# 25 světelných let odsud leží planeta, kde může téct voda Rubrika: Ze světa Autor: Libor Hoření Datum: 2026-08-11 Zdroj: Pozitivní zprávy — https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/25-svetelnych-let-odsud-lezi-planeta-kde-muze-tect-voda > Z víc než šesti tisíc dosud známých exoplanet má reálnou šanci na obyvatelnost jen pár desítek. Nově mezi ně patří i planeta, kterou vědci čtyřmi přístroji zkoumali roky – a teď zbývá zjistit, jestli má atmosféru. V roce 2024 popsal tým francouzských a kanadských astronomů planetu u hvězdy GJ 3378 jako poměrně hmotnou a vzdálenější – natolik, že by mohlo jít spíš o plynatější těleso než o kámen. Nové, přesnější přepočty ukazují jiný obraz. Tým vedený astronomem Paulem Robertsonem z Kalifornské univerzity v Irvine [spojil data ze čtyř různých přístrojů](https://hpf.psu.edu/2026/06/30/gj-3378b/) a zjistil, že starší signál byl nejspíš zkreslený šumem jednoho z přístrojů. Po opravě vychází planeta GJ 3378b jako menší a kamenná, jeden z nejnadějnějších kandidátů na obyvatelnost v okolí Slunce. ## Jak se poznalo, že jde o omyl přístroje Nový výzkum [kombinuje čtyři nezávislé přístroje](https://news.uci.edu/2026/06/30/uc-irvine-astronomers-discover-a-new-earth-like-exoplanet/) – spektrografy Habitable-zone Planet Finder (na texaském dalekohledu Hobby-Eberly) a NEID (na dalekohledu WIYN v Arizoně), doplněné staršími daty z přístrojů CARMENES a SPIRou. Všechny čtyři měří nepatrné pravidelné „zavrávorání" hvězdy, které kolem ní vyvolává gravitace obíhající planety. Tři z nich – HPF, NEID i CARMENES – se shodly na periodě 21,45 dne. Jen SPIRou, ze kterého vycházel odhad z roku 2024, ukazoval odlišnou periodu 24,7 dne. Podle autorů nové studie [tenhle starší signál nejspíš vůbec nepocházel od planety](https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ae732b), ale z nediagnostikovaného šumu přístroje, který se náhodou překrýval s frekvencí skutečné planety. Po opravě vychází hmotnost planety na nejméně 2,3násobek Země – necelou polovinu toho, co se odhadovalo v roce 2024. Je to jen minimální hmotnost, protože se neví, pod jakým úhlem se planeta kolem hvězdy vlastně točí – skutečná hmotnost tak může být o něco vyšší. Právě nižší hmotnost už podle vědců spadá do pásma, kde je planeta pravděpodobně kamenná, ne plynná. Poloměr nejde přímo změřit – GJ 3378b totiž nepřechází mezi svou hvězdou a Zemí, takže ji žádný dalekohled nevidí zastínit kousek hvězdného světla. Když vědci předpokládají, že se planeta kolem hvězdy točí téměř bokem k nám (tedy že skutečná hmotnost je blízká té minimální), vychází jim z fyzikálních vztahů mezi hmotností a velikostí poloměr asi 1,3násobku Země. Planeta obíhá kolem GJ 3378, což je červený trpaslík – menší a chladnější hvězda, než je naše Slunce. Právě proto, že je své hvězdě blíž, než je Země Slunci, zvládne oběh za necelé tři týdny. GJ 3378 je ale zároveň slabší a chladnější než Slunce, takže se to nakonec vyrovná: podle propočtů týmu dostává planeta na svém povrchu asi 90 procent záření, které dostává Země od Slunce – podobně jako Země. ## Proč taková blízkost vědce nadchla Vzdálenost 25 světelných let zní jako nepředstavitelné číslo, v galaktickém měřítku je to ale kousek za rohem – Mléčná dráha měří napříč přes 100 000 světelných let. Právě blízkost dělá z planety tak lákavý cíl: čím blíž je systém, tím snáz se dá zkoumat i těmi nejlepšími dnešními přístroji. Takových kandidátů přitom astronomové znají jen hrstku. Z víc než [6 100 dosud potvrzených exoplanet](https://earthsky.org/space/best-planets-for-life-exoplanets-project-hail-mary/) napočítali vědci z Cornellovy univerzity letos v březnu jen 45 skalnatých světů, které mají reálnou šanci na obyvatelnost – zbytek jsou buď plynní obři, tělesa příliš horká nebo studená, anebo jde o planety, u kterých prostě chybí dost dat. Svou blízkostí a nově opravenou, pravděpodobně kamennou povahou přesně uprostřed obyvatelné zóny GJ 3378b do tohoto úzkého okruhu nejnadějnějších kandidátů zapadá – a právě proto si teď vysloužila další pozorování. **💡 Zajímavost:** Šance, že by GJ 3378b při svém oběhu prošla přesně mezi svou hvězdou a Zemí – a dala se tak vůbec někdy přímo zahlédnout jako stín na hvězdě – vychází jen na **1,4 procenta**. Vesmírný dalekohled TESS ji přesto zkusil takhle zachytit, zatím ale bez úspěchu. ## Co se zatím neví – a co by to změnilo Největší otazník visí nad atmosférou. Planeta leží na hranici takzvaného kosmického pobřeží – oblasti, za kterou hvězdné záření dokáže atmosféru z planety postupně odfouknout. Podobný osud podle vědců pravděpodobně potkal Mars. Jestli si GJ 3378b atmosféru udržela, nebo o ni podobně jako Mars přišla, dnešní dalekohledy nedokážou rozeznat. Odpověď má přinést až [Habitable Worlds Observatory](https://www.eurekalert.org/news-releases/1134280), vesmírná observatoř, kterou NASA plánuje vypustit ve 40. letech tohoto století přímo za účelem hledání života na blízkých exoplanetách. Proč na atmosféře tolik záleží, vysvětlil Robertson přirovnáním: „Když zmenšíte Zemi na velikost jablka, její atmosféra by byla asi tak silná jako slupka toho jablka." I tak tenká vrstva plynu ale rozhoduje o tom, jestli je planeta obyvatelná, nebo mrtvá skála. Bez atmosféry se totiž povrch nedokáže udržet v teplotě vhodné pro kapalnou vodu, ať je vzdálenost od hvězdy jakkoli příznivá. Student Gogod James, který se na výzkumu podílel, popsal, co by objev atmosféry znamenal pro další bádání: „Pokud má planeta v obyvatelné zóně pořádnou atmosféru, máme důvod pokračovat a hledat na ní stopy života." Takovým stopám se říká biosignatury – nezvyklé složení plynů v atmosféře, jaké na Zemi udržují právě živé organismy. „Konečným cílem jsou biosignatury," dodal spoluautor studie Michael Endl z Texaské univerzity v Austinu. „Opravdu chceme vědět: jsme sami ve vesmíru?" Podobnou otázku si vědci kladou i u jiných blízkých exoplanet – u vzdálenější planety K2-18b se dřív objevily náznaky možných biologických molekul, [pozdější rozbory je ale nepotvrdily](/clanek/astronomove-objevili-biologicke-molekuly-na-exoplanete-k2-18b). Právě proto vědci spoléhají i na [nové dalekohledy, které mají v příštích letech najít další desetitisíce planet](/clanek/novy-dalekohled-ma-najit-sto-tisic-planet-u-cizich-hvezd) v okolí cizích hvězd – čím víc kandidátů budou mít k dispozici, tím větší šanci mají narazit na tu, která otázku „jsme ve vesmíru sami" jednou zodpoví. Studie s přepočtenými parametry GJ 3378b vyšla 30. června 2026 v odborném časopise The Astrophysical Journal. --- **Ověřeno z:** - [Habitable-zone Planet Finder (Penn State) – tisková zpráva k opravě staršího odhadu](https://hpf.psu.edu/2026/06/30/gj-3378b/) - [UC Irvine News – tisková zpráva univerzity k objevu](https://news.uci.edu/2026/06/30/uc-irvine-astronomers-discover-a-new-earth-like-exoplanet/) - [The Astrophysical Journal – A Revised Mass and Period for the Habitable Zone super-Earth GJ 3378b (Robertson et al., 2026)](https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/ae732b) - [EarthSky – přehled 45 nejnadějnějších kandidátů na obyvatelnost (Cornell University, březen 2026)](https://earthsky.org/space/best-planets-for-life-exoplanets-project-hail-mary/) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Pozitivní zprávy.* --- Publikuje Pozitivní zprávy z.s. Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Pozitivní zprávy" a odkazu na https://pozitivni-zpravy.cz/clanek/25-svetelnych-let-odsud-lezi-planeta-kde-muze-tect-voda.