Bio se v Česku daří: ekologicky se hospodaří už na 17 % půdy

Česko patří ke špičce Evropské unie v ekologickém zemědělství a náskok dál zvyšuje. Podle registru Ministerstva zemědělství hospodařilo k 1. listopadu 2024 ekologicky 5 576 farem na výměře 604 878 hektarů, což je 17,1 procenta veškeré zemědělské půdy v zemi. Ekologicky tak obhospodařuje pozemky zhruba každý desátý registrovaný zemědělec. Přibližně desetina této plochy je navíc v takzvaném přechodném období, kdy farma na bio teprve přechází — čísla proto dál porostou.

Za tři roky přibylo 820 ekofarem

Růst není skokový, ale vytrvalý. Od roku 2021 přibylo 820 ekofarem, tedy o 17,6 procenta více, a ekologicky obhospodařovaná plocha se rozšířila o 61 092 hektarů (nárůst o 11,2 procenta). V přepočtu to znamená, že v Česku přibývá v průměru pět nových ekofarem týdně. Cesta začala na začátku století: v roce 2002 se ekologicky hospodařilo jen na šesti procentech půdy, za dvě desetiletí se tedy podíl bio půdy takřka ztrojnásobil.

Proč zemědělci přecházejí? Motivace jsou praktické: nižší náklady na vstupy (odpadají drahá umělá hnojiva a chemické postřiky), vyšší dotace na hektar a příznivější výkupní ceny biovýrobků. Přidává se přínos, který ocení celá krajina — pestřejší příroda, lepší schopnost půdy zadržet vodu a méně agrochemie ve spodních vodách. V době opakovaného sucha to není argument jen pro nadšence: půda s živou strukturou a kořeny trvalých porostů vsákne a udrží víc dešťové vody než holé pole ošetřované chemií.

Proč vysoký podíl neznamená plné regály české bio zeleniny

Vysoký podíl bio půdy ovšem neznamená hory české biozeleniny — a stojí za tím jednoduché vysvětlení. České ekozemědělství dlouhodobě stojí hlavně na loukách, pastvinách a sadech v podhorských oblastech. Podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství tvořily trvalé travní porosty v roce 2020 celých 82,1 procenta ekologických ploch, zatímco orná půda jen 16,7 procenta a trvalé kultury jako sady pouhých 1,2 procenta.

Bio louky a pastviny se hodí především pro chov skotu a ovcí, ne pro pěstování mrkve. Proto se vysoký podíl ekologické půdy do nabídky české bio zeleniny promítá jen zčásti. Zároveň je to prostor, kde má sektor kam růst: rozšíření bia na ornou půdu by přineslo víc české biozeleniny, obilí a brambor přímo z domácích polí — a tím i kratší cestu potravin od pole na stůl.

Nad průměrem Evropy, za Rakouskem

V evropském srovnání je český výsledek nadprůměrný. Podíl ekologicky obhospodařované půdy v celé Evropské unii vzrostl z 5,9 procenta v roce 2012 na 10,8 procenta v roce 2023. Českých 17,1 procenta je tak zhruba jedenapůlkrát nad unijním průměrem. Evropskou špičkou zůstává Rakousko s podílem kolem 27 procent, nad dvacetiprocentní hranicí jsou také Estonsko a Portugalsko. Celkem se v Unii ekologicky hospodaří na 16,9 milionu hektarů. Česko sice nedrží první příčku, ale patří k zemím, které evropský průměr táhnou nahoru.

Co z toho má český spotřebitel

Rostoucí bio pole se promítají i do nákupních košíků. Trh s biopotravinami v Česku dosáhl v roce 2024 obratu 13,27 miliardy korun, o 1,5 miliardy více než 11,76 miliardy v roce 2023 — nejsilnější výsledek za sledovanou dekádu 2014 až 2024. Průměrná roční útrata za bio stoupla ze 680 na 780 korun na obyvatele. Přesto biopotraviny tvořily jen 1,87 procenta celkové spotřeby potravin a nápojů (v roce 2023 to bylo 1,59 procenta).

Rozdíl mezi podílem půdy a podílem na útratě má prosté vysvětlení: obě čísla měří jiné věci — rozlohu polí a útratu za jídlo. Velká část bio produkce navíc putuje jako surovina do dalšího zpracování nebo na export, takže se ke spotřebiteli nedostane pod bio etiketou. Z celkového obratu 13,27 miliardy korun připadlo 8,51 miliardy na domácí spotřebu a 4,76 miliardy na vývoz — a právě export českého bia dál roste.

Nabídka přitom sílí. Ke konci roku 2024 bylo v Česku registrováno 980 výrobců biopotravin, o 1,1 procenta více než rok předtím, s celkovým obratem 6,08 miliardy korun. V maloobchodě utratili zákazníci za bio 5,62 miliardy korun a rychle roste i online prodej se 2,15 miliardy. Certifikovaný produkt poznáte snadno: hledejte na obalu národní logo „biozebra“ (zelený pruh s bílým nápisem BIO) nebo unijní zelený lísteček složený z hvězdiček. Obojí znamená, že výrobek prošel nezávislou kontrolou a splňuje pravidla ekologické produkce.

Kam to směřuje

Ambice jdou dál. Akční plán ministerstva počítá s tím, že do roku 2027 dosáhne ekologicky obhospodařovaná půda 22 procent a podíl biopotravin na spotřebě vystoupá na 4 procenta (z 1,52 procenta v roce 2019). Vzhledem k tomu, že desetina současné ekoplochy je teprve v přechodném období, má růst z čeho pokračovat. Podrobné statistiky každoročně shrnuje Ministerstvo zemědělství v Ročence ekologického zemědělství. Pokud se plán naplní, znamená to do roku 2027 víc domácí biozeleniny, obilí a brambor z tuzemských polí a více než dvojnásobný podíl bia na talíři Čechů.