# Jedna kapitola denně. Čtenáři knih žili v datech déle Rubrika: Zdraví Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-16 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/jedna-kapitola-denne-ctenari-knih-zili-v-datech-dele > Yaleská studie sledovala 3 635 Američanů nad 50 let až dvanáct let. Čím víc času lidé věnovali čtení knih, tím lépe si v datech o přežití vedli – rozdíl byl citelný už při necelé půlhodině denně. Základem je americký průzkum Health and Retirement Study, který se dlouhodobě ptá reprezentativního vzorku Američanů na desítky věcí včetně čtenářských návyků. Tým z Yaleovy školy veřejného zdraví z něj v roce 2016 vytěžil zjištění: čtenáři knih měli v průměru o 20 procent nižší riziko úmrtí než lidé, kteří knihy nečetli vůbec. ## Kdo četl víc, měl nižší riziko Vědci účastníky podle času stráveného čtením knih rozdělili do tří skupin: nečtenáře a dva stupně čtenářů podle toho, kolik hodin týdně věnovali knihám. U mírnějších čtenářů vyšlo riziko úmrtí o 17 procent nižší než u nečtenářů. U skupiny, která čtením trávila nejvíc času – přes tři a půl hodiny týdně –, byl rozdíl ještě výraznější: klesalo o [23 procent](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5105607/). Než v každé skupině zemřela zhruba pětina lidí, uplynulo u čtenářů knih v průměru o čtyři měsíce víc než u nečtenářů. ## Proč právě knihy, ne noviny a časopisy U čtenářů novin a časopisů se ale stejně silná souvislost nepotvrdila. Při nižší dávce čtení novin a časopisů nevyšla souvislost se sníženou úmrtností vůbec, při vyšší byl rozdíl mnohem slabší než u knih – jen 11 procent. Autoři to vysvětlují tak, že čtení knihy bývá pomalejší a ponornější proces, při kterém čtenář propojuje obsah s dalšími částmi textu a hledá jeho uplatnění v okolním světě – na rozdíl od novin a časopisů, kde autoři obvykle nerozvíjejí témata a postavy do takové hloubky. Vysvětlení hledali v paměti: čtenáři knih si vedli lépe v testu paměti a duševní čilosti – třeba ve vybavování slov nebo počítání pozpátku – a právě tenhle rozdíl v modelu vysvětloval jejich náskok v přežití. Autoři to čtou jako podporu své teorie: ponorné čtení by k delšímu životu mohlo přispívat právě tím, že takhle udržuje duševní svěžest. **💡 Zajímavost:** Za studií stojí tým Beccy Levy z Yaleu, která už v roce 2002 zjistila jiný překvapivý vztah: lidé s **pozitivním vztahem ke stárnutí** žili v průměru o [7,5 roku déle](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12150226/) než ti, kdo na stáří pohlíželi negativně; studii publikoval časopis Journal of Personality and Social Psychology. ## Souvislost není totéž co příčina Studie je takzvaně pozorovací – sledovala lidi v běžném životě, ne v řízeném pokusu, kde by polovina účastníků čtení dostala nařízené a druhá zakázané. Nedá se z ní proto tvrdit, že čtení knih život prodlužuje. Jde o souvislost, kterou vědci pozorovali i po zohlednění věku, vzdělání, majetku, zdravotního stavu a deprese účastníků. Zůstává ale otevřené, jestli je čtení skutečně příčinou nižší úmrtnosti. Může platit i opak: lidé, kteří si udrží dost síly a chuti číst dlouhé knihy, jsou už teď možná celkově zdravější – a tenhle rozdíl se pak v datech projeví sám. Čtenářské návyky navíc vědci zjišťovali jen jednou, na začátku sledování, podle vlastního odhadu účastníků, kolik hodin četli za poslední týden. ## Co s tím, když na čtení nezbývá čas Ze studie navíc plyne, že nejde o všechno, nebo nic. I menší dávka čtení byla v datech spojená s lepšími výsledky než žádná – rozdíl se objevil už u míň vytrvalých čtenářů, ne jen u těch nejnáročnějších. Stačí k tomu podle autorů asi půl hodiny denně, zhruba jedna kapitola – ať už před spaním, v tramvaji, nebo o víkendovém ránu. V Česku přitom čtenářství podle [tiskové zprávy Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR](https://ipk.nkp.cz/docs/TZ_Ctenari_a_cteni_Tisk_Zprava_2023.pdf) z roku 2023 kleslo na 73 procent lidí starších 15 let, kteří přečtou aspoň jednu knihu za rok – nejméně za všech pět vln výzkumu od roku 2007. Nejvíc čtenářů měla země v roce 2013, tehdy 84 procent, o pět let později v roce 2018 už jen 78. Autoři yaleské studie se ptali jen na čtení knih jako takové – jestli podobnou souvislost mají i audioknihy nebo elektronické čtení, sami označili za otázku pro další výzkum. Nerozlišovali ani, jestli záleží na tom, zda lidé sahají po beletrii, nebo literatuře faktu – i to podle nich zůstává neprobádané. --- **Ověřeno z:** - Yale School of Public Health (Bavishi, Slade, Levy) – studie „A chapter a day: Association of book reading with longevity“, Social Science & Medicine (2016) - Yale School of Public Health (Levy, Slade, Kunkel, Kasl) – studie „Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging“, Journal of Personality and Social Psychology (2002) - Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR – tisková zpráva „Čtenáři a čtení v České republice v roce 2023“ (25. 10. 2023) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje, zpracovat základní strukturu článku a provést jazykovou korekturu. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.* --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/jedna-kapitola-denne-ctenari-knih-zili-v-datech-dele.