi se z pevniny přesouvají za tuleni. Podle Polar Bears International trojice od konce října do poloviny dubna 2026 najezdila přes 1600 kilometrů. Klikatila se do středu Hudsonova zálivu, pak na jih, na severozápad, na jihozápad a zase zpátky na severovýchod.

Obě mláďata jsou dnes takzvaní yearlings, tedy zhruba rok a půl stará. Dávno vylezla z pelechu a naučila se od matky základy lovu. U ní zůstanou ještě zhruba rok, než je ve věku kolem dvou a půl let odstaví. „Mají před sebou s mladou mámou ještě jeden rok, a jak mají štěstí – obzvlášť to adoptované mládě. Jediný způsob, jak lední medvídě v tomhle prostředí přežije, je mít mámu, která ho krmí, učí lovit a chrání před nebezpečím," napsal v dubnu 2026 tým Polar Bears International k nejnovější aktualizaci sledování rodiny.

Se změnou klimatu vědci adopci přímo nespojují. Spíš ji vysvětlují silným mateřským pudem u mladé, pětileté samice, která měla loni pravděpodobně svůj úplně první vrh. Náročné prostředí ale připomínají v jiné souvislosti: mořský led v západním Hudsonově zálivu dnes namrzá později na podzim a taje dřív na jaře než dřív. Medvědi tak tráví víc týdnů na pevnině, kde se k tuleňům, svému hlavnímu zdroji potravy, nedostanou. Podle posledního sčítání z roku 2021 kleslo tamní společenstvo na přibližně 618 zvířat – zhruba o polovinu méně, než kolik jich v oblasti žilo v 80. letech minulého století.

Co bude dál

Kdo byla biologická matka adoptovaného mláděte, zatím není jasné. Vědci porovnávali genetické vzorky s víc než 4600 zvířaty v databázi, výsledek ale zatím nezveřejnili. Zůstává tak otevřené, jestli medvědice zahynula, nebo o mládě jen přišla za pochodu.

Osud obou mláďat je ale dnes jistý. Podle dubnové aktualizace Polar Bears International jsou zdravá a silná a s matkou úspěšně přečkala nejkritičtější první zimu, kdy se rozhoduje o přežití většiny adoptovaných mláďat. Čeká je ještě jeden společný rok, než je X33991 odstaví a nechá čelit Arktidě samostatně. Dvě mláďata, která spolu nemají nic společného – jen matku, která si je obě stejně vzala za své.

---

Ověřeno z:

• Polar Bears International — článek o zdokumentované adopci mláděte lední medvědice X33991 (prosinec 2025 / leden 2026)
• Environment and Climate Change Canada / CBS News / IFLScience — rozhovor s Dr. Evanem Richardsonem a Alysou McCall o případu adopce (prosinec 2025)
• DogoNews — shrnutí případu X33991 včetně trasy po ledu a statistiky přežití předchozích adoptovaných mláďat (22. ledna 2026)
• Polar Bears International — jarní aktualizace sledování rodiny X33991, trasa přes 1600 km, stav obou mláďat (15. dubna 2026)
• Polar Bears International — sčítání populace v západním Hudsonově zálivu 2021 a dlouhodobý pokles
• Parks Canada — informace o Národním parku Wapusk a hnízdní oblasti ledních medvědů