Aby se pole mohla nadechnout. Čeští zemědělci si oblíbili výsadbu meziplodin

Pěstitelé z nich sice nemají žádnou sklizeň a zisk, pro půdu ale mají regenerační schopnost a zvyšují její úrodnost. Řeč je o takzvaných meziplodinách, jejichž vysévání podle vědců brněnské Mendelovy univerzity za minulých deset let výrazně vzrostlo. Jen v rámci dotačního programu Greening je v Česku v posledních letech meziplodinami oséváno asi sto čtyřicet tisíc hektarů orné půdy, tedy zhruba pět procent její výměry.

Přestože zemědělci na pěstování meziplodin nevydělají, jejich pravidelné vysazování se vyplatí. Kromě toho, že se díky nim zemina obohatí o živiny, zlepšují také strukturu půdy, čímž ji chrání před erozí. „Hustý pokryv a konkurence kořenů o vodu a živiny omezuje také růst plevelů a meziplodiny tak mohou omezit používání herbicidů. Kvetoucí porosty meziplodin plní také estetickou funkci v krajině a potěší všechny chovatele včel,“ přidává další výhody Stanislav Hejduk z agronomické fakulty.

Obvykle pěstitelé vysévají směs více druhů. Zejména v minulosti byla hlavní meziplodinou hořčice bílá, která je levná a rychle roste, využívá se také třeba svazenka vratičolistá, pohanka, jílek jednoletý či slunečnice. Meziplodiny pak musí zemědělci vysít už v červenci, aby měly rostliny dostatek času k produkci biomasy a mohly i vykvést. „Po ukončení vegetace vytvoří na povrchu půdy mulč, který bude chránit půdu před erozí, výparem i slunečním zářením. Následně bude půda pásově zpracována a na jaře pak vyseta například kukuřice jako cílová plodina,“ vysvětlil Hejduk.

Zdroj: Mendelova univerzita