# Děčínská zoo odchovala vzácná prasátka poprvé po 14 letech Rubrika: Příroda Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-09 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/decinska-zoo-odchovala-vzacna-prasatka-poprve-po-14-letech > Dvě ohrožená selata prasete visajanského, rekordních sedm kůzlat koz šrouborohých a sýčci, které zoo připravuje k návratu do přírody – jarní sezona 2026 udělala z děčínské zoo jednu velkou porodnici. ## Punkeři z filipínských pralesů mají dvě selata V podrostu jednoho z výběhů děčínské zoo se od května 2026 batolí dvě mláďata s nápadně pruhovaným kožichem – oranžovohnědé a černé pásy jim slouží jako maskování, dokud jsou malá a zranitelná. Jde o selata prasete visajanského, kriticky ohroženého druhu, který chovatelé kvůli hřívě, jakou si dospělí samci vytvářejí na hřbetě, přezdívají „punkeři". [Kolem sedmého až devátého měsíce věku pruhy postupně vyblednou](https://www.ultimateungulate.com/Artiodactyla/Sus_cebifronsFull.html) a dospělí jedinci zůstanou tmavě šedí až černí. Prase visajanské žije ve volné přírodě jen v pralesích na filipínských Visajských ostrovech a patří mezi nejohroženější prasata světa. Děčínská zoo přivezla tento druh do Česka jako první už v roce 2011 a o rok později, v roce 2012, se jí jako první u nás podařilo prasata i rozmnožit. Chov ale později dlouho nefungoval. Zlom přišel loni, [kdy zoo sestavila nový chovný pár](https://sever.rozhlas.cz/decinska-zoo-se-raduje-z-uspesneho-odchovu-prasatek-visajanskych-po-dlouhych-14-9618344) – třináctiletého samce z Berlína (narozeného v Antverpách) a čtyřletou samici odchovanou v Zoo Jihlava. Letošní dvě selata jsou tak [první úspěšný odchov tohoto druhu v Děčíně za čtrnáct let](https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/prasata-visajanska-mladata-zoo-decin-20260522.html). Dnes prase visajanské v Česku chovají i další zoo, mezi nimi Zoo Jihlava, odkud pochází matka letošních selat. V květnu chovatelé ještě neznali pohlaví mláďat. „Mláďata se narodila dvě. Jejich pohlaví prozatím neznáme, rodiče si je urputně brání. A protože prasata jsou velmi náchylná na stres, nechceme je prozatím rušit," popsal tehdy zoolog Petr Haberland. ## Ve volné přírodě zbylo prasatům jen pár procent domova Situace prasete visajanského je ve volné přírodě kritická: podle [Skupiny specialistů na divoká prasata (WPSG)](https://www.iucn-wpsg.org/visayan-warty-pig-detailed), odborné skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), zmizelo z více než 95 procent svého původního území a přežívá jen v roztroušených populacích na filipínských ostrovech Negros a Panay. Ohrožuje ho úbytek lesa, lov pro maso i křížení s domácími prasaty, které postupně ředí čistokrevnou populaci. I proto je prase visajanské zapojené do evropského záchovného programu (EEP) – sítě chovatelských plánů, které mají zajistit, aby si zvířata v zajetí udržela genetickou pestrost. Další mládě tak znamená o něco pestřejší genetickou zásobu pro celou chovanou populaci. ## Rekordních sedm kůzlat koz šrouborohých Zatímco na prasátka čekala zoo čtrnáct let, u koz šrouborohých se letos dostavil pravý rekord. Na svět přišlo [sedm kůzlat](https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/mladata-zoo-decin-20260612.html) – nejvíc, kolik se jich tu za jednu sezonu dosud narodilo. Díky [zotavení divokých populací](https://worldanimalrescuenetwork.org/wildlife-guides/markhor/), hlavně v Tádžikistánu a Pákistánu, přeřadil IUCN kozu šrouborohou v roce 2015 mezi „téměř ohrožené" druhy. Chov v evropských zoo koordinuje stejný typ záchovného programu jako u prasat. Zoo chová kozy šrouborohé od roku 2010. Za celé první desetiletí chovu se jí ale podařilo odchovat jen [tři mláďata](https://www.zoodecin.cz/zoo-rozmnozila-vzacne-kozy-srouborohe) – letošních sedm kůzlat za jediné jaro je tak výrazný skok. V sousedním výběhu mohou návštěvníci pozorovat ještě mláďata kozorožce kavkazského, obě samice. **💡 Zajímavost:** Samci koz šrouborohých mají [šroubovitě stočené rohy dlouhé až 160 centimetrů](https://www.zoodecin.cz/?p=clanky/koza-srouboroha_1) – u samic jsou podstatně kratší, jen do 25 centimetrů. V období páření se jimi soupeři zaklesnou a [kroutí se a přetlačují](https://www.zoodecin.cz/zoo-rozmnozila-vzacne-kozy-srouborohe), dokud jeden neustoupí. ## Přes třicet mláďat za jedno jaro Podle zoo se jí [od jara 2026 narodilo nebo vylíhlo více než třicet mláďat](https://www.e-usti.cz/zpravy/zajimavosti/142317-zvireci-babyboom-v-decine-zoo-je-aktualne-plna-mladat) napříč savci i ptáky. Mezi nimi je i mládě norka evropského, jedné z [nejohroženějších šelem Evropy](https://www.alkawildlife.eu/zajmove-druhy/norek-evropsky). Poslední doložený kus u nás ulovili v roce 1896; zdaleka nejvíc jich dnes žije v Rusku, zatímco zbytek evropské populace přežívá už jen v roztroušených ohniscích – třeba ve Francii, Španělsku nebo u Černého moře, kde mu navíc konkuruje nepůvodní norek americký. Pozornost přitahují i mláďata mary stepní, velkého jihoamerického hlodavce, který na dlouhých nohou připomíná spíš zajíce. Mezi dalšími letošními přírůstky je i sambar skvrnitý – ohrožený jelenovitý druh ze stejných filipínských ostrovů jako prase visajanské, zapojený do stejného typu chovného programu. Přibylo i několik klokanů rudokrkých a oslí samička narozená 7. června. Ani letos, stejně jako vloni, se chovatelům nepodařilo oplodit vejce u čápů černých – podle zoo to vypadá, že pár je už za rozmnožovacím zenitem. Navíc ale přibyla dvě mláďata kvakoše nočního. ## Sýčky z Děčína chce zoo nabídnout k vypouštění do přírody Loni zoo sestavila dva chovné páry sýčka obecného z lokalitně určených zvířat se známým původem – to je důležité, protože křížení s cizokrajnými sýčky by mohlo poškodit genetiku místní populace. „Radost máme především z odchovu u sýčků obecných, protože jsme vloni sestavili dva chovné páry z lokalitně určených zvířat, a všechna čtyři mláďata tím pádem budeme moci nabídnout k repatriačním programům," řekl Haberland. Repatriace znamená, že se odchovaná mláďata postupně vrací zpátky do volné přírody. Podle [České společnosti ornitologické](https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/sycek-obecny/) v Česku dnes zbývá necelá stovka párů tohoto kdysi nejběžnějšího druhu sovy. Na začátku 20. století jich tu přitom žilo několik tisíc až desítek tisíc párů – jen mezi lety 1985 a 2003 populace klesla o 59 procent. Přesnou metodiku repatriace vypracovala právě Česká společnost ornitologická ve spolupráci s dalšími odborníky na ochranu přírody a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ji převzala jako závaznou součást záchranného programu. Obdobný program dlouhodobě běží třeba u [Zoo Ostrava](https://www.zoo-ostrava.cz/cz/ochrana-prirody/?ochrana_id=551), která od roku 2003 spolupracuje se záchrannou stanicí v Bartošovicích – jen do konce roku 2021 jejím prostřednictvím předala k repatriaci přes sto sýčků. Mláďata obvykle zůstávají s rodiči zhruba měsíc, než je chovatelé předají specialistům na vypouštění. *Ilustrační foto: john mckenna / Pexels* --- **Ověřeno z:** - Zoo Děčín / Deník — tisková zpráva o odchovu prasat visajanských (22. 5. 2026) - Zoo Děčín / Deník — tisková zpráva o mláďatech jara 2026 (12. 6. 2026) - IUCN SSC Wild Pig Specialist Group — hodnocení prasete visajanského - Česká společnost ornitologická — stav a repatriace sýčka obecného - Zoo Ostrava — program repatriace sýčků se stanicí Bartošovice *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.* --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/decinska-zoo-odchovala-vzacna-prasatka-poprve-po-14-letech.