Z domova·2 minuty radosti
Česká Expedice Monoxylon dnes vyrazila do Řecka, posádka tam jede pravěkým člunem
Dnes v pondělím poledni vyráží na cestu přes Egejské moře do Řecka expedice Monoxylon, od svého vzniku v roce 1995 vyjíždí už počtvrté. Tým vede Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové a cílem je prakticky ověřit technologie výroby monoxylů a otestovat plavidlo, jak se používalo při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří před 9 000 lety. Monoxylon je
#archeologie#expedice#pravěk#Univerzita Hradec Králové#výzkumná loď
Dnes v pondělím poledni vyráží na cestu přes Egejské moře do Řecka expedice Monoxylon, od svého vzniku v roce 1995 vyjíždí už počtvrté. Tým vede Radomír Tichý z Univerzity Hradec Králové a cílem je prakticky ověřit technologie výroby monoxylů a otestovat plavidlo, jak se používalo při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří před 9 000 lety.
Monoxylon je člun vyrobený z jednoho kmene, který se používal v době kamenné a řadí se tak k nejstarším typům lodí, které lidstvo používalo. „Chceme zdůraznit význam monoxylů oproti člunům koženým nebo rákosovým, které svými výpravami popularizovali např. Thor Heyerdahl nebo expedice Papyrella1988,“ říká expediční tým v čele s českým archeologem a ředitelem Archeoparku pravěku ve Všestarech Radimírem Tichým.
Monoxyon IV vyrobil tým z kmene téměř 300 let starého dubu, který rostl v lesích nedaleko Opočna v lesní oboře Mochov. Mottem letošní expedice je tedy „Příběh Krále Mochova“. Na podzim minulého roku loď otestovali ve vodní nádrži Rozkoš, dnes vyráží na trasu podél řeckých ostrovů. Výroba monoxylonu trvala 1 000 hodin a třetina byla opracována dobovými kamennými nástroji. Na zbylou část použili kvůli času současné nástroje.

V suchém stavu váží loď téměř tři tuny a je dlouhá 11,5 metru. Posádka se skládá z jednoho kormidelníka a dvaceti pádlařů. „Rozměry a pravidelnost stromu, který jsme použili při výrobě, konečně umožnily vyrobit věrnou repliku neolitického člunu nalezeného v archeologické lokalitě La Marmotta v italském jezeře Bracciano,“ vysvětluje posádka. Součástí lodě je i stěžeň a plachta. Obojí aspekty se sice pravděpodobně začaly používat až později, nicméně respektují vítr jako hlavní faktor plavby po moři.
„Průměrná rychlost „Krále“ se při testovacích plavbach na jezeře Rozkoš pohybovala kolem 5 km/h bez použití plachty. Krátkodobě se nám při maximálním úsilí 20 pádlařu podařilo dosáhnout i rychlosti kolem 7,5 km/h. I s využitím plachty člun zatím vykazuje dobrou stabilitu. Držte nám palce na moři,“ vzkazuje posádka.
Klikněte, když vám článek udělal radost
Redaktor Pozitivních zpráv
Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!
Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.



