Společnost·1 minuta radosti
Dýchání konečníkem patří mezi nejpodivnější vědecké objevy
Na předávání Nobelových cen je už několik let tradicí ocenit nejpodivnější a nejzbytečnější vědecké výzkumy. Letos se mezi nimi objevilo dýchání konečníkem, opilí červi nebo mrtví pstruzi, informoval server Radio Wave. Jedním z nejbizarnějších vítězů letošních cen je japonská studie, která zjistila, že savci mohou dýchat skrze konečník. Tento výzkum, vedený týmem Ryo Okabeho z
#alkohol#červi#dýchání#konečník#ryby#studie#vědci#výzkum#vzduch
Na předávání Nobelových cen je už několik let tradicí ocenit nejpodivnější a nejzbytečnější vědecké výzkumy. Letos se mezi nimi objevilo dýchání konečníkem, opilí červi nebo mrtví pstruzi, informoval server Radio Wave.
Jedním z nejbizarnějších vítězů letošních cen je japonská studie, která zjistila, že savci mohou dýchat skrze konečník.
Tento výzkum, vedený týmem Ryo Okabeho z Tokijské lékařské univerzity, se inspiroval některými druhy ryb, které se naučily dýchat skrze střeva, aby přežily v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Okabeho tým se zaměřil na výzkum „střevního dýchání“ u savců pomocí techniky EVA (enterální ventilace konečníkem), kdy se kyslík přivádí buď přímo, nebo prostřednictvím tekutiny obsahující kyslík. Pokusy na hlodavcích a prasatech ukázaly, že tato metoda může zvýšit šanci na přežití při respiračním selhání. Možné klinické využití této techniky by tedy mohlo časem přinést i nový přístup k záchraně života u lidí.
Další oceněná studie pochází z Univerzity v Amsterdamu, kde vědci pod vedením Tess Heeremansové zkoumali rychlost pohybu opilých a střízlivých červů. Výzkumníci oddělili dvě skupiny červů – jedna byla vystavená vlivu alkoholu, druhá střízlivá – a sledovali, jak si živočichové poradí s pohybem v bludišti. Opilí červi byli o 50 sekund pomalejší než jejich střízliví kolegové. Přestože výsledek asi nikoho nepřekvapil, studie originálním způsobem ukázala, že alkohol ovlivňuje chování i u takto malých organismů.
V další oceněné práci výzkumníci zjišťovali, zda v souladu se známým rčením plavou mrtvé ryby skutečně po proudu. Srovnání způsobu pohybu mrtvých a živých pstruhů ukázalo, že živí pstruzi se ve správném proudu vody nechají unášet podobně jako mrtví, což vedlo k závěru, že živí i mrtví pstruzi mohou vykazovat podobné vzorce pohybu.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



