Deskové hry zažívají boom a Češi patří ke světové špičce

V době, kdy se zdálo, že obrazovky pohltí všechno, se děje něco pěkně staromódního a přitom nečekaného: lidé znovu usedají ke stolu, rozkládají hrací plány a berou do rukou kostky a kartičky. Deskové hry zažívají obrovský boom — herny praskají ve švech, nových her přibývají stovky ročně a světu v nich kraluje málokdo tak jako Češi.

Není to žádná okrajová záliba pár nadšenců. Deskovky se vrátily do obýváků, hospod i kaváren a spojují u jednoho stolu babičky s vnoučaty, partu kamarádů i kolegy z práce. A hrají se naživo, tváří v tvář — přesně to, po čem v přetechnizované době mnozí touží.

Herny praskají ve švech

Nejlíp je ten boom vidět na herních kavárnách, kde si člověk může sednout, objednat kávu a vybrat si z regálu plného her. Zájem je takový, že podniky nestíhají a musí se rozšiřovat. Pražská herna The Grail se spojila se sousední kavárnou a kapacitu zvedla z třiceti na devadesát až sto míst, tedy o šedesát procent. A není sama.

Herna District 5 v Hradci Králové nabízí návštěvníkům kolem devíti set her a k tomu na tři sta rozšíření. Brněnská kavárna Martina Knýbela se za pouhého půldruhého roku rozrostla ze dvou stolů na sedmdesát míst. „Co vím od prodejců, tak zájem o hry stále roste," potvrzuje Jakub Těšínský z České herní asociace. Lidé objevili kouzlo deskovek naplno během covidu a na rozdíl od mnoha jiných pandemických koníčků jim tenhle vydržel.

Češi, kteří dobyli herní svět

Na celém příběhu je pro nás nejhezčí to, že Česko není jen zemí, která deskovky hraje — je i světovou velmocí v jejich vymýšlení. V čele stojí legendární autor Vlaada Chvátil, kterého portál Kudy z nudy označuje za nejlepšího českého tvůrce her. Jeho hra Krycí jména (v originále Codenames) se stala globálním fenoménem.

Tahle jednoduchá týmová hra, ve které hráči hádají tajná slova podle jednoslovných nápověd, se prodala v přibližně patnácti milionech kusů, vyšla v několika desítkách jazyků a získala prestižní ocenění Spiel des Jahres — tedy „Hru roku", což je v deskoherním světě obdoba filmového Oscara. Chvátil ji vymyslel pro české vydavatelství Czech Games Edition a v roce 2016 s ní tuhle nejslavnější cenu proměnil.

A není to jeho jediný trhák. Podepsán je i pod strategickými hitmi jako Through the Ages, Galaxy Trucker nebo Mage Knight, které dlouhodobě sbírají špičkové hodnocení hráčů po celém světě. V roce 2019 byl dokonce uveden do herní síně slávy v rámci amerických Origins Awards.

Chvátil ale zdaleka není sám. Zdejší scéna dává vzniknout jednomu úspěchu za druhým — třeba dobrodružná hra Euthia od Tadeáše Spousty a Markéty Bláhové vybrala na crowdfundingové platformě Kickstarter přes 458 tisíc dolarů a stala se jedním z nejúspěšnějších projektů z české herní dílny vůbec. Češi přitom nejsou jednorázový úkaz — ročně zamíří jen na tuzemský trh kolem pěti set nových deskových her, což je na tak malou zemi obdivuhodné číslo.

Proč zrovna teď

Zdálo by se, že v éře mobilů a konzolí musí kostky a kartičky prohrát. Opak je pravdou — a odborníci pro to mají vysvětlení. Generace, která vyrostla na prvních počítačových a konzolových hrách, dnes dospěla do věku, kdy si pořád ráda hraje, ale zároveň touží po skutečné lidské společnosti. A tu obrazovka nenahradí.

Deskovka totiž nabízí něco, co online svět jen těžko dá: pár hodin, kdy všichni odloží telefony, dívají se jeden na druhého a společně se smějí. Není to únik od lidí, ale naopak cesta k nim. Právě proto se hraní vrací i tam, kde by ho člověk nečekal — na firemních akcích, srazech spolužáků i rodinných nedělích.

Co deskovky dávají

Kromě zábavy mají deskové hry i řadu tichých předností. Dětem přirozeně trénují logické myšlení, počítání, trpělivost i schopnost prohrávat a zkoušet to znovu. Seniorům procvičují paměť a udržují bystrou mysl. A rodiny u nich zažijí to nejvzácnější — čas strávený spolu, bez rozptýlení, kdy se skutečně baví.

Zajímavé je, že spousta moderních her dnes není o tom někoho porazit, ale naopak. V takzvaných kooperativních hrách hráči drží spolu a společně bojují proti samotné hře — musí se domluvit, rozdělit si úkoly a táhnout za jeden provaz. Právě takové hry učí děti i dospělé spolupráci a ukazují, že vyhrát se dá i společně.

Navíc je dnes z čeho vybírat. Zapomeňte na to, že deskovka rovná se nudná klasika z dětství. Moderní hry dokážou vykouzlit napínavý příběh, postavit před hráče chytré hádanky nebo je poslat na dobrodružství do vesmíru i do minulosti — a spousta z nich se zvládne za půl hodiny. Herní kavárny navíc řeší i odvěký problém „mám hru, ale neumím pravidla": personál rád poradí a hru vysvětlí.

Odložte na chvíli mobil

Renesance deskových her je hezký důkaz, že technika nemusí být nepřítelem obyčejného lidského setkání — spíš nám připomíná, jak moc nám takové chvíle chybí. A že za jedním z největších herních hitů planety stojí český autor a české vydavatelství, je třešnička, kvůli které můžeme být na tuhle vlnu právem hrdí. Deskovky se zkrátka ukázaly být přesně tím, co dnešní uspěchaná doba potřebuje.

Takže až budete příště přemýšlet, jak strávit večer s rodinou nebo přáteli, zkuste místo dálkového ovladače sáhnout po krabici s hrou. Možná zjistíte, stejně jako statisíce dalších Čechů, že těch pár hodin u stolu potěší víc než celý večer u obrazovky.