Společnost·2 minuty radosti

Archeologové na Kokořínsku objevili dvě ohniště z doby lovců a sběračů

Skalní převisy na Kokořínsku poskytovaly úkryt už našim prapředkům. Výzkumnému týmu z Archeologického ústavu Akademie věd se povedlo najít přesná místa, kde se před tisíciletími pohybovali. Stopovat, jakým způsobem žili lidé v pravěku, je téměř detektivní práce. Nebydleli ve stálých sídlech a neměli architekturu, která by zanechala stopy v krajině. Využívali však právě jejích přirozených

#Akademie věd ČR#archeologové#Kokořínsko#lovci a sběrači#ohniště#pračlověk

Skalní převisy na Kokořínsku poskytovaly úkryt už našim prapředkům. Výzkumnému týmu z Archeologického ústavu Akademie věd se povedlo najít přesná místa, kde se před tisíciletími pohybovali.

Stopovat, jakým způsobem žili lidé v pravěku, je téměř detektivní práce. Nebydleli ve stálých sídlech a neměli architekturu, která by zanechala stopy v krajině. Využívali však právě jejích přirozených úkrytů, jako jsou skalní převisy. Na ty se v oblasti pískovcových skal blízko soutoku Labe a Vltavy zaměřil mezinárodní tým vědců, který odkryl hned dvě stopy života pralidí nedaleko od sebe.

Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezoně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“ vyzdvihuje výjimečnost objevu Karolína Pauknerová z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Ohniště podle archeologů pocházejí z doby mezolitu, proto je těžké zjistit přesné informace o jejich uživatelích. Nelze tak potvrdit, že se pod oběma převisy 4 kilometry od sebe nacházela jedna skupina.

Profil vrstev pod převisem. Dóm ukazuje běh času od doby lovců a sběračů až po současnost. Foto: Karolína Pauknerová a Katarína Kapustka

Vědci se však nevzdávají a snaží se zjistit nejen to, kdo přesně okolo ohnišť přebýval, ale i jakým způsobem lovci a sběrači žili. Zajímá je také, jak se adaptovali na změnu klimatu mezi pozdním paleolitem a mezolitem, kdy se krajina ze suché a holé proměnila ve vlhčí a zalesněnější. „Z toho důvodu se snažíme oslovit kolegy z přírodovědných oblastí, kteří se zabývají analýzou škrobů na kamenných nástrojích, sedimentární DNA, fytolitů, a hledáme možnosti kalibrace jejich využití pro archeologické otázky o životním stylu dávných lidí,“ vysvětluje další postup Pauknerová.

Zdroj: Akademie věd ČR

Klikněte, když vám článek udělal radost

Napsal: Klára Šubíková
Redaktor Pozitivních zpráv

Potěšil vás článek? Pošlete ho dál!

Dobrá zpráva udělá radost dvakrát — vám i tomu, komu ji pošlete.

Další dobré zprávy

Zobrazit všechny články